Brno, 3. května 2023 – Pokud po krátké procházce lapáte po dechu a cítíte bolest na hrudi, nemusí to být pouze důsledek zimní zahálky. Tyto příznaky může způsobit plicní hypertenze, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. Projevy jsou zaměnitelné s jinými nemocemi, o to důležitější je včasná správná diagnóza. Může totiž zabránit vážným zdravotním následkům, nebo dokonce smrti, i díky současným pokrokům v léčbě, které v budoucnu pomohou tisícům lidí, kteří trpí závažnými formami této nemoci.

Pokud se chorobu podaří odhalit včas, nemusí být díky inovacím v léčbě překážkou například ani těhotenství. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května), který tradičně připomenou modře nasvícené budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a Obchodního centra Omega. Modrou barvu pro nasvícení volí proto, že pacientům kvůli nemoci často modrají rty.

Právě modré zbarvení rtů je důsledkem nedostatečného okysličení krve, kterým pacienti s plicní hypertenzí trpí, spolu s otoky kotníků a nohou. „Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká prof. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace, specifickou léčbu přitom vyžaduje jenom část z nich.

Protože je onemocnění relativně vzácné, lékaři tuto možnost podle prof. Jansy zvažují až mezi posledními. „Může se tak stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy později, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje prof. Jansa. Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Nejčastěji plicní hypertenzi lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Má ovšem také celou řadu jiných příčin, za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. „V posledních několika letech odstartovala řada slibných studií s moderními léčivými přípravky, které pomáhají snižovat krevní tlak v plicích. Pokroky děláme také v oblasti léčby plicní hypertenze po plicní embolii, kde se vedle chirurgické léčby nově významně uplatňuje také miniinvazivní léčba katetrizační a farmakoterapie. Díky tomu jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc,“ říká prof. Jansa.

Moderní terapie podle něj pacientům přináší možnosti v minulosti nevídané. „Postupně tak stále častěji úspěchy v léčbě plicní hypertenze umožňují pacientkám těhotenství a porod. To bylo v minulosti nemyslitelné. Nutností je však zázemí interdisciplinárního týmu složeného z kardiologů, porodníků a anesteziologů, jako je tomu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze,“ doplňuje doc. MUDr. Michal Koucký, vedoucí perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

S plicní hypertenzí se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich přibližně 150–200 přibude. Podle odhadů lékařů další tisíce lidí o své diagnóze vůbec neví. Včasná diagnóza podle expertů pacientům s plicní hypertenzí přináší delší a kvalitnější život. „I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemoci, velmi důležitá. V letošním roce symbolicky věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí, výstupem na Vyšehrad,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.