Slavnosti vína

Brněnští Židé se chystají slavit osmidenní Pesach, svátek nekvašeného chleba

Brno, 6. dubna 2012 (MEDIAFAX) - Židovská obec v Brně si v sobotu připomene začátek osmidenního Pesachu, jednoho z největších svátků vlastní náboženské komunity. Židé na celém světe si v této době připomínají vyvedení svých předků z egyptského otroctví, řekla v pátek brněnská publicistka Erika Bezdíčková.

Jeden z největších židovských svátků, Pesach, trvá osm dnů, letos od soboty 7. do soboty 14. dubna. Začátek Svátku nekvašeného chleba se tak překrývá s křesťanskými Velikonocemi. Pesach je zároveň i prvním ze tří poutních svátků popsaných v hebrejské bibli, Tóře. Ta uvádí, že "po deseti ranách, jež seslal Bůh na Egypťany, když faraón odmítal propustit Židy ze svého područí, mohli konečně z otroctví odejít".

Pesach má podle Bezdíčkové pro židy zcela zásadní význam. "Je svátkem fyzické svobody, slavností připomínající zrození Izraele a Židů jako národa a jejich cestu na Sinaj, kde přijímá Mojžíš Tóru, která je symbolem svobody ducha," vysvětlila spisovatelka.

Nedílnou součástí svátku je čtení Hagady, nejpopulárnější liturgické knihy judaismu. Zaznamenává úkony spojené s přípravou Pesachu, průběh domácí bohoslužby, modlitby a čtení o odchodu Izraele z egyptského otroctví. Tyto události stály podle Bezdíčkové v samém základu existence židovského národa.

Svátek Pesach je nazýván také svátkem nekvašených chlebů. "Židé při něm jedí jenom takzvané macesy, přičemž v domě nemá být vůbec nic kvašeného, protože v Talmudu se píše, že kvas je symbolem zla," řekla Bezdíčková. Židé tak dávají symbolicky najevo, že Izraelité na počátku své cesty usilují o naprosté očištění. "Zlidovělá verze hovoří o tom, že útěk z Egypta přišel náhle a ženy, které chystaly chléb na cestu, jej nemohly nechat vykynout, pouze usušit na slunci," poznamenala spisovatelka.

Pesach začíná symbolickou domácí hostinou zvanou seder (pořádek). Trvá několik hodin, průvodcem při ní je bohoslužebná kniha Hagada šel Pesach (Vyprávění o svátku Pesach). "Hlavním smyslem sederu je vyprávět dětem o odchodu předků z Egypta, připomenout události dávné historie a získat z nich poučení pro současnost," řekla Bezdíčková.

Slavnostní sobotní večeře v židovských domácnostech začíná jako každý svátek a šabat zapálením svíček a požehnáním svátečního dne nad pohárem vína; na stole jsou čtyři číše na víno, protože Bůh čtyřikrát přislíbil Izraelitům osvobození, jedna číše je připravena pro proroka Eliáše v případě, že by přišel zvěstovat příchod Mesiáše. Na rozdíl od ostatních svátků nepřináší podle Bezdíčkové hospodyně hned jídlo na stůl, ale začíná se číst text Hagady. "Nejmladší účastník u stolu klade otci čtyři předepsané otázky; postupně se pak odkrývá příběh o zotročení a osvobození, příběh o egyptských ranách, o oběti pesachového beránka, přeskočení židovských domů v Egyptě a záchraně našich prvorozených," popsala průběh svátečního večera Bezdíčková.

Při hostině leží na stole tři macesy, zdůrazňují tři vrstvy židovské společnosti - kněze (kohen), levita (levi) a celek Izraele (Jisra´el). Macesy podle Bezdíčkové symbolizují, že u stolu se sešel celý Izrael.

Jiří Nováček

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Kulturní akce v Brně

upoutavka-restaurace3-FIN

prehled_vinotek_v_Brne3-FIN