Brno, 10. listopadu 2011 (MEDIAFAX) - Osmatřicetiletá Dita Bouzková si za podvody ve výši přes 50 milionů korun odpyká dohromady 15,5 roku vězení. Ve čtvrtek o tom rozhodl Krajský soud v Brně, který zrušil původní trest a obžalované uložil dva nové tresty ve výši 7,5 a osm let vězení. Žena si trest odpyká ve věznici se zvýšenou ostrahou, verdikt vynesl soudce Daniel Plšek. Soud zrušil Bouzkové sedmileté odnětí svobody, které jí v dubnu 2009 uložil za podvody Krajský soud v Brně a v červenci téhož roku to potvrdil Vrchní soud v Olomouci.

"Zjistili jsme totiž další poškozené v období od roku 2004 až 2005, které v předchozím rozsudku soud nezohlednil," vysvětlil Plšek zrušení původního rozsudku a zpřísnění trestu na 7,5 roku.

Bouzková pokračovala v trestné činnosti i po vynesení dřívějšího verdiktu z roku 2009, za což znovu skončila před soudem. Za další delikty jí soud udělil dalších osm let vězení, což je nad polovinou sazby trestního zákoníku. "Přihlédli jsme na množství případů a také na recidivu obžalované," dodal Plšek.

Obhájce Pavel Holub považuje osmileté vězení, které ohledně nových případů soud uložil, za přísný. "Rozsudek je pro mě zcela nepřijatelný. Chápu, že šlo o pokračující trestnou činnost, ale při sazbě pět až deset let by měl být trest pět až šest let," sdělil Holub. Ten k první trestu ve výši 7,5 roku pouze dodal, že se s ním nedá nic dělat, neboť je pravomocný.

Obžalovaná podvodem celkově vylákala asi ve 40 případech z lidí přes 50 milionů korun. Většina oklamaných pocházela z Brněnska. "Žena slibovala lidem zhodnocení peněz ve stavebním spoření, přičemž nebyla registrovaným poradcem v žádné ze stavebních spořitelen. Věděla tedy, že není ke zprostředkování oprávněná a peníze nemohla zhodnocovat ani v dohodnuté době vrátit," uvedl soudce.

Podvodnice používala vylákané finance pro vlastní potřebu, klienty přitom utvrzovala v tom, že je vrátí. V několika případech menší část vkladu vyplatila zpět, ale většina poškozených už peníze neviděla. Žena se k podvodům přiznala, nesouhlasila však s výší peněz, na které si měla přijít. Tvrzení zdůvodňovala tím, že mnohdy podepisovala směnky na vyšší částky, jen aby od lidí peníze dostala.

Soudce Daniel Plšek během hlavního líčení vyjádřil nesouhlas se snížením trestní sazby za závažnou majetkovou trestnou činnost z pěti až 12 let na pět až 10 let. "Už trestní sazbu pě až dvanáct let jsem považoval za nevyhovující. Zákonodárce z nepochopitelných důvodů sazbu snížil," uvedl Plšek s tím, že do této trestní sazby spadá každá závažná majetková trestná činnost se škodou nad pět milionů. "V případě škody v řádu stovek milionů nebo miliard je maximální výše trestu deset let vězení, což považuju za nedostatečné," dodal Plšek, podle kterého by měla existovat možnost uložení výjimečného trestu.

Soudce se také ohradil proti podmíněnému propouštění recidivistů. "Podmínečné propuštění by mělo být pro prvotrestané, nikoliv pro recidivisty, kteří opakovaně porušují zákon," Zdůraznil Plšek, podle kterého se recidivisté několikrát opakovaně dostanou na svobodu pouze po částečném odpykání trestu. "Zákonodárce navíc uzákonil v trestním zákoníku možnost podmínečného propuštění po polovině trestu, přičemž v minulosti to bylo po dvou třetinách," dodal.