Cenu města Brna obdrží 11 osobností, mezi nimi in memoriam i Erik Pardus

parduserik_250Brno, 6. prosince 2011 (MEDIAFAX) - Jedenáct osobností navrhli brněnští radní k udělení výroční Ceny města Brna pro rok 2011. Rozhodlo o tom úterní zasedání brněnského městského zastupitelstva. Primátor Roman Onderka (ČSSD) řekl, že se radní letos rozhodli neudělit žádnou cenu v oblastech hospodářského rozvoje, užitého umění a literatury. Zastupitelstvo pak návrh radních na výroční ocenění mimořádných Brňanů ve všech dalších vypsaných kategoriích schválilo.

"Jedenáct vybraných osobností zanechalo v našem městě nesmazatelnou stopu a zapíší se tak mezi významné laureáty cen města. Bohužel už nebudu moci podat ruku a poděkovat za přínos pro Brno Eriku Pardusovi, Jiřímu Grušovi a Jaroslavu Jiříkovi," řekl Onderka. Na udělení Ceny města Brna pro rok 2011 bylo podáno celkem 53 návrhů, a to 34 osobnostem, třem dvojicím a dvěma kolektivům. V oblastech „hospodářský rozvoj“, „užité umění“ a „literární činnost“ Cena města Brna pro rok 2011 udělena nebyla.

Cena města Brna pro rok 2011 byla udělěna v jednotlivých oblastech:

v oblasti technický pokrok: prof. Ing. Antonínu Píštěkovi, CSc.

v oblasti přírodní vědy: prof. MUDr. Ladislavu Pilkovi, DrSc.

v oblasti společenské vědy: doc. PhDr. Karlu Valochovi, DrSc.

v oblasti architektura a urbanismus: Ing. arch. Antonínu Hladíkovi

v oblasti výtvarné umění: doc. Vladimíru Drápalovi, akademickému malíři a sochaři

v oblasti hudba: Eriku Knirschovi 

v oblasti dramatické umění: Eriku Pardusovi in memoriam

v oblasti sport: Jaroslavu Jiříkovi in memoriam

v oblasti žurnalistika a publicistika: prof. PhDr. Miroslavu Plešákovi

v oblasti výchova a vzdělávání: PhDr. Kateřině Smutné

v oblasti mezinárodní spolupráce města Brna: Jiřímu Grušovi in memoriam

 

Technický pokrok: prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc.

Antonín Píštěk se narodil 1. června 1937 v Boršicích u Uherského Hradiště. Po absolvování střední průmyslové školy se zaměřením na letectví vystudoval obor Stavba letadel na Vojenské akademii v Brně a věnoval se postgraduálnímu studiu na Vysokém učení technickém v Brně. V roce 2000 se zde habilitoval jako profesor. V letech 1969–1990 byl zaměstnán v konstrukčním oddělení společnosti LET Kunovice a dosáhl zde pozice vedoucího konstrukčního rozvoje. V letech 1990–1991 pracoval jako vedoucí projekce v podniku Moravan Otrokovice. Od roku 1991 je ředitelem Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, z něhož vytvořil špičkové pracoviště uznávané u nás i ve světě a kromě výchovy mladých odborníků se zde zasadil také o úzkou spolupráci s průmyslem. Je řešitelem mnoha tuzemských i evropských výzkumných projektů a nositelem mnoha ocenění. Podílel se na vývoji a vylepšování celé řady letounů, např. L-410 či L-610. Od roku 2005 působí jako vedoucí a hlavní konstruktér projektu bezpilotního letadla VUT 001 Marabu. Profesor Píštěk významným způsobem ovlivnil celý domácí letecký průmysl a jeho produkty.

Přírodní vědy: prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc.

Profesor Ladislav Pilka se narodil 17. července 1933 v Hradčovicích u Uherského Brodu. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a v roce 1987 zde byl habilitován profesorem gynekologie a porodnictví. Jeho hlavním odborným zájmem je otázka neplodnosti. Se svým týmem dosáhl v oblasti asistované reprodukce světovou prioritu při transferu gamet do vejcovodu (metoda GIFT). Na klinice profesora Pilky se jeho zásluhou v roce 1982 narodilo první dítě „ze zkumavky“ v bývalém východním bloku a třetí na světě. V 80. a 90. letech Ladislav Pilka působil jako vedoucí Centra asistované reprodukce a přednosta II. gynekologicko-porodnické kliniky na Obilním trhu. Nyní je přednostou kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně a v Brně. Ladislav Pilka patří k mezinárodně uznávaným odborníkům ve svém oboru a za rozvoj lékařské vědy obdržel řadu ocenění, mj. Národní cenu Československé republiky za přínos asistované reprodukci v roce 1985 nebo čestné ocenění 30. světového kongresu IFFS v San Franciscu v roce 1998. Je členem embryologických a gynekologicko-porodnických společností v Česku, na Slovensku a v Polsku a působil jako poradce ministra zdravotnictví. Významná je též jeho pedagogická a publikační činnost. Profesor Pilka si Cenu města Brna zaslouží za celoživotní dílo v oblasti asistované reprodukce, které má výrazný dopad na zdravotnictví u nás i ve světě.

Společenské vědy: doc. PhDr. Karel Valoch, DrSc.

Karel Valoch se narodil 15. dubna 1920 v Brně. Po absolvování obchodní školy v roce 1936 byl zaměstnán jako úředník. Již od mládí se však zajímal o nálezy z nejstarších dějin lidstva a v roce 1942 se seznámil s profesorem Karlem Absolonem, za jehož žáka se považuje. Od roku 1952 pracoval jako archeolog v pleistocénním oddělení – dnešním Pavilonu Anthropos – Moravského zemského muzea, jemuž zůstal věrný po celý život. V letech 1956–1959 vystudoval při zaměstnání obor archeologie na Filozofické fakultě brněnské univerzity a zahájil tak svůj vědecký růst, který byl v roce 1993 završen jeho jmenováním docentem pravěké archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Karel Valoch se zaměřoval na archeologii starší a střední doby kamenné a v tomto oboru se stal světově uznávanou autoritou. Účastnil se několika zásadních terénních výzkumů, např. jeskyně Kůlny u Sloupu v Moravském krasu či lokality Stránská skála. Velmi rozsáhlá je také jeho publikační činnost. Nezanedbatelný je jeho podíl na obnově Pavilonu Anthropos, na tvorbě stálé expozice a také na přípravě zdejších výstav. Docent Karel Valoch je nestorem české a moravské archeologie a výrazně se zasloužil o její rozvoj i světové renomé.

Architektura a urbanismus: Ing. arch. Antonín Hladík 

Architekt Antonín Hladík se narodil 22. října 1945 v Brně. Vystudoval České vysoké učení technické v Praze a od roku 1971 byl pracovníkem Útvaru hlavního architekta města Brna a později působil v Brnoprojektu, městské projektové organizaci. V roce 1991 založil vlastní společnost s názvem Urbanismus, Architektura, Design Studio, s. r. o. Je spoluautorem Územního plánu sídelního útvaru města Brna z roku 1982 a autorem Územního plánu města Brna z roku 1994, platného dosud, a řady dalších významných územních dokumentů pro město Brno. Na počátku 90. let vytvořil metodiku územního plánování pro nové společenství a ekonomické podmínky, podle níž se již více než 30 let rozvíjí naše město. Významná je i jeho pedagogická činnost na Fakultě architektury VUT v Brně. Vladimír Hladík je celostátně uznávaným urbanistou a je pověřován zpracováním koncepčních, metodických nebo ověřovacích materiálů pro ústřední orgány, jako je Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo vnitra. Cena města Brna se uděluje za celoživotní přínos urbanismu a územnímu plánování, kde patří k naprosto špičkovým osobnostem v celostátním měřítku. 

Výtvarné umění: doc. Vladimír Drápal, akademický malíř a sochař 

Sochař, malíř, grafik a pedagog Vladimír Drápal se narodil 29. října 1921 v Tvarožné u Brna, kde žije a pracuje celý život. Absolvoval Školu uměleckých řemesel v Brně a Vysokou školu umělecko-průmyslovou v Praze v ateliéru u Josefa Kaplického. V letech 1974–1982 působil jako pedagog na Masarykově univerzitě v Brně, kde vychoval celou řadu výrazných uměleckých osobností. Je zakládajícím členem tvůrčí skupiny Profil 58 a Sdružení Q.  V letošním roce, kdy oslavil své devadesáté narozeniny, obdržel od ministra kultury ČR medaili Artis Bohemiae Amicis za šíření dobrého jména české kultury. Zabývá se malbou, kresbou, grafikou a keramickou, dřevěnou a bronzovou plastikou a má na kontě i řadu realizací v architektuře. Dominantním námětem jeho děl je člověk. Významné jsou zejména portrétní cykly vesničanů či série dvojic a venuší, symbolizující lidský rod. Oblíbeným tématem umělcovy tvorby jsou také kresby a plastiky koní. Osobitá tvorba Vladimíra Drápala představuje svojí tematikou i pojetím svébytnou součást současného českého umění a tvoří jeho pozoruhodnou a významnou kapitolu.

Hudba: Erik Knirsch

Hudební skladatel a dirigent Erik Knirsch se narodil 11. června 1928 v Ostravě. Svůj vztah k hudbě pěstoval od dětství za podpory své matky, výborné klavíristky. První kapelu založil již během studií na brněnské konzervatoři, kde studoval hru na klarinet. Ve 4. ročníku konzervatoře stál poprvé jako dirigent před skutečným big bandem, který poté vedl 16 let. Na léta existence Orchestru Erika Knirsche dodnes pamětníci vzpomínají jako na éru vyprodaných sálů nejen v Brně, ale v celé republice. V této době také přivedl do orchestru budoucí hvězdy české popmusic Milana Chladila a Evu Pilarovou. V roce 1965 se Erik Knirsch stal dirigentem nově vznikajícího Orchestru Studio Brno a v čele tohoto uměleckého tělesa stál celých 27 let. Pod jeho vedením Orchestr Studio Brno interpretoval moderní hudbu na vysoké profesionální úrovni. Kromě dirigentské činnosti a práce v rozhlase se Erik Knirsch věnoval také komponování písní a velkých orchestrálních skladeb. Odehrál stovky koncertů, nastudoval a natočil tisíce rozhlasových snímků a mnohé jeho nahrávky se staly dodnes hranými hity. Je legendou české swingové a taneční hudby, která spoluvytvářela a významně rozvíjela hudební dění nejen ve městě Brně. 

Dramatické umění: Erik Pardus in memoriam

Erik Pardus se narodil 2. února 1957 v Uherském Hradišti a zemřel po těžké nemoci ve věku 54 let 10. května 2011 v Brně. Celý svůj profesní život spojil s městem Brnem. Po ukončení studií na Janáčkově akademii múzických umění působil ve stálém angažmá v Městském divadle Brno od roku 1982 až do svého předčasného skonu. Nejprve proslul jako komik například v roli Toffola ve hře Poprask na laguně (1984), zásadní rolí v jeho hereckém vývoji, která narušila vnímání jeho osoby pouze jako komediálního herce, byl Jago v Othellovi (1996). Jednoho ze svých hereckých vrcholů dosáhl Erik Pardus v roli židovského herce Arthura Kirsche v dramatu V jámě lvové, kdy dokázal bravurním způsobem ztvárnit existenciální tenzi osudu židovského umělce během 2. světové války. Za tento výkon byl v roce 2008 vyznamenán Cenou českého divadla. Excelentní výkon předvedl také v dramatu Smrt Pavla I. (2007), v němž dokonale vystihl jemné nuance rozpolcené lidské psychiky v titulní roli cara Pavla. Obdržel za něj dvě nejvýznamnější české herecké ceny – Thálii a Alfréda Radoka. Televizním divákům se pak nejvíce zapsal do paměti rolí strážmistra Zahálky v oblíbeném seriálu Četnické humoresky. Erik Pardus byl mimořádnou osobností českého divadla. Dokázal každé své postavě vdechnout kus chytrého lidství a přirozenosti a s jedinečnou profesionalitou pracoval do posledních okamžiků života.

Sport:  Jaroslav Jiřík in memoriam

Hokejista Jaroslav Jiřík se narodil 10. prosince 1939 ve Vojnově Městci a zahynul tragicky při pádu ultralehkého letounu 11. července 2011 v Brně. Premiéru v československé lize si odbyl v sezóně 1957/1958 v dresu Kladna, po zbytek kariéry – s výjimkou jedné sezóny v NHL – poté oblékal dres jediného klubu – Brna, kde také v roce 1975 skončil kariéru. V barvách brněnského celku slavil v 60. letech pětkrát titul mistra Československa. V první lize odehrál celkem 17 sezón a vstřelil 300 branek. Exceloval rovněž v československé reprezentaci, kde odehrál 134 utkání a zaznamenal 83 branek. Zúčastnil se deseti světových šampionátů a třikrát startoval na zimních olympijských hrách a z těchto mezinárodních turnajů si přivezl řadu stříbrných a bronzových medailí. Stal se také prvním Evropanem, který nastoupil – v sezóně 1968/1969 – v kanadsko-americké NHL. Jaroslav Jiřík byl významnou hokejovou osobností, jejíž zkušenosti, poznatky a dovednosti významnou měrou napomáhaly při výchově nejen hokejové mládeže brněnského klubu HC Kometa Brno. 

Žurnalistika a publicistika: prof. PhDr. Miroslav Plešák

Profesor Miroslav Plešák se narodil 9. září 1943 v Bzenci. Vystudoval obor divadelní věda – český jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a v 60. letech publikoval v denním tisku a časopisech divadelní recenze a glosy. V roce 1967 se stal spoluzakladatelem měsíčníku Index, jenž se zabýval mimo jiné filozofií, politikou, ekologií, kulturou či architekturou a přispívaly do něj renomované osobnosti od Jaromíra Tomečka, Ludvíka Kundery až po Jana Skácela či Olega Suse. Časopis Index jako průsečík společenského a kulturního dění na Moravě má – i díky profesoru Plešákovi – své nezastupitelné místo v historii brněnské žurnalistiky. Své zkušenosti z Indexu Miroslav Plešák promítl počátkem 90. let do utváření koncepce kulturně-politického periodika Moravské noviny. Kromě publicistické činnosti se profesor Plešák věnuje dramaturgii – v letech 1972–1989 působil jako dramaturg Městského divadla Zlín a po revoluci se na čtyři roky stal dramaturgem Mahenovy činohry Národního divadla v Brně. V letech 1999–2010 byl prorektorem Janáčkovy akademie múzických umění pro studijní, pedagogickou a uměleckou činnost a redakčně se věnuje edičním aktivitám školy. Ocenění profesoru Plešákovi náleží za jeho přínos brněnské žurnalistice, především s přihlédnutím k jeho zásluhám o časopis Index.  

Výchova a vzdělávání: PhDr. Kateřina Smutná

Kateřina Smutná se narodila 14. září 1947 v Brně. V roce 1970 absolvovala na Filozofické fakultě brněnské univerzity obor archivnictví, kterému se poté profesně věnovala. V roce 1974 nastoupila do Státního oblastního archivu v Brně, dnes Moravského zemského archivu. S touto institucí pak spojila celý svůj profesní život. Pracovala zde jako instruktorka pro podnikové archivy, od roku 1991 vykonávala funkci vedoucí oddělení a zástupkyně ředitele. Od roku 2000 je ředitelkou Moravského zemského archivu. Ve své odborné činnosti se zabývá především metodikou archivnictví, publikuje v oblasti hospodářských a regionálních dějin. Výchově mladé generace archivářů se věnuje  na Masarykově univerzitě v Brně, na Univerzitě v Hradci Králové a na Střední škole informačních a knihovnických služeb v Brně. Po převzetí funkce ředitelky Moravského zemského archivu v roce 2000 si stanovila jako svůj hlavní úkol prosazení vybudování účelové novostavby pro archiv, což se také během následujících let podařilo. PhDr. Kateřina Smutná patří k nejvýraznějším osobnostem současného českého a moravského archivnictví a má zásadní podíl na vysoké úrovni Moravského zemského archivu jakožto moderní vědecko-výzkumné a vzdělávací instituce.

Mezinárodní spolupráce: Jiří Gruša in memoriam

Spisovatel, překladatel, básník, politik a diplomat Jiří Gruša se narodil 10. listopadu 1938 v Pardubicích. Po absolvování filozofie a historie na Karlově univerzitě působil jako spisovatel a redaktor. Mimo jiné založil ideologicky nezatížený časopis Tvář. V roce 1969 mu bylo zakázáno publikovat. Za samizdatové vydání svého románu Dotazník byl vězněn a stal se také signatářem Charty 77. V roce 1981 odjel na literární stipendium do USA, odkud se nesměl do ČSSR vrátit, neboť byl zbaven čs. občanství. Roku 1982 se usadil v Bonnu. Po revoluci působil jako velvyslanec v Německu a Rakousku, s přestávkou v roce 1997, kdy se stal ministrem školství. V letech 2004–2009 byl prezidentem PEN klubu, v letech 2005–2009 vedl Diplomatickou akademii ve Vídni. Jiří Gruša byl v častém kontaktu s brněnskými disidenty a před listopadem 1989 inicioval v Brně vznik nezávislého nakladatelství Atlantis. Po revoluci se v Brně podílel na řadě kulturních projektů, např. Dialog uprostřed Evropy, spolupracoval s nakladatelstvími, časopisy, divadelníky i politology z Masarykovy univerzity. Jako velvyslanec v SRN se zasadil o navázání kulturních vztahů mezi Brnem a Bonnem a v téže funkci v Rakousku pak vztahů mezi Jihomoravským krajem a Dolním Rakouskem. Jeho životní dráha se uzavřela 28. října 2011 v německém Bad Oeynhausenu.

foto: Erik Pardus, archiv MDB

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

upoutavka-restaurace3-FIN

prehled_vinotek_v_Brne3-FIN

Tiskárna Brno (CCB)