Brno, 5. ledna 2011 - Městský soud v Brně ve středu odročil další líčení ve věci profesora Masarykovy univerzity Břetislava Horyny, obžalovaného z posílání mailů vyhrožující smrtí kolegovi Jaroslavovi Hrochovi, na 23. únor. Důvodem je další doplnění dokazování.

Nedostatek parkovacích míst, který brání dalšímu rozvoji brněnské zoo, má vyřešit nové parkoviště pro tři sta aut. Vyrůst má v zatím nevyužité lokalitě v brněnských Kníničkách. Podle původních plánů už měla parkovací místa vzniknout předloni jako součást nového vstupu do areálu na Mniší hoře za dvě stě milionů korun. Součástí nového vstupu mělo být i největší mořské akvárium ve střední Evropě. Ukázalo se však, že je nutné udělat podrobnou studii ke vlivu celé stavby na životní prostředí v Kníničkách. Ta bude hotová v květnu.

Od zahájení činnosti kolektivního systému Elektrowin v roce 2005 odevzdali Češi k recyklaci již čtyři a půl milionů vysloužilých elektrozařízení. Celková hmotnost vysbíraného elektroodpadu dosáhla sto tisíc tun. Kdyby se všechny elektrospotřebiče měly rozestavit na jedno místo, zabraly by zhruba šestinásobek rozlohy brněnského hradu Špilberk. Obyvatelé Jihomoravského kraje se na celkovém množství podíleli 8777 tunami, ve srovnání s ostatními regiony tak obsadili čtvrté místo. Největší zásluhu na celkovém výsledku mají obyvatelé Středočeského kraje, kteří odevzdali bezmála čtrnáct tisíc tun. Na druhém konci žebříčku se umístili obyvatelé Karlovarského kraje, kteří vysbírali jen 2647 tun elektroodpadu.
Nejpilněji Češi recyklovali ledničky a mrazničky, kterých odevzdali více než 1,6 milionu kusů. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se tak umístili na pátém místě. Každý Čech v průměru zrecykloval necelých 1,8 kilogramu chladících zařízení ročně. „Na prvním místě se umístili Švédové. Ti zrecyklují každoročně takřka 2,8 kilogramu. Druhé místo patří Norům, kteří odevzdávají 2,5 kilogramu ledniček a mrazniček ročně,“ upřesňuje Roman Tvrzník, generální ředitel kolektivního systému Elektrowin. „Na druhé straně žebříčku jsou Rumuni. Tam skončí většina použitých elektrospotřebičů na skládkách,“ dodává. Zajímavé je také srovnání míry recyklace v poměru s nákupem nových spotřebičů. „Ročně se u nás prodá přibližně 2,5 kilogramu chladících zařízení na osobu. Češi tak recyklují téměř osmdesát procent vyřazených ledniček,“ vysvětluje Tvrzník.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně získala nové přístrojové vybavení pro Komplexní onkologické centrum z prostředků Evropské unie. Nové přístroje, například nukleární magnetická rezonance o síle magnetického pole 3T, upevňují pozici Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mezi špičkově vybavenými onkologickými centry v České republice. Nemocnice nákupem nových zdravotnických prostředků v hodnotě více než 54 milionů korun otevřela novou etapu rozvoje, která byla zahájena stanovením dlouhodobých strategických cílů, vycházejících z kontextu zdravotnictví města Brna a Jihomoravského kraje, ale i z celospolečenských změn českého zdravotnictví.

V sobotu 11. prosince dorazilo Betlémské světlo díky skautské tradici do Brna. Brněnští skauti přivezli symbol pokoje, lásky a míru z Vídně. Právě v Rakousku vznikla tato novodobá vánoční tradice v roce 1986, kdy do Lince přicestoval plamínek letadlem z Betléma a stal se součástí vánoční sbírky rakouského rozhlasu a televize na pomoc postiženým dětem. Tato myšlenka šíření předvánočního pokoje a míru se rozšířila do pětadvaceti zemí světa. Do naší republiky se Betlémské světlo dostalo v prosinci 1989.
V sobotu 19. prosince jej skauti štafetovým způsobem, převážně vlakovou dopravou, začali rozvážet do všech koutů naší republiky. Betlémské světlo přinesou i do Českého rozhlasu Brno na Beethovenovu ulici. Betlémské světlo si mohou z Českého rozhlasu Brno odnést zájemci v přinesených lampách, lucerničkách, svíčkách apod. v době od 22. do 24. prosince od 8 do 20 hodin, na Štědrý den do 16 hodin. Lampa s Betlémským světlem bude umístěna při vstupu do budovy rozhlasu.

Město Brno připravilo na Silvestra ochranná opatření v centru města. Zabezpečeny budou především multifunkční hodinový stroj a morový sloup na frekventovaném náměstí Svobody. Hodiny budou kryty ochranným nafukovacím dvouplášťovým návlekem a zábranami. Ochranný plášť bude možné k ochraně památek použít i v budoucnu. Plášť umožní kontinuální chod hodinového stroje bez nutnosti jeho zastavení a demontáže skleněných optických součástí. Ochranu hodin zajistí Technické sítě Brno. Kromě hodinového stroje bude na náměstí Svobody zajištěna i ochrana mariánského morového sloupu, který je památkově chráněn. Objekt je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna, a proto bude zápůjčku a montáž zábran financovat tento odbor.

14. 12. 1924 byl poprvé rozsvícen Těsnohlídkův strom republiky. Stalo se tak z podnětu Rudolfa Těsnohlídka. V roce 1919, den před Štědrým dnem, nalezl na procházce k Líšni na mýtince odložené nemluvně, které odnesl na četnickou stanici. Od té chvíle se začal zasazovat o vztyčení vánočního stromu, pod nímž by se vybíralo pro opuštěné děti. Byla tak vytvořena tradice Vánočních stromů republiky.
http://www.encyklopedie.brna.cz

Cestující mohou létat z Brna do Londýna častěji. Nízkonákladová letecká společnost Wizz Air spouští provoz nové linky, která spojí Brno třikrát týdně s londýnským letištěm Luton. V současné době létá z Brna do Londýna na letiště Stanstad společnost Ryanair, a to třikrát týdně. Pokud bude o lety zájem, plánuje Wizz Air rozšíření letů ze tří na čtyři lety týdně. Od 27. března příštího roku bude z Brna létat také pravidelná linka do italského Fiumicina v Římě. Ze začátku poletí spoje jen v úterý a neděli.

Od středy 8. prosince mohou návštěvníci Urban centra na Staré radnici vidět novou výstavu „…a to je vše, co zbylo z anděla“, která nabízí pohled na 28 návrhů funerální sochy pro čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně. Soutěž na novou sochu vyhlásilo město Brno letos v březnu. Jejím cílem bylo doplnit čestné urnové pohřebiště, na němž jsou pohřbívány významné osobnosti spjaté s Brnem, novým uměleckým dílem. Socha bude stát na místě, kde byla v minulosti umístěna monumentální kamenná skulptura Miloše Axmana. Ta však již z ideového hlediska nevyhovovala současným potřebám, proto byla odstraněna. Zbyl po ní pouze betonový základ, který nyní poslouží k umístění nového díla.