Brno, 5. června 2017 - Již pošesté zaplní veřejná prostranství města Brna přehlídka Brno Art Open, která potrvá do konce srpna. Prostřednictvím třinácti autorských realizací se letošní ročník přehlídky Sochy v ulicích zamýšlí nad otázkou tzv. umělecké pravdy a poukazuje na její možnou vnější souvislost s aktuálním fenoménem post-pravdy.

Kurátoři Tomáš Knoflíček a Libor Novotný k letošní přehlídce říkají: „Co to může znamenat pro umění, které se jako nejednoznačná forma výpovědi posledních dvě stě let propadá žebříčkem lidských činností vztahujících se k pravdě? Stejně jako víra či náboženství se dostalo do defenzivy v okamžiku, kdy se všeobecná tendence lidského myšlení oddala důvěře ve vědeckou metodu a v přesné, racionální pojmy. Nezapadlo a nezapadá do uzavřeného rámce vědeckého myšlení, nenabízí jednoznačné odpovědi, a i když o něm v minulosti platilo přesvědčení, že disponuje schopností dotýkat se pravdy, dnes je vystaveno spíše nedůvěře a všeobecné skepsi.“

Do letošního ročníku přehlídky se zapojilo třináct autorů z Česka i ze zahraničí. Christof Zwiener /Německo/ využije pro zvukovou instalaci prostor krytu civilní obrany pod Petrovem. Philip Topolovac /Německo/ umístil instalaci formálně odkazující na muzeální expozici minerálů do obchodního centra. Pavel Karous, známý projektem „Vetřelci a volavky“, reaguje na sousoší ve stylu socialistického realismu z Moravského náměstí zbořené v 90. letech. Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov využívají lokální mýtus o malbě Diega Rivery v suterénu Domu umění jako záminku k vytvoření vlastní nástěnné malby na fasádu domu na Údolní ulici. Barbora Zentková a Julia Gryboś /Slovensko, Polsko/ organizují jednorázovou hudební performanci v dlouhodobě nevyužívané budově na Kobližné ulici jako iniciační gesto k ozdravení lokality. Ján Gašparovič /Slovensko/ vytvořil instalaci jako odhlučněnou kapsu pomáhající uniknout současnému informačnímu smogu.

Objekt Tomáše Hlaviny v podobě gigantické knihy odkazuje na koncept otevřeného díla a akcentuje subjektivitu jeho čtení. Krištof Kintera zosnoval vizuální past v podobě hory zašlého, pozvolna odtávajícího sněhu. Zásah Martina Kochana /Slovensko/ má charakter vzedmuté terénní vlny vystupující z vodorovného povrchu chodníku na Římském náměstí. Josef Mladějovský proměňuje průchod nárožního domu na ulicích Dornych a Křenová v prostor jeskyně se zárodky krápníků. Pavel Sterec umístil do parku při Právnické fakultě MU instalaci v podobě gyroskopického simulátoru přetížení. Po dobu konání přehlídky lze v ulicích Brna také narazit na člověka, který před sebou valí kámen a na otázky po smyslu své aktivity odpovídá pouze lakonickým „je to moje práce“ – taková je základní situace performance Oldřicha Moryse. Interaktivní instalace Helmuta Smithe /Nizozemsko/ spočívá v umístění hodin, za jejichž „správný“ chod zodpovídají kolemjdoucí, kteří jsou dobrovolníky vyzýváni k tomu, aby čas na displeji hodin srovnali se svým.

Letošní ročník Brno Art Open navíc završí veřejná diskuze o přehlídce s náměstkem primátora statutárního města Brna Matějem Hollanem, s jejími letošními i minulými kurátory, s ředitelkou Domu umění Terezií Petiškovou a dalšími odborníky. Konat se bude v říjnu, termín bude upřesněn. Předcházet jí bude anketa zjišťující názory brněnské veřejnosti – zájemci budou moci odevzdat anketní lístek s názorem na přehlídku v jedné z budov Domu umění.