Brno, 23. února 2012 (MEDIAFAX) - Ústavní soud se ve čtvrtek zastal lidí v Bystročicích na Olomoucku, Krasově na Bruntálsku a Zábřehu na Moravě, kterým jejich zastupitelstva odepřela vypsat místní referenda o záležitostech týkajících se života v jejich obcích. Verdikty v třech podobných případech vynesl soudce Jan Musil. Ústavní soud se zabýval třemi stížnostmi, kterými se lidé v obcích domáhali neúspěšně vypsání místních referend. Radnice v Bystročicích na Olomoucku, Krasově na Bruntálsku a v Zábřehu na Moravě však vypsání referend odmítly, postup úřadů pak posvětily i příslušné krajské soudy. "Lidé se cítili poškozeni ve svém právu spolurozhodovat o životě v obci," řekl mluvčí ÚS Vlastimil Göttinger.

Důvody občanů, kteří chtěli nechat veřejně hlasovat o záležitostech týkajících se jejich obcí, byly různé. V Bystročicích chtěli stěžovatelé vypsat referendum, zda je možné kvůli elektronické mýtnici pronajmout, zabrat nebo darovat státu obecní pozemek. V Krasově sesbíral přípravný výbor k uspořádání místního referenda 136 podpisů, požadujících hlasování o výstavbě větrných elektráren. V Zábřehu na Moravě pak chtěli lidé v referendu rozhodovat, zda může radnice prodat obecní pozemky soukromé firmě.

Radnice odmítnutí referend zdůvodnily uzavřením dohod o smlouvách budoucích s nabyvateli pozemků nebo zhotoviteli staveb. Tím však fakticky ztratily možnost zeptat se lidí v obcích, zda s projekty souhlasí. Ústavní soud však ve čtvrtek rozhodl, že zastupitelstva i odvolací soudy svým jednáním obyvatele tří zmíněných obcí poškodily.

Platný zákon o místním referendu zná podle ústavního soudce Jana Musila vedle referenda vyhlášeného čistě z vůle zastupitelstva obce také referendum "vyvolané zdola", na návrh takzvaného přípravného výboru. "To může představovat významný demokratický kontrolní mechanismus uplatňovaný veřejností obce vůči jejím orgánům," řekl Musil. Zastupitelstvo obce v případě, že jsou splněny všechny podmínky vyplývající ze zákona o místním referendu, má podle Ústavního soudu povinnost takové referendum vyhlásit, "nehledě na to, zda zastupitelstvo samo jako orgán s konáním referenda k otázce navrhované přípravným výborem souhlasí či nikoli".

Ústavní soudce Jan Musil uvedl, že odvolací krajské soudy si vyložily zákon o referendu v rozporu s jeho smyslem a účelem. "Smyslem zákona je umožnit lidem správu záležitostí spadajících do přímé působnosti obce," řekl soudce. Zákon, chybně interpretovaný krajskými soudy se tak změnil v mrtvou právní normu.

Podle Ústavního soudu nelze žádným smluvním ujednáním mezi obcí a třetí osobou předem vyloučit občany z přímého podílu na správě veřejných věcí. "Pouhým poukazem na existenci předchozího soukromoprávního závazku nelze zabránit občanům obce, aby k určité otázce veřejného zájmu zaujali postoj demokratickým aktem místního referenda," konstatoval soudce Musil.

Referendum zároveň podle Ústavního soudu nelze prohlásit za nepřípustné ani s odkazem na obavy obce z eventuálních soukromoprávních sankcí, které by po ní v návaznosti na výsledek místního referenda mohl požadovat smluvní partner, se kterým obec před konáním místního referenda o navržené otázce uzavřela smluvní vztah. "Může jít však o významný politický argument, kterým se orgány obce mohou snažit přesvědčit občany, aby v místním referendu hlasovali určitým způsobem," poznamenal soudce Musil.

Soudy se budou muset proto vypsáním místních referend zabývat znovu. Vzhledem ke skutečnosti, že od sporných podání uplynuly již čtyři roky, bude však účinek případného nového soudního rozhodnutí pro obyvatele dotčených obcí nejspíše jen formálním zadostiučiněním.