Brno, 7. prosince 2011 (MEDIAFAX) - Ústavní soud ve středu zamítl stížnost šesti pravicových extremistů, které brněnský městský soud potrestal za trestný čin podpory a propagace hnutí směřujících k potlačením práv a svobod člověka. Muži se ho dopustili 1. května 2007 v Brně při shromáždění organizace Národní odpor. Radek Komár, Tomáš Pliska, Tomáš Kebza, Jiří Tůma, Michal Pliska a Antonín Nedvěd si před třemi lety vyslechli u městského soudu v Brně rozsudky, které považovali za protiústavní.

"Namítali, že brněnský městský soud jejich případ projednal v rozporu s ustanoveními Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a tvrdí, že česká justice vynesením trestů nad nimi porušila jejich zaručené právo na osobní svobodu," shrnul podání stěžovatelů soudce-zpravodaj Miloslav Výborný.

Ústavní soud neshledal podle soudce Výborného námitky stěžovatelů v žádném případě za triviální. Zdůraznil však, že přes nepochybnost garance svobody politického přesvědčení, je právem demokratického státu chránit sebe sama i společnost proti destruktivním útokům jednotlivcům, kteří ohrožují demokratické hodnoty. "Garance základních práv a právo menšiny na politický postoj nelze zaměňovat za slabost demokracie nebo její schopnost bránit se. Jinak by demokratická společnost otevřela dveře anarchii a totalitě," řekl Výborný.

Brněnský soud shledal šestici mužů vinnými ze spáchání trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačením práv a svobod člověka. Dopustili se jej v průběhu shromáždění pravicově extremistické organizace Národního odporu v Brně 1. května 2007.

Tomáš Pliska byl uznán vinným z toho, že se podílel na přípravě a organizaci shromáždění, na němž extremisté propagovali a oslavovali zakázané hnutí Národní odpor. Ostatní členy skupiny pak soudy uznaly vinnými, že na shromáždění nesli v čele průvodu transparenty s hesly Národního odporu, případně s odkazy na internetové stránky zakázaného neonacistického hnutí. Hlavní pořadatel demonstrace Tomáš Pliska odešel od soudu s dvouletým trestem vězení za propagaci nacismu. Dva jeho kolegové dostali nepodmíněné tresty 20 a 15 měsíců vězení. Třem mladíkům soud uložil podmínky.

Samotnou demonstraci v roce 2007 úřady rozpustily ještě předtím, než se extremisté vydali na pochod. Brnem. Účastníci, kteří se sjeli do města z celé republiky, se však odmítli rozejít. Policie proto akci rozehnala. Bitky několika stovek demonstrantů s policisty se pak odehrávaly v okolí hlavního nádraží, na Baštách a v Nových sadech. Několik lidí se přitom zranilo.

Šestice extremistů si proti rozsudku brněnského městského soudu podala odvolání. To však Krajský soud v Brně zamítl jako nedůvodné. "Ztotožnil se totiž se skutkovými i právními závěry nalézacího soudu," řekla Pelcová. Stejně tak odmítl dovolání mužů i Nejvyšší soud, který je posoudil jako zjevně neopodstatněné. "Vyjádřil přitom své přesvědčení, že skutková zjištění odpovídají výsledkům provedeného dokazování a jsou úplná a správná a rovněž právní kvalifikace jednání stěžovatelů je bezvadná," dodala mluvčí Ústavního soudu Pelcová. Senát Ústavního soudu, vedený soudkyní Michaelou Židlickou, však shledal rozsudky obecných soudů v souladu s ústavním pořádkem České republiky a stížnost mužů zamítl.