Lesní lanovka na přibližování dříví LARIX H3-650P získala na veletrhu Silva Regina prestižní ocenění. Školní lesní podnik Masarykův les Mendelovy univerzity v Brně obdržel Mimořádnou cenu generálního ředitele Veletrhy Brno a hodnotitelské komise. Lanovku vyvinula Výzkumná stanice Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně.

Nejlepší šéfové jsou na jižní Moravě. Manažerů a manažerek, se kterými jsou jejich zaměstnanci velmi spokojeni, jsou v jihomoravském kraji téměř dvě třetiny. Vyplývá to z internetového průzkumu, který uspořádal vydavatel stravenek Ticket Restaurant, společnost Accor Services.
Průzkum spokojenosti zaměstnanců se šéfy se konal v měsíci únoru a zúčastnilo se ho 4379 lidí. Vyplynulo z něj, že Češi jsou se svými šéfy poměrně spokojeni. Šéfů, kteří se blíží ideálu, je v tuzemsku skoro 57 procent. „Samozřejmě to neznamená, že by to byli vedoucí pracovníci bez jakýchkoliv chyb. Do této skupiny byli zařazeni ti, u kterých převažovali odpovědi vyjadřující ideální vlastnosti a schopnosti. Přesto jsme byli výsledkem a kladným hodnocením šéfů příjemně překvapeni,“ uvedla Daniela Pedret, marketingová ředitelka společnosti Accor Services.
Jihomoravský kraj je přitom jediný, kde počet „ideálních šéfů“ výrazně převyšuje data za celou ČR. Přes šedesát procent šéfů v této kategorii je již jen na Královéhradecku, těsně pod touto hranicí se umístili manažeři v Praze.
Pořadatel průzkumu vybral na základě konzultací s odborníky na management, personalistiku a řízení firem pět základních typologií šéfů. Druhou nejčastější kategorií za ideálním šéfem je „chytrák“. To jsou šéfové, u kterých je na prvním místě jejich kariéra. Kromě negativních charakteristik ale mají i ty pozitivní. Třetí nejfrekventovanější skupinou jsou tvrdí šéfové – diktátoři. Následuje vysloveně negativní kategorie „podrazák“. Nejméně je v tuzemsku „ustrašenců“ – tedy takových šéfů, kteří se bojí udělat jakékoli rozhodnutí a kteří se hojně vyskytovali v dobách komunismu.

Nové oddělení s moderní špičkovou technologií vyroste v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně. Na dvou kilometrech čtverečních vzniknou rekonstrukcí i výstavbou nové laboratoře, které rozšíří uplatnění vysokoškolských absolventů na jižní Moravě. Česká republika tak bude moci konkurovat ostatním vyspělým státům v oblasti vývoje speciálních přístrojů.
„Moderní laboratoře budou a zaměřeny do oblasti diagnostiky a speciálních technologií, které se týkají pokročilých mikrotechnologií i nanotechnologií. Také se budou specializovat na konstrukci nových vědeckých přístrojů,“ říká vrchní ředitel strukturálních fondů na ministerstvu školství Jan Vitula. Mezi speciální technologie se například řadí litografie, svařování laserovým paprskem nebo magnetická rezonance.
Ústav přístrojové techniky dosáhl za své padesátileté existence světové úrovně. Díky spolupráci s národní, mezinárodní i soukromou finanční podporou dosahuje ve svých výzkumech kvalitních výsledků. I to je důvod, proč se díky tomuto projektu, který je financován z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ústav rozhodl modernizovat své zázemí a vyrovnat se vědecky vyspělým státům.
„Celkově dojde k posílení stávajících vědeckovýzkumných aktivit a prohloubí se fungující spolupráce s průmyslovými partnery, vysokými školami a vědeckými institucemi,“ doplňuje vrchní ředitel Jan Vitula.

Vláda schválila na základě návrhu ministra dopravy a po projednání s hejtmany vyčlenění dodatečných 750 milionů korun na obnovu silnic druhé a třetí třídy. Na Jihomoravský kraj připadne zhruba šedesát milionů korun. Vyčlenění finančních prostředků pro kraje ze státního rozpočtu na opravu těchto komunikací přichází ve chvíli, kdy kraje stojí před otázkou, z jakých dodatečných prostředků budou opravu škod na silnicích hradit. Nejinak je tomu v Jihomoravském kraji, kde se celková potřeba prostředků na opravy pohybuje ve výši zhruba sto padesát milionů korun. Právě charakter letošní zimy způsobil vyčerpání významné části peněz, plánovaných na celoroční na údržbu silnic.
Částka šedesát milionů korun z celkových 750 milionů uvolněných vládou, byla stanovena podle celkového počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy ve správě kraje. V Jihomoravském kraji je to zhruba 3900 kilometrů, tedy asi osm procent z celkové sítě silnic druhé a třetí třídy v České republice. Nízké teploty souběžně s vyššími srážkami nutily letos silničáře častěji používat chemické posypové materiály k zajištění sjízdnosti těchto komunikací. Souběh všech zmíněných okolností se pak projevil zejména ve vyšším počtu výtluků, v rozpadu krytu, deformacích podloží a tvorbě mrazových trhlin. Efektivním využitím finančních prostředků uvolněných vládou, stejně jako hledáním dalších zdrojů k financování nezbytných oprav se bude zabývat poradní sbor hejtmana pro krizová opatření v dopravě.

Lidé se zdravotním postižením z Brna a okolí budou moci díky speciálním pomůckám snadněji ovládat počítač. Pomůže jim v tom Liga vozíčkářů společně s Nadačním fondem Tesco. Liga vozíčkářů získala v grantovém řízení fondu 27 tisíc korun na technické vybavení nového denního centra v Brně. Nadační fond celkem rozdělil mezi jednadvacet úspěšných žadatelů z celé ČR sedm set tisíc korun. V Jihomoravském kraji se o grant ucházelo osm neziskových organizací, uspěla jediná.
Úspěšné organizace z dvanácti krajů vybrala na základě předložených projektů správní rada Nadačního fondu Tesco. „Organizace nepotřebují peníze jen na nové projekty, ale řada z nich přímo čelí existenčním potížím a chybí jim prostředky na samotný provoz či platy zaměstnanců. Rozhodování mezi všemi 104 žadateli bylo těžké. Při posuzování jsme se proto řídili přínosem projektu zejména pro klienty dané neziskové organizace,“ vysvětlila předsedkyně správní rady Nadačního fondu Tesco Eva Williams.

Jihomoravanům vzrostla loni průměrná mzda o 4,5 procenta, což je víc než v předchozích letech. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že zaměstnanci v kraji dostávali loni průměrně 22 013 korun za měsíc. Tedy o 946 korun víc než o rok dřív, a to navzdory krizi. Na průměrnou mzdu však většina zaměstnanců nedosáhne. Údaj zkreslují vysoké platy manažerů nebo zaměstnanců z nadstandardně hodnocených oborů, jako bankovnictví nebo informační technologie.
Navíc mzdy ve čtvrtém čtvrtletí byly tak vysoké mimo jiné kvůli odstupným, která dostali lidé, s nimiž jejich zaměstnavatelé již od nového roku nepočítali. Dalším faktorem je skutečnost, že propouštění se dotklo většinou lidí s podprůměrnými mzdami. Navíc část zaměstnanců přešla z plného úvazku na různé formy částečných úvazků, což ovšem ve statistikách není zohledněno. V přepočtu na odpracovanou hodinu by proto mzda zřejmě nerostla takovým tempem. O tom svědčí i fakt, že mzdové náklady firem na jihu Moravy loni dosáhly 111,6 miliard korun, což je stejně jako o rok dříve.
Pro letošní rok lze podle ekonomů očekávat méně příznivý vývoj. Většina podniků totiž hodlá držet mzdy přinejlepším na stejných úrovních, nebo je zvyšovat jen o stokoruny.
A rovněž stát bude kvůli rozpočtovým problémům šetřit více než loni.
Jihomoravané pobírali loni hrubou měsíční mzdu v průměru 22 013 korun. V mezikrajském srovnání je to čtvrtá nejvyšší průměrná hrubá mzda, částka je ale o 1 585 korun nižší než celostátní průměr. Nezaměstnanost v kraji je nyní 11,4 procenta, předloni byla 6,8 procenta.

Brněnský Siemens uvede do provozu parní turbínu v teplárně Sochinskaya. Spolu se dvěma plynovými turbínami Siemens ze Švédska pokryjí energetickou potřebu obyvatelů města, sportovců i návštěvníků her v Soči v roce 2014. Hodnota zakázky je 191 milionů korun.
Vlastník teplárny, Sochinskaya TES, myslel při rozšíření teplárny nejen na zvýšení kapacity na dvojnásobek, ale také na kvalitu vzduchu, který budou obyvatelé i návštěvníci dýchat. „Zakoupili jsme nové technologie, díky kterým je Sochinskaya jednou z mála elektráren v Rusku s účinností více než padesát procent,“ řekl V. A. Belosevič, generální ředitel Sochinskaya TES. „Při výběru zařízení byly v první fázi rozhodující finanční aspekty, flexibilita dodavatele a spolehlivost zařízení. Neméně důležité byly ale i ekologické ukazatele zařízení a návratnost investice vložené do výroby elektrické a tepelné energie.“
Siemens dodá dvě 29 MW plynové turbíny ze Švédska a jednu 25 MW parní turbínu z Brna, které budou dodávat dle potřeby teplo nebo elektrickou energii až do 160 MW elektřiny nebo více než 210 GJ tepla.

Občanské sdružení Život dětem zahájilo spolupráci s knihkupectvím Barvič & Novotný v Brně a pomáhá v jeho snahách podporovat děti z brněnského Dětského domova Dagmar.
Knihkupectví Barvič & Novotný podporuje děti z DD Dagmar dlouhodobě v rámci projektu Čteme rádi, jehož cílem je podpořit aktivní zájem dnešních dětí o četbu. Projekt Čteme rádi se už během prvního roku své existence stal velmi úspěšným a v současné době registruje téměř dva tisíce aktivních členů. Do Velké soví aukce, která je součástí projektu, již děti namalovaly přes tisíc obrázků inspirovaných knihami, které samy přečetly nebo jim je přečetli rodiče. Tyto dětské kresby se staly nejen součástí výzdoby knihkupectví, ale jsou také vystaveny a hodnoceny na www.barvic-novotny.cz. Zájemci si je mohou za symbolické ceny 20 až 50 Kč zakoupit v prodejnách a v e-shopu na www.knihkupectvi-bn.cz. Veškerý výtěžek z prodeje těchto dětských výtvarných děl putuje dětem z DD Dagmar.

Letošní Mezinárodní veletrhy Salima, MBK, Inteco, Vinex a Embax ukázaly, jakým směrem se ubírá potravinářství a pokračuje rozvoj v tomto perspektivním a důležitém oboru v ČR. Letos poprvé se potravinářské veletrhy rozrostly o další projekt – 26. mezinárodní veletrh obalů a obalových technologií Embax, který se s ostatními výborně doplňuje. Jeho produkce totiž směřuje až ze sedmdesáti procent do potravinářství. Komplex pěti veletrhů tak pokryl celou potravinářskou výrobu a odbyt – technologie pro zpracování potravin a nápojů, finální výrobky, balení, značení a kontrolu včetně distribuce do obchodu i gastronomie. Na 18 500 metrech čtverečních prodané výstavní plochy se představila ucelená nabídka 929 vystavujících firem z 26 zemí, přičemž zahraniční vystavovatelé tvořili 36 procent. Expozice v areálu brněnského výstaviště shlédlo přes 32 tisíc návštěvníků ze 34 zemí. Podíl zahraničních návštěvníků překročil deset procent.