Brno, 6. října 2025 – Nemoci sítnice se často rozvíjejí tiše a bez varování a mohou vést až k praktické slepotě. Nejčastěji se projevují poruchami barevného vidění, zvlněnými liniemi a v pokročilé fázi také tmavými skvrnami nebo slepým bodem uprostřed zorného pole. Pokud se podaří odhalit nemoc na začátku, je možné ztrátě zraku zabránit. V sobotu 11. října od 10 hodin proto bude v Brně k dispozici speciální mobilní ambulance, kde si lidé budou moci nechat zdarma a bezbolestně zkontrolovat oční pozadí.

Vyšetření za pomoci přístroje, jenž využívá umělou inteligenci (AI), zabere jen několik minut. Přístroj dokáže nemoc odhalit dříve, než se projeví. Akce se koná u příležitosti Světového dne zraku, který připadá na 9. října.

Sítnice je tenká vrstva nervové tkáně na zadní straně oka. Obsahuje miliony světločivných buněk v podobě tyčinek a čípků, které zachycují světlo a mění jej na elektrické signály. Ty putují přes zrakový nerv do mozku, kde složí dohromady obraz. Za poškození sítnice může nejčastěji stárnutí, genetika, úrazy a špatný životní styl. Mezi nejrozšířenější nemoci sítnice patří věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) a diabetický makulární edém (DME), který je specifickou formou diabetické retinopatie, jež postihuje pacienty s cukrovkou.

„Jestliže mají oba rodiče VPMD, existuje 4× vyšší riziko, že nemoc postihne i jejich potomka. Nemoc napadá centrální část sítnice, takzvanou žlutou skvrnu, která je důležitá pro ostré vidění. Zpočátku má člověk problémy se čtením, jako by měl špinavé brýle. Postupně se mu nedaří číst ani pomocí lupy, vidí rozmazaně, nerozpozná správně barvy. Při pohledu na kachličky nebo žaluzie se mu deformují rovné linie,“ vysvětluje MUDr. Daniela Vysloužilová, Ph.D., primářka Oční kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Odborníci odhadují, že VPMD postihuje každého šestého seniora nad 65 let, ale může se objevit i u lidí po čtyřicítce. VPMD se vyskytuje ve dvou formách – suché a vlhké. Suchá forma je méně závažná. Buňkám, které se nacházejí na sítnici, se při ní nedostává kyslíku, a proto odumírají. Pokud to trvá dlouho, nemoc přejde do fáze tzv. vlhké formy. Při ní si organismus v důsledku nedostatku kyslíku vytváří pod sítnicí nové cévy, které však často praskají, krvácejí, prosakuje z nich tekutina a vzniká otok centra sítnice (žluté skvrny). Při hojení poškozené tkáně pak vzniká jizva, která vede k trvalému poškození žluté skvrny. „Neléčená VPMD může způsobit praktickou slepotu. Pacienti s pokročilou formou často nezvládnou přečíst ani největší písmena u očního lékaře ze vzdálenosti tří metrů. Mají sice zachováno periferní vidění, ale nevidí to, co mají přímo před sebou. Nedokážou se trefit klíčem do zámku, číst, řídit auto a problém jim dělá i chůze do schodů,“ vysvětluje MUDr. Vysloužilová.

Centrální část sítnice postihuje také diabetický makulární edém (DME). Vzniká v souvislosti s vysokou koncentrací cukru v krvi, a postihuje proto pacienty s diabetem I. i II. typu. V Česku trpí touto oční komplikací cukrovky přibližně 100 000 diabetiků.

DME i VPMD se dají léčit. Lékaři využívají v terapii nitrooční injekce obsahující protilátky proti růstovým faktorům nežádoucích cév, které omezují vznik otoku žluté skvrny a snižují tendenci ke krvácení. S léčbou je však třeba začít dříve, než dojde k nevratnému poškození sítnice.

Podle lékařů přichází do jejich ordinací přibližně čtvrtina pacientů až ve chvíli, kdy se onemocnění sítnice projeví na obou očích. Málokdo si totiž všimne, že na jedno oko vidí hůř. Až při náhodném zakrytí jednoho oka zjistí, že druhé nefunguje správně.

„V poslední době se nám daří zachytit pacienty lépe. Pomáhá k tomu také screeningový program pro záchyt DME. Někteří diabetologové mají přímo v ordinacích přístroj využívající AI, který dokáže rychle vyhodnotit, zda sítnice nejeví známky DME. Pokud tento přístroj nemají, odesílají své pacienty na pravidelné oční vyšetření. Bohužel pro VPMD zatím žádný takový program nefunguje,“ dodává MUDr. Vysloužilová.

Zachytit obě nemoci včas má pomoci mobilní ambulance, která bude v sobotu 11. října od 10.00 do 18.00 k dispozici na parkovišti u hypermarketu Globus v Brně. Zájemci si zde budou moci nechat zdarma a bezbolestně zkontrolovat sítnici pomocí přístroje Aireen využívající AI. „Pomocí digitálních snímků a velmi dobře vytrénovaného AI softwaru dokážeme zachytit drobné změny na sítnici. Aireen umí během několika vteřin snímky zanalyzovat a vyhodnotit, zda jsou na sítnici přítomny znaky VPMD či DME,“ upřesňuje Jiří Kuchyňa, šéf projektu Aireen. Celé vyšetření probíhá neinvazivní formou, tedy bez rozkapání očí. Na místě budou také oční lékaři, se kterými bude možné výsledky vyšetření rovnou konzultovat. Kontrolu zraku v mobilních ambulancích organizuje společnost Roche s odbornou podporou České oftalmologické společností ČLS JEP a České vitreoretinální společnosti.

Příznaky VPMD i DME dokáže spolehlivě odhalit také jednoduchý domácí test, který se provádí za pomoci tzv. Amslerovy mřížky. Jde o jednoduchou čtvercovou síť, uprostřed které je vyznačený jeden bod. Při pozorném pohledu na mřížku a zaostřením na prostřední bod by měl člověk vidět vždy celou mřížku, aniž by se její linky jakkoliv deformovaly. Test je nutné provádět každým okem zvlášť. Mřížka je snadno dostupná zdarma na chcividet.cz.

Foto: ideogram.ai