VUT

Ocenění Česká hlava zamířilo do Brna

Brno, 27. ledna 2014 - V polovině listopadu byly slavnostně uděleny ceny Česká hlava pro rok 2013 a jedno z nejvyšších ocenění, Cenu společnosti Kapsch za inovace, získala ředitelka Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně Ing. Ilona Müllerová, DrSc.

Tato cena je jedním z nejprestižnějších českých ocenění za vědu a výzkum. Pro její nesporný význam se jí také přezdívá „malá česká nobelovka". Ilona Müllerová se stala držitelkou této ceny za metodologický výzkum v oblasti elektronové mikroskopie, konkrétně za návrh a realizaci objektivové čočky a detekčního systému pro rastrovací elektronové mikroskopy s pomalými elektrony.

Müllerová vystudovala v letech 1976–1981 VUT v Brně v oboru Technická kybernetika a vědeckou hodnost DrSc. získala v roce 2001 na ČVUT v Praze v oboru Elektronika a vakuová technika. V brněnském Ústavu přístrojové techniky AV ČR vedla osmnáct let skupinu Mikroskopie pomalými elektrony a v roce 2012 se stala jeho ředitelkou. Dlouhodobě se věnuje rastrovací elektronové mikroskopii s pomalými a velmi pomalými elektrony. Vedla ve svém oboru mnoho diplomových a dizertačních prací, přednášela na řadě zahraničních univerzit a konferencí. Absolvovala i několik zahraničních stáží, z těch dlouhodobých na univerzitě v Toyamě v Japonsku, Clausthalu v Německu a na britské univerzitě v Yorku.

Výsledkem spolupráce s yorskou univerzitou je například patent na miniaturní elektronový mikroskop s pomalými elektrony. Na svém projektu, oceněném nyní Českou hlavou, začala pracovat již v roce 1990. Její řešení, které tehdy představila na konferenci v Seattlu, vyvolalo mezi kolegy rozpaky a nedůvěru. Ing. Müllerová se však nevzdala a po letech spolupráce se svými kolegy z Ústavu přístrojové techniky AV ČR i ze zahraničí nyní dosáhla zaslouženého úspěchu. Autorku téměř 300 odborných publikací jsme pro vás zpovídali nejen o její vědecké činnosti.

Paní inženýrko, jak dalece jste Brňačka? Jste rodačka, nebo jste přišla do Brna na studia?

Ano, narodila jsem se v Brně a v podstatě celý život zde žiju.

Měla jste zájem o exaktní vědy už před příchodem na VUT? Co jste studovala na střední škole a bylo pro vás studium vším, nebo jste měla i jiné zájmy?

V mládí jsem se poměrně intenzívně zabývala hudbou, a to zpěvem a hrou na klavír, před přijímacími zkouškami na konzervatoř jsem ale měla úraz ruky, takže místo na konzervatoř jsem šla studovat střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Ale myslím, že umělecká veřejnost o nic mimořádného nepřišla.

Po střední škole jsem hned nastoupila do Ústavu přístrojové techniky, kde prof. Vladimír Drahoš, tehdejší zástupce ředitele ústavu prof. Armina Delonga, mě přemluvil, abych pokračovala ve studiu na vysoké škole a na přijímací zkoušky mě dokonce osobně připravil. Tvůrčí atmosféra v ústavu mě motivovala ke studiu. V průběhu studia byly určitě i jiné zájmy, studovala jsem dálkově, chodila do práce a k tomu si pořídila dva úžasné syny. Maminka mně hodně pomáhala.

Už od studií jste asi měla většinou mužské kolegy. Jak se k vám chovali jako studenti a jak vás teď berou jako vědeckou kapacitu a ředitelku ústavu?

Jak mě brali a berou, to nevím, ale vždy jsem měla a mám ten nejlepší pocit.

ilona mullerova02

Je v tomto směru nějaký rozdíl mezi Českem a zahraničím?

No, možná v zahraničí to bude trošku složitější, i když na tom jakoby více pracují a více o tom mluví. Avšak ani tam jsem opravdové problémy neměla.

Jak jde dohromady špičkové vědecké bádání, stáže a konference se zajišťováním běžného chodu domácnosti? Jste v soukromí ochránkyní rodinného krbu?

Myslím, že s tou domácností je to trošku horší. Ale snažím se.

Jak byste laikům stručně popsala význam vašeho projektu, oceněného nyní Českou hlavou?

V rastrovací elektronové mikroskopii se běžně používají k zobrazení struktur volné elektrony vysoké energie, tedy rychlé elektrony, které jsou fokusovány do stopy o průměru kolem 1 nm. Nevýhodou rychlých elektronů je, že interagují se studovaným objektem ve velkém objemu a to i několika μm, takže je téměř nemožné rozlišit nanometrové struktury, přestože velikost primárního svazku elektronů je 1 nm. Jestliže rychlost elektronů klesá, interakční objem se zmenšuje o několik řádů, avšak velikost stopy naopak roste, takže ztrácíme rozlišení.

ilona mullerova03
My jsme navrhli metodu, která udržuje primární stopu o velikosti několika nm i pro nejpomalejší elektrony. Zároveň byla vyřešena vysoce účinná detekce signálních elektronů. Otevřela se tak celá řada nových aplikačních možností jak v oblasti materiálových věd, tak v oblasti biologie. Jde především o zobrazení krystalických materiálů s vysokým rozlišením, zobrazení tenkých vrstev, polymerních materiálů, polovodičových struktur apod.

Víme už, že jeho vývoj nebyl úplně jednoduchý. Chtěla jste jej někdy i vzdát a co vám pomáhalo jej dovést k úspěšnému konci?

Musím přiznat, že byly někdy chvíle bezradnosti, ale nikdy jsem to nějak neuměla vzdát. To tak už je nějak člověk nastavený. To mám asi po tatínkovi. Stavěl chaty, pro nás i pro kamarády, jako každý v té době. Když se mu nedařilo, dokázal být hrozně vzteklý, tak jako jeho otec, ale vždycky vše nakonec dodělal.

Když nebádáte, co vás dnes baví nejvíc? Máte nějaký oblíbený sport, knihu, hudbu?

Nejraději jdu několik hodin lesem, potom se občas ráda svezu na kole, občas si zahraji na klavír. Na strasti vědecké práce zapomenu bezpečně s vnoučaty.

Jak vidíte Brno ve vývoji posledních pěti, deseti let? Co se vám na něm líbí a co byste ráda změnila?

Člověk asi když někde žije pořád, tak změny moc nevnímá. Stále mám na Brnu ráda jeho okolí. Je dobře, že se podařilo trošku vyčistit přehradu. A co by se dalo změnit? V neděli je Brno až příliš klidným městem, vše je zavřené, lidi se přestěhují do nákupních center. Asi pořád chybí koncertní sál. Teď co mám vnoučata, tak vidím, že chybí dětská představení. Ta, co jsou, tak jsou velmi rychle vyprodaná. No a zeleně není nikdy dost.

Jsem velmi ráda, že po roce 1989 vznikly v Brně tři významné firmy vyrábějící elektronové mikroskopy (FEI Česká republika, Delong Instruments a Tescan). Máme tak v Brně jak vývoj, tak výrobu a 30 % celosvětové produkce pochází z Brna. Uvědomíme-li si, jak je elektronový mikroskop technologicky složité zařízení, tak je to opravdu něco výjimečného. A ráda bych ještě poděkovala těm, co mě na cenu Česká hlava navrhli, komisi, která měla s výběrem kandidátů nemalou práci, společnosti Kapsch, Akademii věd České republiky za dlouhodobou podporu základního výzkumu, firmám v Brně i ve světě, které nakonec metodu zařadily do výroby.

Velký dík patří všem mým kolegům, kteří se mnou na tématu pracovali, a samozřejmě rodině, která to se mnou nakonec vydržela.

Rozhovor připravila Alena Štěpánková
Foto: Jan Řeřucha, ÚPT

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit