Brněnský Siemens dodá parní turbínu do Baku

Brněnský Siemens dodá parní turbínu do Baku, hlavního města Ázerbájdžánu. Město plánuje do roku 2012 otevřít první městskou spalovnu odpadů. Spalovna bude schopna zpracovat zhruba půl milionu tun odpadu, z toho až deset tisíc tun lékařského, který je dnes vyvážen na skládku a znečišťuje okolí města. Baku si od této investice slibuje vedle vyřešení otázky skladování městského odpadu také zlepšení energetické situace. Teplo, vznikající při spalování odpadu, bude totiž použito k výrobě páry pro pohon parní turbíny. Parní turbína o výkonu 44 MW bude vyrábět elektrickou energii pro potřeby města. Využití se najde i pro odpadní materiál. Škváru vznikající při spalování město využije jako stavební materiál, například při stavbě silnic.
Průmyslové parní turbíny z Brna jsou používány v městských spalovnách odpadů po celém světě. Turbíny Siemens vyrábí elektrickou energii například ve Velké Británii, Belgii, Nizozemí, Itálii i Kanadě. V letošním roce jsou brněnské turbíny uváděny do provozu také v městských spalovnách v Brně a Praze. Objem zakázky pro Baku je zhruba 190 milionů korun.
  • Atrovíkend v Lužánkách

    Atrovíkend v Lužánkách

    Tradiční zážitkové setkání za účasti známých osobností ve svém oboru, s pestrým programem 22. a 23. října 2022. Těšit se můžete na poradny alternativní medicíny, výklady karet a snů, měření aury, feng-shui, automatickou kresbu, čtení z ruky a mnoho dalšího. Součástí festivalu jsou meditace, workshopy, očistné rituály a zajímavé přednášky....
   

Kraj začal čerpat peníze z úvěru

Jihomoravským školám, silničářům a dalším organizacím přišly první peníze z krajské půjčky u Evropské investiční banky. Kraj si tam otevřel dvoumiliardový úvěr a zatím si vyžádal platbu prvních 128 milionů korun. Z částky se bude platit třináct staveb, většinou dopravních. Figurují mezi nimi opravy silnic druhé a třetí třídy, například mezi Rajhradem a Židlochovicemi na Brněnsku, mezi Kunštátem a Zbraslavcem na Blanensku a mezi Tasovem a Lipovem na Hodonínsku či průtah Podivínem na Břeclavsku. Úvěr má také pomoci financovat stavbu nové budovy pro střední zahradnickou školu v Rajhradě u Brna.
 

   

Nezaměstnanost v kraji klesá

Počty nezaměstnaných v kraji pomalu klesají. Míra nezaměstnanosti v červnu činila devět a půl procenta, tedy o tři desetiny méně než v květnu. Podle evidencí úřadů práce hledá nyní na jižní Moravě zaměstnání více než 59 tisíc lidí. Důvodem poklesu nezaměstnaných jsou začínající sezonní práce, příležitosti v pohostinství, stavebnictví, řemeslech. Příchod nových absolventů středních škol se očekává v září a nezaměstnaní absolventi mohou míru nezaměstnanosti na jižní Moravě zvýšit asi o půl procenta. Ačkoli míra nezaměstnanosti pomalu klesá, zásadní zlepšení v nejbližší době ekonomové nepředpokládají.
Pokles míry nezaměstnanosti zaznamenalo všech sedm jihomoravských okresů. Nejvyšší míra byla na Hodonínsku, kde klesla o 0,2 procentního bodu na 14,0 procenta. Mezi všemi okresy ČR to znamenalo čtvrté místo za Mosteckem, Děčínskem a Bruntálskem. Druhá nejvyšší míra nezaměstnanosti na jihu Moravy byla na Znojemsku, snížila se o 0,8 bodu na 11,3 procenta.
Podle výše míry nezaměstnanosti následují v kraji Břeclavsko (pokles o 0,4 procentního bodu na 9,7 procenta), Blanensko (pokles o 0,3 bodu na 9,6 procenta), Brno (snížení o 0,1 na 8,4), Vyškovsko (snížení o 0,2 bodu na 8,3 procenta)a Brno-venkov (snížení o 0,2 bodu na 8,0 procenta).
V červnu mírně stoupl i počet volných pracovních míst. V uplynulém měsíci jich bylo 2932, v květnu 2875. Zhruba třetina z těchto míst byla v Brně. Na jedno volné místo v kraji připadalo 20 práceschopných uchazečů. Je to téměř desetkrát více než předloni v září před začátkem krize. Na konci září 2008 evidovaly jihomoravské úřady práce 36 714 lidí bez práce, volných míst bylo tehdy 16 544. Na Blanensku ale například letos v červnu na jedno místo připadlo 24 zájemců, na Hodonínsku 37 a na Vyškovsku 32.
Nezaměstnanost v celé zemi se v červnu meziměsíčně snížila o 0,2 procentního bodu na 8,5 procenta. O práci se ucházelo 500 500 lidí a na jedno volné pracovní místo připadlo v průměru 15,5 uchazeče.
 

   

Památkový ústav získal dotaci téměř 180 milionů korun

Vila Stiassni v Brně-Pisárkách, klenot architektonické moderny z konce 20. let minulého století, který je dílem architekta Ernsta Wiesnera, bude sídlem Centra obnovy památek architektury 20. století. Na jeho vybudování získal Národní památkový ústav dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu ve výši necelých 180 milionů korun.
Rozhodnutí o přidělení dotace a podmínky přijetí a uplatnění této dotace ve vile podepsali ministr kultury Václav Riedlbauch a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková za přítomnosti hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška.
Ministr kultury i generální ředitelka Národního památkového ústavu ocenili skutečnost, že se sídlem obnovy památek moderní architektury stane právě Brno – výkladní skříň českého funkcionalismu. Hlavním cílem projektu je vytvořit badatelskou a dokumentační platformu pro oblast tzv. architektonické moderny, zaměřenou na činnosti spojené s památkovou obnovou staveb z období 20. až 40. let minulého století. Samotná tzv. vládní vila, používaná v minulých desetiletích jako reprezentační objekt, bude zpřístupněna i veřejnosti.
   

Slavnostní losování zakončilo druhou výzvu projektu inovačních voucherů

Celkem 55 firem z celé České republiky si v Brně mezi sebe rozdělilo dotaci v hodnotě 7,2 milionu korun v rámci projektu inovačních voucherů financovaného městem Brnem a organizovaného Jihomoravským inovačním centrem. Firmy mohly žádat o dotaci do výše 150 tisíc korun na nákup znalostí od čtyř brněnských vysokých škol a participujících ústavů Akademie věd ČR. Získaná znalost má být pro ně nová a měla by usnadnit inovaci jejich produktu, procesu nebo služby.
O inovační voucher požádalo celkem 136 firem z celé České Republiky, 27 z nich vyřadila odborná komise z důvodu nesplnění všech požadovaných kritérií. Do slosování tedy postoupilo 109 žádostí. Nejvíce podpořených zakázek, hned 33, bude realizováno na Vysokém učení technickém v Brně. Deset voucherů putuje na Masarykovu univerzitu, devět na Mendelovu univerzitu a jeden na Veterinární a farmaceutickou univerzitu Brno. Dostalo se i na dvě žádosti o spolupráci s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR.
Stejně jako vloni byly nejčastěji zastoupeny firmy z oborů strojírenství, stavebnictví a informačních a komunikačních technologií. Celkem 36 vylosovaných podniká v Jihomoravském kraji, z toho 26 přímo v Brně, 19 firem sídlí mimo jižní Moravu, sedm z nich je z Prahy. Čtyři společnosti pocházejí z líhně brněnských technologických inkubátorů JIC.
   

Ve Spielberk Office Centru opět začnou stavební práce

Už za pár týdnů znovu začnou stavební práce ve Spielberk Office Centru v Heršpické ulici v Brně. Investor, společnost CTP, se rozhodla pokračovat v původním projektu a obě budovy s 489 parkovacími místy dokončit. Zahájí stavební práce na třetí fázi projektu, který zahrnuje administrativní věž a hotel o celkové rozloze 33 123 m2 s 489 parkovacími místy. Dokončení třetí fáze se očekává v prvním čtvrtletí roku 2012. Celková investice přesáhne 200 milionů eur. Mezi novými nájemci Spielberk Office Centre jsou také společnosti Edwards a Juwi, v průběhu července se sem nastěhuje také společnost PPG. Historicky první nájemce, společnost Lufthansa, si zde pronajme dalších 400 m2.
Administrativní věž o 21 podlažích a výšce 85 metrů se třemi podzemními podlažími pro parkování nabídne moderní kancelářské prostory s flexibilním uspořádáním. Fasáda věže je navržena v kombinaci cihel a skla. Okna jsou v interiérech vybavena mechanickými horizontálními žaluziemi. Střešní terasa umožní nádherné výhledy na Spielberk Office Centre, ale také na samotné město Brno. Hotel bude mít patnáct pater a tři podzemní podlaží pro parkování. Jeho součástí budou dvě stovky pokojů, konferenční centrum a restaurace.
   

V Brně vznikne centrum pro propagaci vědy

V Brně má vzniknout ojedinělé centrum pro popularizaci a propagaci vědy a výzkumu s názvem Moravian Science Centre Brno. Smlouvu mezi městem a krajem odsouhlasilo zastupitelstvo města Brna v úterý 22. června. Tato smlouva bude součástí žádosti kraje o dotaci z evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.
„Moravské centrum má v rámci brněnských univerzit hrát spíše úlohu informační a propagační, tudíž popularizovat vědu a výzkum pro širokou laickou i odbornou veřejnost, ale nezapomeneme také na děti a mládež. Samozřejmě navážeme kontakty také s podobnými centry ve světě za účelem výměny expozic, ale i zvýšení atraktivity města a kraje ve světě,“ říká primátor města Roman Onderka.
Na nákladech na realizaci projektu se Brno nepodílí (předpokládaných 598,7 mil. Kč má být hrazeno z dotace v objemu 596,5 mil. Kč a z rozpočtu JMK). Dotace by měla být poskytnuta z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Finanční závazek představuje částku až čtrnáct milionů korun ročně po dobu 2013 až 2018. Tyto prostředky zašle město Jihomoravskému kraji na základě smlouvy o poskytnutí dotace.
   

V Brně je nejoblíbenější Nákupní centrum Královo Pole, Galerie Vaňkovka a Olympia

V Brně na jeden tisíc obyvatel připadá 754 čtverečních metrů maloobchodních ploch, zatímco třeba v Ostravě je to například 553 m2, v Plzni 1 073 m2 a 1 208 m2 v Liberci. Celkem mají retailové projekty v jihomoravské metropoli kapacitu 280 000 m2. Některá stávající obchodní centra ohlásila rozšíření, jiná se mají začít teprve stavět. To vše v době, kdy výdaje zákazníků na Brněnsku byly v meziročním srovnání přibližně o deset procent nižší. Některým obchodním centrům se však daří zmenšení „nákupního košíku“ kompenzovat vyšší návštěvností. Kromě Nákupního centra Královo Pole (NCKP) s klíčovým nájemcem Tesco figurují podle výzkumu Incoma GfK v první trojici nejoblíbenějších brněnských obchodních center ještě Galerie Vaňkovka a Olympia. Právě Vaňkovka a také například Avion Shopping Park Brno plánují do dvou let expanzi, NCKP připravuje obnovu food courtu a zaznamenalo další stavební úpravy. Výhledově se chystají i zcela nové projekty jako Aupark Brno nebo Carina Retail Park Štýřice.
   

Valná hromada společnosti Veletrhy Brno schválila výsledky hospodaření za rok 2009

Valná hromada akciové společnosti Veletrhy Brno schválila výsledky hospodaření společnosti za rok 2009. Veletrhy Brno se dokázaly vyrovnat se změnou vnějšího prostředí a vytvořit podmínky pro další rozvoj. Opce umožňující městu Brnu odkup akcií byla odložena na rok 2020. Do této doby by měla zůstat zachována stávající akcionářská struktura. „Messe Düsseldorf považuje investici ve společnosti Veletrhy Brno za dlouhodobou a v žádném případě neuvažuje o prodeji majoritního podílu ve společnosti Veletrhy Brno. Akcionáři a statutární orgány společnosti takovou možnost neprojednávaly,“ dodává k této informaci předseda představenstva Veletrhů Brno Herbert Vogt.
V roce 2009 hospodařily Veletrhy Brno se ztrátou 98 milionů korun. Tato ztráta odpovídá očekáváním, které v březnu zveřejnil management firmy. I přes propad statistických ukazatelů si Veletrhy Brno udržují svůj podíl na auditovaném trhu českého veletržního průmyslu: v parametru výstavní plochy dosáhly podílu 60,99 %, v segmentu mezinárodních veletrhů činil podíl 67,4 %. Byla ukončena optimalizace procesů a nákladů. Firma je nyní schopná fungovat i v současných ztížených ekonomických podmínkách.
V roce 2009 byl naplněn dlouhodobý plán přestavby výstaviště dokončením pavilonu P a dopravní infrastruktury. Výstaviště se nyní dostalo do podoby, ve které si ho přáli mít akcionáři z Messe Düsseldorf při svém vstupu do brněnské veletržní správy před deseti lety. Cash flow a financování je zajištěno dohodou s konsorciem bank o novém splátkovém kalendáři.
   

Strana 160 z 180