Petici za zachování Flédy podepsalo během dvou dnů sedm a půl tisíce lidí

podpis2-250Brno, 25. dubna 2012 (MEDIAFAX) - Více jak sedm a půl tisíce podpisů získali během dvou dnů iniciátoři petice pro zachování brněnské Flédy. Nejstaršímu hudebnímu klubu ve městě hrozí faktický zánik poté, kdy králopolští zastupitelé rozhodli vyhláškou o tom, že od května musí v jejich čtvrti skončit hudební produkce do 22 hodin. Další existenci klubu ohrožuje přijetí novely obecně závazné vyhlášky městské části Brno-Královo Pole, která reguluje kvůli zajištění veřejného pořádku produkci hudby v klubech, zahrádkách a restauracích. Fléda, na jejíž provoz si stěžují obyvatelé okolních domů, má totiž  potíže s překračováním hlukových limitů.

Fléda se dostala do problémů v okamžiku, kdy zastupitelé Brna - Králova Pole schválili vyhlášku, podle které musejí provozovny ve Štefánikově ulici s popisnými čísly 18 až 28 omezit provoz a zavřít nejpozději ve 22 hodin. Vyhláška by byla po schválení magistrátním zastupitelstvem platná od 18. května nejen ve všední dny, ale i o víkendech. Pro Flédu by bylo striktní dodržování vyhlášky likvidační.

Provozovatelé tradičního klubu se však brání tím, že mají v plánu místnosti co nejdříve přebudovat tak, aby je co nejvíce odhlučnili. Tvrdí, že jejich zařízení je terčem cíleného útoku majitele sousedního domu, královopolského zastupitele Jana Kratochvila (Královopolští patrioti). Ten kromě jiného poukázal na skutečnost, že se z jeho domu s šedesáti nájemníky údajně kvůli nadměrnému hluku odstěhovaly už tři rodiny. "Na klub míří řada stížností a petic občanů, poslední petice na radnici dorazila v únoru," řekla mluvčí městské části Olga Pelcová.

Provozovatel klubu Lukáš Stara ale tvrdí, že královopolští radní Flédu šikanují. Posílají totiž na nejznámější brněnský klub permanentní kontroly – od stavebního úřadu po hygienu. "Výsledkem šikanózního přístupu radnice v Brně je 124 kontrol městské policie za měsíc," řekl Stara.

Během několika stovek kontrol podle něj městská policie neshledala žádná porušení zákona. Při opakovaných měřeních hluku v okolí Flédy naměřily úřady během roku pouze dvakrát překročení hlukových limitů. "Tyto výjimečné události umožnily, aby někteří královopolští zastupitelé měli záminku začít na Flédu vyvíjet nátlak," řekl Stara. Dodal, že provozovatelé chtějí i nadále pokračovat v odhlučňování klubu, avšak bez finanční pomoci to nezvládnou. Královopolská radnice, která má roční rozpočet 350 milionů korun, podle Stary nikdy nepodpořila ani samotný klub ani žádnou z kulturních akcí Flédy.

Na protest proti údajně šikanóznímu přístupu vznikla petice za zachování Klubu Fléda. Během 48 hodin ji od pondělního vyhlášení podepsalo více jak sedm a půl tisíce lidí.¨

Historie klubu Fléda sahá do roku 1911. Původně vznikla jako obdoba vídeňského kabaretu Wiener Fledermause a nesl název Brüner Fledermause, v překladu Brněnský netopýr. Byl prvním klubem ve městě, kde se začal hrát jazz, 70. a 80. letech minulého století pak sloužil jako televizní studio. Po skončení nájemní smlouvy s Českou televizí v roce 2000 jej noví provozovatelé postupně přestavěli na filmový a hudební klub.

V současnosti je Fléda jednou z nejznámějších a nejvyhledávanějších klubových značek v Česku. Pořádají se v ní koncerty různých žánrů od jazzu, techna až po vážnou hudbu, divadelní představení a filmové festivaly. Fléda nabízí své programy každý den, v týdnu je navštíví více jak tisícovka lidí. V okolí klubu na hlavní tepně z centra do Králova Pole je proto v noci pravidelně rušno. K problémům s veřejným pořádkem se přidružuje i fakt, že v okolí Flédy má svá stanoviště řada pouličních prostitutek.

Brněnská Fléda není přitom jediným nočním klubem, který v centru Brna překračuje hlukovými limity normy. Problematické jsou například i některé techno produkce klubu Mju:z na Moravském náměstí nebo ve sklepním klubu Fantomas na Kolišti.

Jiří Nováček

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit