Hrady.cz

Slatinská kasárna nabídnou nové byty, obchody i kanceláře

Stovky bytů, sportovní hala, obchody, kanceláře, nová parkovací místa, zkrátka úplně nová čtvrť vznikne v areálu bývalých slatinských kasáren v Brně. Chátrající kasárna promění k životu akciová společnost IMOS development, uzavřený investiční fond, která vyhrála výběrové řízení na jejich revitalizaci za dvě stě miliónů korun. Rozhodlo o tom 11. června představenstvo akciové společnosti Jižní centrum Brno, jejímž stoprocentním vlastníkem je město Brno.

„V současné době dokončujeme výběr architektonické kanceláře, která bude zpracovávat kompletní projektovou dokumentaci od prověřovací studie až po realizační dokumentaci včetně autorského dozoru při výstavbě. Bezprostředně po výběru architektonické kanceláře bude vypracována studie a dokumentace pro územní řízení," uvádí Pavel Vyplašil, obchodní ředitel společnosti IMOS development. „Nyní analyzujeme nemovitostní trh, abychom určili přesnou skladbu funkcí, které mají splňovat nové objekty, jež v areálu vzniknou. V tuto chvíli je již vydaný demoliční výměr na stávající budovy a také máme již zpracován dendrologický průzkum dřevin v areálu," upřesňuje Vyplašil.

 

Slatina0002

Revitalizace kasáren

Projekt řeší komplexně celý areál kasáren, včetně dopravní infrastruktury. Investor počítá se čtyřmi etapami. Po dekontaminaci a demolicích stávajících budov by měla proběhnout stavba kruhového objezdu na křižovatce Hviezdoslavova-Řípská, na ni naváže prodloužení křižovatky Vlárská-Řípská přímo do areálu kasáren. Následovat by měla stavba bytových domů, které budou zároveň tvořit protihlukovou bariéru. Vzniknou i administrativní a obchodní budovy, kulturní plochy a veřejný park. První etapa výstavby by měla být ukončena v roce 2014. V dalších pěti letech má do areálu přibýt sportovní hala a venkovní sportoviště, bydlení pro seniory a další bytové domy. V plánu je stavba minimálně 28 000 metrů čtverečních bytových ploch, což je asi 450 bytů o velikosti 2+kk. Předpokládá se, že se díky nové výstavbě Slatina rozroste o dva tisíce lidí a počet obyvatel devítitisícové městské části se tak zvedne o víc než pětinu.

Slatina0005_red

Výhodná lokalita

Areál slatinských kasáren se nachází při ulici Řípská. Jedná se o východní část města s navazující Černovickou terasou, kde okolní zástavbu tvoří průmyslové, administrativní a obchodní objekty. Jedná se o část areálu, který byl využíván pro potřeby armády České republiky. Má vlastní vjezd a obsahuje objekty, které sloužily pro ubytování posádky a parkování vozového parku, také jako sklady, učebny a kanceláře. Byla zde i samostatná kuchyně s jídelnou a klub pro vojáky. Hlavní dominantu areálu tvoří správní budova. Jedná se o celopodsklepenou čtyřpodlažní budovu s plochou střechou, která byla postavena v roce 1937. V areálu jsou i zchátralá sportovní hřiště, rozsáhlá parkoviště a cvičná plocha, která byla využívána jako seřadiště vojáků. Je celý oplocený a napojený na veškeré inženýrské služby.

Jihovýchodní stranou navazuje areál na bývalé vojenské letiště. Z této strany je oddělen železničním koridorem Českých drah. V blízkosti areálu se nachází Letiště Brno, lokalita má výborné napojení na dálnici D1, vzdálenou přibližně 1,5 km. Městská část Slatina je obsluhována městskou hromadnou dopravou v dostatečném rozsahu a má vlastní železniční stanici.

Slatina0008a

Z historie kasáren

Kasárenský areál vznikl na konci první republiky jako součást vojenského letiště. Byl vyprojektován architektem Jindřichem Kumpoštem (1891–1968), jedním z nejvýznamnějších představitelů brněnské meziválečné moderny, který udržoval od poloviny třicátých let kontakty s pracovníky ministerstva obrany. Výsledná podoba areálu je výsledkem spolupráce Kumpošta s ministerstvem, z původního návrhu však byla realizována pouze správní budova a hospodářský pavilón.

Od roku 1931 do roku 1939 zde byl dislokovaný bombardovací pluk. Během druhé světové války byla kasárna využívána v první fázi školním letectvem Luftwaffe, ke konci války rovněž elitními jednotkami letectva německé armády. Po válce zde působila 3. letecká divize, jejímž základem byla 113. československá stíhací peruť z Velké Británie. Pak se v kasárnách střídaly různé útvary, a to až do roku 1990, kdy zde byla ukončena činnost 8. stíhacího leteckého pluku, který byl zrušen.

Od roku 1991 působil v kasárnách radiotechnický útvar, který prováděl průzkum vzdušného prostoru nad územím Moravy. Později se do areálu přistěhoval i spojovací prapor, který zde působil do roku 1993 a pak byl vystřídán výcvikovým praporem z Mošnova, který zde působil až do roku 2001. V areálu bylo dislokováno přibližně 150 vojáků z povolání a asi 500 vojáků základní služby.

Areál sloužil svému účelu do roku 2004, kdy došlo v souvislosti s procesem transformace Armády ČR k úplnému zániku vojenské posádky. V březnu 2008 se novým vlastníkem areálu stalo město Brno na základě darovací smlouvy uzavřené s Ministerstvem obrany ČR. Následně se stala vlastníkem areálu společnost Jižní centrum Brno, a. s., a to na základě směnné smlouvy s městem Brnem, uzavřené dne 22. 12. 2008.

Petra Knotková
Vizualizace: Michal Žák - studio SIZA


Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit