Analogové vysílání druhého programu České televize v Brně na kanálu 35 k 31. lednu skončilo. Brněnský městský vysílač Barvičova tak vysílá už jen první program České televize a Novu. Ty opustí analogové vysílání v Brně až posledního září, stejně jako Prima z vysílače Hády. Druhý program České televize tak od února chytí už jen lidé, kteří si pořídili set-top box nebo televizi s vystavěným digitálním přijímačem.

Brněnská Nemocnice Milosrdných bratří dostala darem třináct monitorů dechu Babysense od Nadace Křižovatka. Spolu s předchozím darem od nadace v roce 2006 má nemocnice na tři desítky těchto monitorů dechu novorozenců i batolat do jednoho roku věku, zabraňujících syndromu náhlého úmrtí novorozenců (SIDS). Předchozí darovaná zařízení sloužila hlavně ke kontrole dětí na novorozeneckém oddělení, nyní pomohou ke klidnému spánku i maminkám, které si miminka sebou berou na pokoj na oddělení šestinedělí. „Nové monitory umožní sledování všech novorozenců a zvýší tak pocit bezpečnosti maminek při pobytu v nemocnici,“ uvedla primářka novorozeneckého oddělení NMB Ludmila Brázdová. Loni se v nemocnici narodilo 1910 dětí. Nemocnice získala mezinárodní titul „Baby friendly hospital – nemocnice přátelská dětem“.

Kameny, drahé kameny a polodrahokamy, označované jako gemy a kameje, v pátek 29. ledna poprvé veřejnosti představí Moravská galerie v Brně (Respirium Uměleckoprůmyslového muzea MG, Husova 14). Na výstavě Krása antických gem bude k vidění přes sedmdesát exponátů ze sbírek muzejních a galerijních institucí celého území Moravy, které byly získány nákupy či archeologickými výzkumy. Návštěvníci se tak mohou seznámit s kameny, jejichž nevšední krása přetrvala celá staletí a které ve své době sloužily jako pečetidla či šperky a ochranné talismany, jimž byla připisována zvláštní moc.
Cílem výstavy je poprvé souhrnně představit sbírku Moravské galerie v Brně, jejíž základ a největší část tvoří předměty ze sbírky Odoarda III. knížete Collalto (1747–1833). Štědrý mecenáš a významný sběratel antik věnoval tehdy nově zakládanému Františkově muzeu několik desítek gem a kamejí, které v roce 1929 přešly do Moravské galerie v Brně. I další kameny zastoupené v kolekci Moravské galerie pocházejí ze soukromých sbírek – například dvě gemy a jedna kamej z Paříže, kovová čelenka zdobená dvěma kruhovými gemami z brněnské soukromé sbírky či směsice kamenů z Dalmácie, zapsaná do přírůstkové knihy v roce 1964. Výstava je doplněna předměty z dalších moravských sbírek - například z kolekce antik Muzea Kroměřížska, sbírky Oddělení klasické archeologie Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity v Brně, Historického muzea Slavkov, Moravského zemského muzea v Brně a dalších. Výstava potrvá do 16. května.

Představitelé Králova Pole chtějí přestavět vlakové nádraží. Královopolští zveřejnili studii nové podoby nádraží i jeho okolí. Hotová je studie řešení přestupního terminálu. Stála milion korun, celá stavba přijde na necelých sedm set milionů. Návrh zpracoval architekt Petr Parolek, který je také autorem odbavovací haly na letišti v brněnských Tuřanech. Šestipatrová nádražní budova připomíná obří vážku. Její pomyslná hlava, tedy odbavovací hala s obchody a službami, má stát vedle současné konečné zastávky tramvaje. Od ní se vysoko nad zemí táhne ocas, tedy lávka přes Hradeckou ulici a kolejiště s eskalátory na jednotlivé perony. Kdy a zda vůbec terminál pro vlaky, tramvaje i autobusy v Králově Poli vyroste, zatím není jasné. Studie navrhuje šest variant, jak nádraží zaplatit. Jednou z nich je i ta, že stavbu zaplatí město Brno. Původní výpravní budova by pak sloužila jiným, zřejmě komerčním účelům.

Římské náměstí mezi Josefskou a Františkánskou ulicí by mělo projít proměnou. Z dříve populárního Blešího trhu v Brně mají zmizet trhovci s levným textilem, které má nahradit větší množství kaváren či stylové trhy. Opravu náměstí představitelé Brna předpokládají po roce 2012. Město zrekonstruuje náměstí poprvé podle projektu, který vzejde z veřejné architektonické soutěže. Realizaci projektu odstartuje veřejná diskuze v Urban centru, která se uskuteční 25. ledna. Návrhy a připomínky účastníků pak architekti zapracují do svých návrhů. Už teď se mohou Brňané k nové podobě Římského náměstí vyjadřovat v anketě na stránkách Urban centra.

V brněnské městské části Brno-Žabovřesky by měl vzniknout další výškový dům. Soukromý investor chce multifunkční dům postavit na místě současného obchodního komplexu Perla. Dům bude stavět firma Goodwill International. Plánuje 21 nadzemních a pět podzemních podlaží, 225 parkovacích míst a kromě 128 bytů i komerční prostory. V budově by měla zůstat pošta. Stavba zatím nemá platné územní rozhodnutí, územní řízení úřad přerušil a investor nyní doplňuje podklady. Výškový objekt s 15 nadzemními podlažími by měl v Žabovřeskách vzniknout i na místě dnešního hotelu Kozák v Horově ulici.

Masarykův onkologický ústav získal mezinárodní certifikát Joint Commission International (JCI). Tímto certifikátem se zatím mohla pochlubit pouze tři zdravotnická zařízení v ČR – Ústřední vojenská nemocnice, Ústav hematologie a krevní transfuze a Nemocnice na Homolce. Akreditační audit Joint Commission International (JCI) v Masarykově onkologickém ústavu se uskutečnil ve dnech 30. listopadu a začátkem prosince loňského roku dle nových, rozšířených standardů kvality JCI platných od roku 2008. Celý audit prověřoval plnění přes 1500 ukazatelů, které mají přímý vliv na bezpečnost pacienta a bezchybnost léčebných procesů.

V pátek 15. ledna proběhlo slavnostní otevření nové bezbariérové posluchárny na Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně. Nová bezbariérová posluchárna ponese jméno významného pedagoga prof. Vladimíra Jůvy. Výstavba byla financována z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a také z prostředků univerzity. Univerzita tak získá moderní učebnu pro 110 studentů, ve které umožní studium handicapovaným studentům a zároveň umožní i přítomnost handicapovaných vyučujících. Celkové náklady nepřekročily třicet milionů korun.

Sloučením tří specializovaných pracovišť vznikl v kampusu Masarykovy univerzity Babákův výzkumný institut. Moderní centrum se specializuje na výzkum v oblasti imunologie, onkologie, hematologie i závažných geneticky podmíněných chorob. Zaměřuje se také na vývoj protinádorových vakcín. Na jeho činnosti se podílí vědecké týmy z Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Institut zahájil činnost 1. ledna 2010.
„Hlavním cílem je vytvořit optimální podmínky v oblasti preklinického a klinicky aplikovaného výzkumu s rychlým využitím poznatků v praxi,“ řekl ředitel institutu Roman Hájek. „Klademe důraz na funkční propojení univerzitního výzkumného pracoviště s fakultní nemocnicí, kde jsou výstupy výzkumu použity,“ dodal.
Institut sídlí v komplexu laboratoří biomedicínských technologií v kampusu Masarykovy univerzity. Příprava protinádorových vakcín je soustředěna do speciálních čistých výrobních prostor, které jsou jedinými svého druhu na univerzitní půdě v Česku a splňují veškeré standardy pro výrobu léčivých přípravků. Špičkové laboratoře s moderním technologickým zázemím usnadňují těsnou spolupráci lékařů a přírodovědců při výzkumu nových léčebných postupů a stanovení nových markerů senzitivity a rezistence na léčiva. Společným cílem je především účinná a přitom šetrná léčba rakoviny a geneticky podmíněných chorob, která se opírá o aktivaci vlastního imunitního systému pacienta. Do výzkumných aktivit jsou zapojeny také tři desítky studentů bakalářských, magisterských a doktorských programů. Činnost institutu zajišťují tři divize s více než padesáti výzkumníky a rozpočtem padesát milionů korun ročně.