Brno, 2. listopadu 2026 - Jan Jindřich stál u zrodu mocné lucemburské Moravy, přesto zůstává ve stínu svého syna Jošta. Unikátní výstava, která vznikla ve spolupráci Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Moravského zemského archivu v Brně, přiblíží významné historické události prostřednictvím vzácných originálních listin, iluminovaných rukopisů i archeologických nálezů. Výstava je otevřena návštěvníkům do 15. listopadu 2026, vždy od úterý do neděle od 10 do 18 hodin ve Výstavním sálu Moravského zemského archivu v Brně. Vstup je volný.

Brněnská socha Jošta na koni patří k nepřehlédnutelným symbolům města. Málokdo už ale ví, že za vzestupem tohoto lucemburského markraběte stál jeho otec Jan Jindřich, který pomohl z města vybudovat významné centrum středověké Moravy. Příběh Jana Jindřicha, stejně jako osudy dalších moravských Lucemburků, objasňuje nová výstava Ve znamení lva a orlice. Dědictví moravských Lucemburků. Návštěvníci uvidí vzácné středověké listiny, iluminované rukopisy i archeologické nálezy, z nichž většina opustí depozitáře v podobě originálů.

Lucemburská dynastie patří k nejvýznamnějším v českých a moravských dějinách. Její působení na Moravě však zůstává ve stínu událostí spojených s Českým královstvím a evropskou politikou. Výstava proto obrací pozornost k osobnostem, jejichž význam byl pro utváření Moravy zásadní. „Jednou z hlavních postav, kterou přibližujeme, je moravský markrabě Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV. a otec pozdějšího římského krále Jošta. Právě Jan Jindřich položil základy mocenského a hospodářského postavení moravských Lucemburků. Úzce spolupracoval s Karlem IV., podporoval ho v zahraniční politice, zároveň se však soustředil na správu Moravy a rozšiřování markraběcího majetku. Zvyšoval počet hradů i měst a městeček v držení markraběte a významně přispěl k proměně Brna v rezidenční centrum moravských Lucemburků,“ uvádí Stanislav Bárta, vedoucí Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Působení Jana Jindřicha v Brně připomíná klášter augustiniánů u svatého Tomáše a kartuziánský klášter v Králově Poli. Kostel svatého Tomáše se později stal rodovou hrobkou moravských Lucemburků. S tímto místem je spojena také Madona Svatotomská, známá jako Palladium města Brna, jež mohla být společným darem Karla IV. a Jana Jindřicha. „Jošt stavěl na tom, že mu jeho otec zanechal konsolidované dědictví. Jan Jindřich se tedy zásadně zasloužil o to, jakou podobu a postavení lucemburská Morava získala,“ přibližuje význam Jana Jindřicha Bárta.

Rukopisy, staré tisky i rakevní destička
Těžiště výstavy tvoří především originální archiválie. Nabídnou pohled na lucemburskou Moravu z perspektivy samotné dynastie. V šestnácti vitrínách badatelé představují vzácné listiny a rukopisy, z nichž některé se dosud společně na jednom místě neobjevily. Výstavu doplní kolekce mincí z moravských mincoven lucemburské doby a několik archeologických artefaktů. „K nejzajímavějším exponátům patří iluminované rukopisy. Jsou mezi nimi například Kodex Jana z Gelnhausenu se známými vyobrazeními lucemburských panovníků nebo Památná kniha olomoucká s iluminací Karla IV., Václava IV. a Jošta. Pozornost si zaslouží i národní kulturní památka – zdobený přebal Moravských zemských desek. U rukopisů jsme vybrali nejzajímavější části, aby si návštěvníci mohli prohlédnout jejich výtvarnou podobu i bez nutnosti listování originály,“ říká k expozici Bárta.

Doplňující část výstavy tvoří archeologické nálezy spojené s osobou Jošta: dvě rekonstrukce jeho podoby, včetně 3D rekonstrukce vytvořené ve spolupráci Muzea města Brna, Moravského zemského muzea a Masarykovy univerzity. „Jedním z nejpozoruhodnějších předmětů bude olověná rakevní destička, která byla při pohřbu vložena do Joštova hrobu a měla potvrzovat pravost jeho ostatků,“ zdůrazňuje Bárta.

Dva roky příprav a spolupráce se studenty
Výstava nabídne nejen pohled na významné panovníky a jejich politické působení, ale také řadu méně známých příběhů, které se skrývají v jednotlivých archiváliích. Návštěvníci se například seznámí s listy, jimiž Jan Jindřich a Jošt oslovovali zemský soud a snažili se ovlivnit jeho rozhodování. Zajímavostí je také poněkud neobvyklá vulgární báseň, kterou patrně sepsal moravský markrabě Prokop během svého uherského zajetí. „Raritou je vlastně každý vystavený kus. Ke každému je možné vyprávět fascinující příběh. A právě v drobných detailech se často skrývají informace, které dokážou překvapit i odborníky,“ dodává Bárta.

Unikátnost projektu spočívá především v důrazu na písemné památky. Zatímco předchozí lucemburské výstavy se věnovaly hlavně osobnostem a jejich hmotnému dědictví, v Moravském zemském archivu mají hlavní slovo listiny a rukopisy. Ty umožní nahlédnout do každodenního fungování středověké vlády, vztahů mezi panovníky i správy Moravy.

Výstava vznikala dva roky a navazuje na dvousemestrální seminář Výstava v archivu, na jehož výstupech se podíleli studenti a studentky. Výslednou podobu společně s Bártou dali projektu Petr Elbel, Ondřej Schmidt a další členové odborného týmu z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty MU. Nezastupitelnou roli sehrály také zapojené archivy a jejich restaurátorská pracoviště, která připravovala exponáty k vystavení a podílela se na odborných rešerších i fotodokumentaci.

Zdroj: MUNI, foto: Martin Ingr