Unikátní objev při rekonstrukci kaple Očišťování Panny Marie v Paláci šlechtičen na Kobližné ulici v Brně.

Rekonstrukce barokního Paláce šlechtičen, ve kterém sídlí Etnografický ústav Moravského zemského muzea, v současné době vrcholí. Nové stálé expozice tradiční kultury a loutkařského umění na Moravě by měly otevřít své brány na přelomu podzimu a zimy letošního roku.

Poprvé v historii paláce prochází celkovou opravou i kaple Očišťování Panny Marie, restaurovány jsou fresky a také sedmimetrový mramorový oltář sv. Trojice s ústřední sochou Černé madony.

Trpělivá pacientka

Dřevěná oltářní socha Černé madony, jejíž současná podoba pochází z konce 17. století, je vysoká cca 110 cm. Prošla si řadou analýz ve špičkových laboratořích a stala se bezesporu jedním z nejstarších pacientů, kteří absolvovali vyšetření počítačovým tomografem ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Stav sochy a výsledky z CT komentoval historik umění Mgr. Martin Čihalík ze společnosti Pastiglia: „Socha je polychromována formou lazurovaného stříbra a zlata, takže poškození není zvenku téměř vidět. Musím říci, že nás překvapil počet hřebíků v sošce, množství prasklin, které běžně nejsou vidět a také rozsah poškození dřevokazným hmyzem."

Tajemství z 15. století

V rámci restaurátorského průzkumu došlo k senzačnímu odhalení. „Bylo zjištěno, že vnitřní část tvoří starší socha s fragmenty řezby a polychromie, na toto torzo bylo provedeno nové opláštění a modelace" přibližuje Čihalík. Původní korpus je z lipového dřeva a pomocí datace radiokarbonovou metodou bylo zjištěno, že jde o sochu z 15. století. Na konci 17. století byla tedy použita starší, patrně výrazně zničená socha jako základ pro novou sochu. Došlo k opláštění novou řezbou a byla zhotovena i nová hlava. Část ze 17. století byla, dle průzkumů povrchových úprav, restaurována dvakrát.

Objev, byť torza, pozdně gotické sochy z 15. století, je v moravském prostředí vcelku unikátní záležitostí. Muselo se jednat o velmi ceněnou a uctívanou sochu, aby její zničené torzo bylo použito jako základ pro sochu novou. Předpokládáme, že záměrem bylo udržet kontinuitu s původní sochou, což se tímto způsobem podařilo. Celý příběh Černé madony z Paláce šlechtičen se pokusíme odkrýt v rámci následného uměleckohistorického bádání.