„Jsme potěšeni, že si princ Charles vybral k návštěvě Masarykovu univerzitu právě proto, že zde realizujeme projekty, které mu z hlediska budoucnosti připadají důležité. Chápeme to jako ocenění dosažených výsledků i potvrzení toho, že naše úsilí je zaměřeno správným směrem,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Mnohé výzkumné programy, o něž se princ zajímal, jsou také součástí projektů, které chce univerzita realizovat z prostředků Evropské unie.
Brno
„Jsme potěšeni, že si princ Charles vybral k návštěvě Masarykovu univerzitu právě proto, že zde realizujeme projekty, které mu z hlediska budoucnosti připadají důležité. Chápeme to jako ocenění dosažených výsledků i potvrzení toho, že naše úsilí je zaměřeno správným směrem,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Mnohé výzkumné programy, o něž se princ zajímal, jsou také součástí projektů, které chce univerzita realizovat z prostředků Evropské unie.

www.sci.muni.cz/bot_zahr


Brněnská radnice hledá využití pro budovu v ulici Koliště 43, kterou získala spolu s Úrazovou nemocnicí. Nemocnice objekt dlouho nevyužívala, převodem nemocnice ze státu na Brno přešel do majetku radnice. Případné využití objektu má ale překážky. Budova není v dobrém technickém stavu, ideální není ani její dispozice vytvořená pro účely prvorepublikové úrazové pojišťovny. Ulice Koliště navíc leží na malém městském okruhu a je velmi frekventovaná. Budova bude možná dál sloužit zdravotnictví. Minimálně dva zájemci zvažují pronájem nebo koupi tohoto objektu s využitím v oblasti zdravotnictví. Objekt by mohl fungovat jako soukromá klinika, obsahoval by i laboratoře. Brno jako zřizovatel Úrazové nemocnice se do budovy na Kolišti nechystá investovat. Hlavní dvě využívané nemocniční budovy se ale mají letos za zhruba 32 milionů korun zateplovat. Na zateplení získala radnice evropskou dotaci ve výši přibližně 13 milionů korun.




„Do Rumunska jsem se vypravil poprvé v roce 2006 a od té doby tam jezdím pravidelně. Na výstavě jsou k vidění fotografie z oblasti kolem Borodu, Serani a Salajka (Gemelčička), kde se zhruba po dobu 200 let udržela slovenská komunita, dodržující původní zvyky a stále hovořící svým rodným jazykem. Je to svět, který působí jako z vyprávění našich babiček. Gemelčička je méně ,profláknutá´ a zachovává si více původní autenticitu než známější Banát, ale vypadá to, že odchod mladých do měst a modernizace se ani jí nevyhne,“ popsal Spáčil. Mimo fotografií se snaží zachytit pomalé mizení starého světa také ve sběrném dokumentárním filmu. „Vybírám různá témata, nejvíc mě zajímají lidské příběhy. Tady je to ještě umocněné tím, že jsou to vlastně lidi, kteří k nám mají hrozně blízko, akorát se ,zasekli´ v jiném čase a teď se to kvůli globalizaci strašně rychle mění. Na výstavě ve foyer nemocnice jsou k vidění portrétní fotografie lidí z oblasti. Jsou zachyceni tak, jak žijí nyní, protože to je to, co za chvíli zmizí. Nesnažím se proto zachycovat místní zvyky a tradice, ale spíš každodenní život. Kromě portrétů fotím i jiné věci – krajinu, scenérie z domácnosti. Nechtěl jsem ale výstavu tématicky tříštit, takže jsem vybral z toho velkého množství jen detailní portréty smějících se lidí,“ uvedl Spáčil.
Ve foyer brněnské Nemocnice Milosrdných bratří potrvá výstava o rumunských krajanech do 15. dubna. Poté se zřejmě přesune do galerií BKC.
Strana 240 z 246

- HUAWEI chytré hodinky: Průlom v oblasti zdraví a wellness
- Lema Clinic úspěch ocenění globální cenou
- Co je to hromadný extrém? Na jakých faktorech to závisí?
Exkluzivní partner sekce

