Brno, 19. dubna 2017 - Království Benin: Bronzy zkropené krví. Právě tak se jmenuje jedinečná výstava, která je právě nyní k vidění v Paláci šlechtičen Moravského zemského muzea. Letos totiž uplyne rovných 120 let od okamžiku, kdy dne 18. února 1897 vyvrcholila britská trestná výprava do afrického království Benin na území dnešní Nigérie. Cílem výpravy bylo dobýt hlavní město Benin, zajmout vládce a prosadit v této zemi britské koloniální ekonomické a obchodní zájmy.

Po dobytí Beninu a zničení královského paláce se tato surovinově bohatá země ocitla pod koloniálním vlivem západní civilizace. Současně však prostřednictvím lokálních uměleckých artefaktů – beninských bronzů, ovlivnila evropskou uměleckou avantgardu a podílela se na uznání afrického umění jako autochtonní, kontinuální a dlouhodobé kulturní tradice.

Výstava přibližuje prostřednictvím vystavených exponátů a doprovodných textů dějiny, kulturu a umění afrického království Benin, jehož kořeny sahají hluboko do středověku. V ohnisku zájmu je také politický systém království a vývojové proměny země od britské koloniální nadvlády až k obnovení beninského království v podmínkách svobodné Nigérie. Pozornost je kladena na bronzové desky a plastiky, které byly po britské trestné výpravě odvezeny jako válečná kořist do Evropy. „Zde proběhl jejich prodej do soukromých sbírek a veřejných institucí, kde ovlivnily avantgardní umělce – představitele expresionismu, fauvismu a později i kubismu. Dnes jsou součástí prestižních expozic světových muzeí,“ uvádí kurátor výstavy Petr Kostrhun.

Na výstavě dominují beninské bronzové umělecké artefakty z českých a moravských sbírek, které dosud nebyly nikdy v této šíři prezentovány. „Veřejnosti představujeme nejenom bronzové desky a bronzové pamětní hlavy, ale také plastiky vládce, hodnostářů, válečníků, trpaslíků, léčitelů, hráčů na flétnu a zvířat, jako jsou leopardi nebo kohouti a podáván jejich složitý symbolický význam,“ připojuje Barbora Půtová, kurátorka a autorka textů. Výstava návštěvníky rovněž seznamuje s tradiční technologií výroby beninských bronzových artefaktů i s jejich současnou výrobou v tradičním stylu, přetrvávající v ulici Igun v Benin City. Autentické prostředí na výstavě přibližují dva filmové dokumenty: tradiční královská korunovace a záběry z dílen kovolitců.

Součástí kolekce vystavených beninských bronzů je jeden unikátní bronzový artefakt. Jedná se o plastiku lékaře ze sbírek Centra kulturní antropologie MZM, která patří do okruhu artefaktů, jež krátce po dobytí Beninu britskou trestnou výpravou popsali a klasifikovali jako autentická díla tradiční beninské kultury britský archeolog Augustus Pitt Rivers a německý antropolog Felix von Luschan. Do sbírek Moravského zemského muzea plastiku léčitele získal český etnograf František Pospíšil (1885–1958) ve 20. letech 20. století, kdy působil jako kurátor Etnografického oddělení Moravského zemského muzea. Představení beninských bronzů české veřejnosti představuje výjimečný výstavní počin, neboť poutavým způsobem vypráví příběh o africké kultuře, která navzdory krví zpečetěnému koloniálnímu útlaku dokázala prostřednictvím svých uměleckých děl změnit dějiny světového výtvarného umění.

Exponáty pocházejí ze sbírek Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea, Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, Praha a ze soukromých sbírek. K výstavě vychází stejnojmenná publikace, která přibližuje dějiny, kulturu a umění afrického království Benin v kontextu konkrétních sbírkových artefaktů.