Brno, 29. června 2014 - Přes celé léto bude na Špilberku k vidění výstava Konstruktér barvy, která představí nejzásadnější díla Bohumíra Matala, jedné z nejvýraznějších osobností české výtvarné scény po roce 1945, který je neodmyslitelně spjat s Brnem. V Brně žil, dlouhá léta tvořil v dnes již legendárním ateliéru na České, stál u zrodu tvůrčí skupiny Brno 57.

Výstava se zaměřuje především na jeho smysl pro barvu, ale také seznámí veřejnost s málo známými Matalovými návrhy pro divadelní scénu.

Své první kresby maloval Bohumír Matala již jako náctiletý. V dopisech z pracovních táborů, kde byl jako dvacetiletý internován během 2. světové války, posílal domů své ženě kresby v duchu imaginativního surrealismu. Po návratu se přihlásil k teoretickým východiskům Skupiny 42 a stal se tak jejím nejmladším členem. Již v roce 1946 jej Josef Šíma spolu s Paulem Eluardem vyzvali k účasti na výstavě nejvýznamnějších mladých umělců Československa Art Tchécoslovaque 1938–1946 v Galerii la Boëtie v Paříži, jejíhož zahájení se zúčastnili i Louis Aragon, Tristan Tzara, Fernand Léger a další osobnosti pařížského kulturního života. První samostatné výstavy se teprve pětadvacetiletý Bohumír Matal, dočkal v roce 1947 v brněnském Domě umění.

Po roce 1948 Bohumír Matal z výstavního provozu na několik let nedobrovolně zmizel. Jeho další výstava v Kabinetu umění n. p. Kniha v Brně v roce 1955, na níž představil obrazy na pomezí abstrakce a deformované či jinak stylizované reality s tématy zátiší, kytic, portrétů žen se zrcadlem a cyklistů při závodech, musela být kvůli negativním reakcím v tisku předčasně ukončena. Ještě o dva roky později stálo uspořádání Matalovy výstavy v Krajské galerii v Ostravě jejího ředitele místo. Jedním z posledních ostrůvků svobodné společnosti v Brně byla skupina přátel, intelektuálů a umělců, která se utvořila počátkem 50. let kolem Matalova ateliéru v ulici Česká. Z této společnosti pak roku 1957 vzešla tvůrčí skupina Brno 57, u jejíhož zrodu stál vedle Bohumíra Matala zejména Jánuš Kubíček, Vladislav Vaculka, Jan Novák, Ivan Ruller a teoretikové Petr Spielmann, Zdeněk Kudělka a Jaromír Zemina.

Počátkem 70. let se Matal přestěhoval na venkov do Prudké u Doubravníku, čímž získal klid na soutředěnější práci. I tam za ním jezdilo mnoho přátel, mezi nimi mimo jiné i Ludvík Vaculík, Miroslav Horníček, Jan Kačer, Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek, Antonín Přidal a další. Tvůrčí svobody se však již nedožil, zemřel totiž v roce 1988.

Proces abstrahování jevové podoby skutečnosti prostřednictvím dynamických, geometrizujících forem sevřených pevnou linií Bohumír Matal vystupňoval až ve stylizovanou, silně reduktivní tvarovou zkratku. V 60. letech se uchýlil k organickým explozím barev a emailových struktur, v touze postihnout prostor „před“ nebo „za“ vizuálně postižitelnou skutečností. Po roce 1968 se Matal vrátil k řádu, pevně vedené linii, geometrickým formám a promyšlené barevné skladbě, s jejichž pomocí včlenil lidskou postavu do svébytného světa obrazu (cyklus Přítomnost člověka, Ptačí herci, Pomníky). Jádrem Matalovy malby se však stala samotná barva, tedy barva v zárodečném stavu, kdy ji ještě nevnímáme jako součást konkrétního tvaru.

Historici umění dosud spíše opomíjeli Matalovu spolupráci s divadelníky a architekty, ačkoliv byl částo vyhledáván pro svůj cit pro prostorové řešení. Řada Matalových realizací v Brně, Praze, Žďáru nad Sázavou, Ostravě, Košicích, Bratislavě a mnoha jiných městech se do dnešní doby bohužel nedochovala. Výstava je tedy jedinečnou možností seznámit se s některými z nich, alespoň prostřednictvím fotografií.

Výstava Bohumír Matal/Konstruktér Barvy uspořádaná ve spolupráci s Muzeem Brněnska potrvá v západním křídle hradu Špilberk od 12.6. do 28.9. Záštitu nad výstavou převzal primátor statutárního města Brna Roman Onderka.

Zdroj a foto: MUmB