Brno, 21. března 2012 (MEDIAFAX) - Ústavní soud se ve středu zastal brněnské schizofreničky, kterou soud poslal za řízení auta bez dokladů na půl roku do vězení. Justice totiž chybně nepřipustila obhajobu ženy, která se bránila poukazem na svou do té doby skrytou duševní chorobu, konstatoval soudce-zpravodaj Vladimír Kůrka. Městský soud v Brně poslal vloni duševně nemocnou Štěpánku Chreptunovou za opakované řízení automobilu bez řidičského průkazu na půl roku do vězení. Zároveň ji potrestal dvouletým zákazem řízení jakéhokoliv motorového vozidla. Trest pak ženě potvrdil i odvolací krajský soud. Žádost Chreptunové o obnovu procesu zamítl jako nedůvodnou.

Štěpánka Chreptunová však podala ústavní stížnost, ve které soudům vytýká, že nevěnovaly adekvátní pozornost argumentu, podle kterého v původním řízení nebyla známa její závažná duševní choroba, a poukázala na zprávu Psychiatrické léčebny v Brně, podle které trpí paranoidní schizofrenií.

Ústavní soud argumenty Chreptunové přijal a její stížnosti vyhověl. Podle něj měl brněnský odvolací soud připustit obhajobu ženy skrytou duševní chorobou a do procesu ji zapracovat jako takzvaný "opomenutý" důkaz.

Soudce-zpravodaj Vladimír Kůrka konstatoval, že podle trestního zákona totiž platí, že kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

Nepříčetností coby okolností vylučující trestní odpovědnost se podle Kůrky rozumí stav, v němž někdo "pro duševní poruchu přítomnou v době spáchání činu nemůže buď rozpoznat, že jeho jednání je pro společnost nebezpečné, anebo nemůže své jednání ovládat, přičemž postačí, že chybí jedna z těchto schopností." Samotná duševní porucha, aniž by vyvolala nedostatek schopnosti rozpoznávací nebo určovací přitom důvodem nepříčetnosti není.