Jiří Kuliš: Veletrhy jsou pro Brno nesmírně důležité

jiri kulisBrno, 29. prosince 2015 - V letošním roce je to už dvaadevadesát let, co Moravský zemský výbor rozhodl o výstavbě nového mezinárodního výstaviště v Brně. To bylo po dvouletém budování 26. května 1928 slavnostně otevřeno Výstavou soudobé kultury v Československu pod patronací prezidenta T. G. Masaryka.

Ve třicátých letech se unikátní výstavní areál rozšiřoval podle plánů významných architektů Emila Králíka či Bohuslava Fuchse a stal se skvělou ukázkou české meziválečné funkcionalistické architektury. Poté, co za války využíval areál nacistický Wehrmacht, a po zhodnocení nemalých škod způsobených spojeneckým bombardováním začalo se v roce 1947 s jeho obnovou do původní podoby. Dalšími milníky v historii brněnského výstaviště pak byla v roce 1955 První výstava československého strojírenství a v roce 1959 První mezinárodní strojírenský veletrh.

Hned rok nato vznikl při výstavišti podnik zahraničního obchodu Brněnské veletrhy a výstavy, který prošel v roce 1991 privatizací a stal se akciovou společností. Do ní v roce 1998 vstoupila jako strategický partner německá společnost Messe Düsseldorf. Na začátku nového milénia bylo výstaviště, vlastněné společností Veletrhy Brno, a.s., moderním výstavním areálem, pořádajícím ročně na padesát veletrhů. Před nedávnem se většinový akcionář z Německa se rozhodl ze společnosti odejít. O rozhodující podíl v ní má trvale zájem město Brno, které se podle posledních zpráv s německým partnerem již dohodlo na odkupu jeho akcií. Pro brněnské výstaviště a akciovou společnost Veletrhy Brno to znamená začátek nové éry. Na to, jak bude vypadat, jsem se zeptala generálního ředitele Veletrhů Brno, a.s., Ing. Jiřího Kuliše.

  • Letos je to 92 let, co se rozhodlo o výstavbě výstaviště, a 87 let od zahájení první výstavy – Výstavy soudobé kultury v Československu. Co za ta léta znamenalo výstaviště pro Brno a Brňany?

Výstaviště je pro mnoho obyvatel Brna určitě srdeční záležitostí. Neznám snad nikoho, kdo by na výstavišti v nějaké roli nějaký čas nepracoval. Většinou jako student, hosteska nebo řemeslník. I prezident Václav Klaus se mi přiznal, že jako student VŠE pracoval na strojírenském veletrhu jako tlumočník. Veletrhy oživují město, přinášejí městu zaměstnanost a další ekonomické přínosy. Jen Mezinárodní strojírenský veletrh vytváří HDP v hodnotě téměř půl miliardy korun. Dovedete si představit, co by bylo Brno bez veletrhů a výstaviště?

  • Říká se, že největší výhodou brněnských veletrhů je jejich tradice, zeměpisná poloha a infrastruktura výstaviště. Můžete tyto výhody blíže specifikovat?

Návštěvníci veletrhů jsou ochotni cestovat na veletrh v dojezdové vzdálenosti asi dvě stě až tři sta kilometrů. Spádová oblast Brna tedy představuje více než 20 miliónů lidí. Brno bylo historicky zásluhou své polohy obchodní křižovatkou a zásluhou výstaviště jí i zůstalo.
Naše značka „Central European Exhibition Center“ není jen marketingovým sloganem. Zdůrazňuje právě výhodnou geografickou polohu Brna a nejlepší veletržní infrastrukturu výstaviště ve srovnání s ostatními hlavními městy střední Evropy. Lepší podmínky má pouze Vídeň z důvodu jejího leteckého spojení s celým světem v kombinaci s pojetím výstaviště. Naší silnou stránkou je strojírenský veletrh. Mezinárodní strojírenský veletrh je tou veletržní legendou, pro kterou bylo výstaviště budováno od padesátých let. Je to značka s tradicí, veletržní značka, kterou nám mnoho konkurentů jen závidí.

jiri kulis bvv foto tomas trojan

  • Brněnské výstaviště je s plochou 130 tisíc metrů čtverečních mezi 30 největšími výstavišti na světě a ročně se v něm v úspěšných letech koná na padesát veletrhů. Kde vidíte konkurenci?

Žádnou vážnou konkurenci široko daleko nevidím. Obdobné parametry jako výstaviště v Brně má pouze výstaviště v Poznani. Naše výstaviště má však architektonicky mnohem vyšší standard. Svým pojetím je světově unikátní, neboť má zelené odpočinkové zóny. Mnoho výstavišť na světě včetně těch nejmodernějších v Číně jsou strohé účelové výstavní budovy a konec. Výstaviště ve Vídni je schopno přijmout velké kongresy, což spolu s leteckým spojením Vídně vytváří unikátní podmínky a Vídni můžeme v tomto směru trochu závidět. Ostatní hlavní města v okolí pak mohou tiše závidět nám. Včetně Prahy, Bratislavy a Budapešti.

  • V posledních letech se počet vystavovatelů a návštěvníků na veletrzích oproti předchozí dekádě snížil. Čím to je?

Česká ekonomika a světová ekonomika prošla podstatnou hospodářskou recesí. V mnoha oborech se změnily zcela podmínky. Přesto se nám podařilo udržet portfolio a standard našich veletrhů. Vliv internetu není zase tak podstatný. Veletrhy jsou o komunikaci „tváří v tvář“ a jsou nenahraditelné. Od roku 2014 pozorujeme zvýšený zájem o veletrhy na straně návštěvníků i vystavovatelů. Letošní Mezinárodní strojírenský veletrh prokázal, že firmy se na veletrzích prezentovat dále chtějí a jsou ochotny vydávat i více prostředků než v posledních letech. Na veletrh Techagro máme čekací listinu a nejsme schopni uspokojit nárůst poptávky. Trhy tvoří veletrhy. Nikoliv naopak.

  • V posledních dvou desetiletích se areál hodně zmodernizoval a vznikly i nové pavilóny. Přesto je výstaviště kromě veletržních akcí pro Brňany tak trochu „zakázané město“. Existuje při nové vlastnické struktuře šance to nějak změnit?

Je mi líto, ale všechna výstaviště a kongresová centra na světě mají svoje pravidla, nejsou průchozím domem či veřejným parkem. Naším byznysem je pronájem prostor výstaviště pro komerční akce. Ale určitě se nebráníme, aby se na výstavišti konalo více akcí pro veřejnost. Například je možno využít historické pavilóny Brno a Morava pro galerie a oživit funkcionalistické divadlo, kde hráli Voskovec a Werich či vystupoval Horníček.

bvv brno areal pavilon z

  • Nastínil jste záměr československého Expa v roce 2018. Můžete to přiblížit?

Výstaviště vzniklo k oslavě 10. výročí založení Československa a jistě by nebylo od věci uspořádat moderní repliku v podobě ČS EXPO 2018 – československé výstavy k výročí 100. let založení Československa pod mottem „dvě země – společná historie“. Taková akce může ukázat, co jsme dokázali v průmyslu, kultuře, dát historický průřez našimi dějinami, podpořit národní sebeuvědomění, ukázat, že nejsme nějakým nýmandem v Evropě. Snad proto vláda najde pochopení i peníze…

  • 17 let byla majoritním akcionářem společnosti německá veletržní správa Messe Düsseldorf s 61% akciového podílu. Ta nyní odprodá svůj podíl městu Brnu. Máte už představu, co tato nová situace přinese, v čem bude lepší?

Změna vlastníka by neměla přinést žádné podstatné změny v obchodní činnosti společnosti, kterou živí veletržní byznys – stejně jako stovky osob, jejichž činnost je na veletrhy navázána. Pro město je veletržní průmysl strategický, neboť má efekty na image, návštěvnost a ekonomiku města. Benzínové žluto-šedé pumpy AGIP převzal maďarský MOL, přebarvil je na zeleno a pořád to jsou benzínové pumpy. My přebarvovat nic nebudeme a budeme pořád veletržní správou, která pořádá veletrhy, staví veletržní expozice a poskytuje další obchodní služby. Věřím, že si úředníci a stratégové města opět uvědomí, jak jsou veletrhy pro město důležité, neboť v posledních letech se veletrhy z komunikace města zcela vytratily…

  • A co pro vás přinese tato nová situace osobně?

Asi to, že budu méně mluvit německy a více česky, nebudu volat do Düsseldorfu, ale na radnici…

Alena Štěpánková, foto: archív BVV a Tomáš Trojan

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články: