Rada schválila záměr prodeje pozemků za Lužánkami

Vedení města Brna se rozhodlo odprodat část pozemků za Lužánkami. Na zasedání 23. března schválilo záměr prodeje části pozemků v tzv. lokalitě Ponava do rukou soukromé osoby. Předmětem prodeje mají být pozemky o celkové výměře více než sedm tisíc metrů čtverečních. Rada města tento záměr schválila i přes negativní stanovisko odboru územního plánování a rozvoje brněnského magistrátu a městské části Královo Pole. Město tak dalo přednost prodeji pozemků před jejich pronájmem.
   

Vodafone spustil 3G pro celé Brno

Vodafone spustil v úterý 30. března vysokorychlostní internet 3G v celém Brně a pro sedmdesát procent populace Prahy. Ve zbylé části hlavního města spustí Vodafone rychlá mobilní data do konce června. Do roka bude 3G od Vodafonu v desítkách velkých českých měst. Noví i stávající zákazníci Vodafonu si nyní mohou 3G v Brně a v Praze vyzkoušet na jeden měsíc zdarma. „Během následujících dvanácti měsíců postupně spustíme rychlý mobilní internet ve třiceti až čtyřiceti velkých městech v republice, včetně všech krajských měst. Prioritou pro nás přitom je nabízet hlasové a datové služby v co nejlepší kvalitě,“ říká Pavel Kos, viceprezident pro technologie Vodafonu Česká republika.
Díky 3G budou moci zákazníci surfovat na internetu v notebooku nebo v mobilním telefonu reálně 10× až 15× rychleji než na dosavadní technologii EDGE. Za zrychlení si přitom zákazníci nic nepřiplatí, 3G bude dostupné v rámci stávajících datových tarifů.
Datový tarif Připojení na stálo, který je vhodný pro surfování a stahování většího množství dat, si nyní navíc mohou zákazníci v Brně a v Praze vyzkoušet na jeden měsíc zdarma. Když se ho poté rozhodnou dále využívat, získají praktický USB modem za zvýhodněnou cenu 77 korun.
Vodafone využívá pro provoz 3G sítě nejnovější technologii HSPA (High Speed Packet Access) od společnosti Huawei. Ta umožňuje připojení k mobilnímu internetu rychlostí až 7,2 Mb/s pro download a až 2 Mb/s pro upload. Kromě 3G sítě nabízí Vodafone i síť 2G – EDGE, která je nyní dostupná pro více než 95 procent obyvatel České republiky.
   

Projekt MIC zachraňuje lidské životy na Haiti

Ve dnech 26. až 28. března proběhly v prostorách Microsoft inovačního centra Brno úvodní semináře vzdělávacích projektů pro začínající firmy a studenty s inovačními nápady Microsoft Business Academy a MIC Akcelerátor. Jedním z přihlášených projektů je inovativní software GINA. Tento produkt v současné době testují záchranáři na katastrofou postiženém ostrově Haiti. Software chrání životy záchranářů a pomáhá záchranným týmům dosahovat vysoké efektivity při záchraně lidských životů. Oba programy mají velký přínos pro lokální softwarovou ekonomiku a jsou ze strany Jihomoravského inovačního centra, spoluorganizátora akcí, dotovány.
Vzdělávací program Business Academy poskytuje začínajícím firmám a podnikatelům přístup ke znalostem v jednotlivých oblastech podnikání a řízení firmy. V rámci čtyř měsíců budou probíhat školení, přednášky a workshopy na 16 témat, od programování (vývoj softwaru, debugging aj.) přes řízení lidských zdrojů, projektové řízení až po ekonomická školení.
   

Lesní lanovka získala ocenění

Lesní lanovka na přibližování dříví LARIX H3-650P získala na veletrhu Silva Regina prestižní ocenění. Školní lesní podnik Masarykův les Mendelovy univerzity v Brně obdržel Mimořádnou cenu generálního ředitele Veletrhy Brno a hodnotitelské komise. Lanovku vyvinula Výzkumná stanice Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně.
   

Průzkum tvrdí, že nejlepší šéfové jsou na jižní Moravě

Nejlepší šéfové jsou na jižní Moravě. Manažerů a manažerek, se kterými jsou jejich zaměstnanci velmi spokojeni, jsou v jihomoravském kraji téměř dvě třetiny. Vyplývá to z internetového průzkumu, který uspořádal vydavatel stravenek Ticket Restaurant, společnost Accor Services.
Průzkum spokojenosti zaměstnanců se šéfy se konal v měsíci únoru a zúčastnilo se ho 4379 lidí. Vyplynulo z něj, že Češi jsou se svými šéfy poměrně spokojeni. Šéfů, kteří se blíží ideálu, je v tuzemsku skoro 57 procent. „Samozřejmě to neznamená, že by to byli vedoucí pracovníci bez jakýchkoliv chyb. Do této skupiny byli zařazeni ti, u kterých převažovali odpovědi vyjadřující ideální vlastnosti a schopnosti. Přesto jsme byli výsledkem a kladným hodnocením šéfů příjemně překvapeni,“ uvedla Daniela Pedret, marketingová ředitelka společnosti Accor Services.
Jihomoravský kraj je přitom jediný, kde počet „ideálních šéfů“ výrazně převyšuje data za celou ČR. Přes šedesát procent šéfů v této kategorii je již jen na Královéhradecku, těsně pod touto hranicí se umístili manažeři v Praze.
Pořadatel průzkumu vybral na základě konzultací s odborníky na management, personalistiku a řízení firem pět základních typologií šéfů. Druhou nejčastější kategorií za ideálním šéfem je „chytrák“. To jsou šéfové, u kterých je na prvním místě jejich kariéra. Kromě negativních charakteristik ale mají i ty pozitivní. Třetí nejfrekventovanější skupinou jsou tvrdí šéfové – diktátoři. Následuje vysloveně negativní kategorie „podrazák“. Nejméně je v tuzemsku „ustrašenců“ – tedy takových šéfů, kteří se bojí udělat jakékoli rozhodnutí a kteří se hojně vyskytovali v dobách komunismu.
   

V Brně vzniknou nové laboratoře pro vývoj moderních přístrojů

Nové oddělení s moderní špičkovou technologií vyroste v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně. Na dvou kilometrech čtverečních vzniknou rekonstrukcí i výstavbou nové laboratoře, které rozšíří uplatnění vysokoškolských absolventů na jižní Moravě. Česká republika tak bude moci konkurovat ostatním vyspělým státům v oblasti vývoje speciálních přístrojů.
„Moderní laboratoře budou a zaměřeny do oblasti diagnostiky a speciálních technologií, které se týkají pokročilých mikrotechnologií i nanotechnologií. Také se budou specializovat na konstrukci nových vědeckých přístrojů,“ říká vrchní ředitel strukturálních fondů na ministerstvu školství Jan Vitula. Mezi speciální technologie se například řadí litografie, svařování laserovým paprskem nebo magnetická rezonance.
Ústav přístrojové techniky dosáhl za své padesátileté existence světové úrovně. Díky spolupráci s národní, mezinárodní i soukromou finanční podporou dosahuje ve svých výzkumech kvalitních výsledků. I to je důvod, proč se díky tomuto projektu, který je financován z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ústav rozhodl modernizovat své zázemí a vyrovnat se vědecky vyspělým státům.
„Celkově dojde k posílení stávajících vědeckovýzkumných aktivit a prohloubí se fungující spolupráce s průmyslovými partnery, vysokými školami a vědeckými institucemi,“ doplňuje vrchní ředitel Jan Vitula.
   

Kraj dostane další finanční prostředky na obnovu silnic

Vláda schválila na základě návrhu ministra dopravy a po projednání s hejtmany vyčlenění dodatečných 750 milionů korun na obnovu silnic druhé a třetí třídy. Na Jihomoravský kraj připadne zhruba šedesát milionů korun. Vyčlenění finančních prostředků pro kraje ze státního rozpočtu na opravu těchto komunikací přichází ve chvíli, kdy kraje stojí před otázkou, z jakých dodatečných prostředků budou opravu škod na silnicích hradit. Nejinak je tomu v Jihomoravském kraji, kde se celková potřeba prostředků na opravy pohybuje ve výši zhruba sto padesát milionů korun. Právě charakter letošní zimy způsobil vyčerpání významné části peněz, plánovaných na celoroční na údržbu silnic.
Částka šedesát milionů korun z celkových 750 milionů uvolněných vládou, byla stanovena podle celkového počtu kilometrů silnic druhé a třetí třídy ve správě kraje. V Jihomoravském kraji je to zhruba 3900 kilometrů, tedy asi osm procent z celkové sítě silnic druhé a třetí třídy v České republice. Nízké teploty souběžně s vyššími srážkami nutily letos silničáře častěji používat chemické posypové materiály k zajištění sjízdnosti těchto komunikací. Souběh všech zmíněných okolností se pak projevil zejména ve vyšším počtu výtluků, v rozpadu krytu, deformacích podloží a tvorbě mrazových trhlin. Efektivním využitím finančních prostředků uvolněných vládou, stejně jako hledáním dalších zdrojů k financování nezbytných oprav se bude zabývat poradní sbor hejtmana pro krizová opatření v dopravě.
   

Postiženým lidem z Brna bude sloužit speciální vybavení

Lidé se zdravotním postižením z Brna a okolí budou moci díky speciálním pomůckám snadněji ovládat počítač. Pomůže jim v tom Liga vozíčkářů společně s Nadačním fondem Tesco. Liga vozíčkářů získala v grantovém řízení fondu 27 tisíc korun na technické vybavení nového denního centra v Brně. Nadační fond celkem rozdělil mezi jednadvacet úspěšných žadatelů z celé ČR sedm set tisíc korun. V Jihomoravském kraji se o grant ucházelo osm neziskových organizací, uspěla jediná.
Úspěšné organizace z dvanácti krajů vybrala na základě předložených projektů správní rada Nadačního fondu Tesco. „Organizace nepotřebují peníze jen na nové projekty, ale řada z nich přímo čelí existenčním potížím a chybí jim prostředky na samotný provoz či platy zaměstnanců. Rozhodování mezi všemi 104 žadateli bylo těžké. Při posuzování jsme se proto řídili přínosem projektu zejména pro klienty dané neziskové organizace,“ vysvětlila předsedkyně správní rady Nadačního fondu Tesco Eva Williams.
   

Průměrný plat v kraji vzrostl, ale je nižší než celostátní průměr

Jihomoravanům vzrostla loni průměrná mzda o 4,5 procenta, což je víc než v předchozích letech. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že zaměstnanci v kraji dostávali loni průměrně 22 013 korun za měsíc. Tedy o 946 korun víc než o rok dřív, a to navzdory krizi. Na průměrnou mzdu však většina zaměstnanců nedosáhne. Údaj zkreslují vysoké platy manažerů nebo zaměstnanců z nadstandardně hodnocených oborů, jako bankovnictví nebo informační technologie.
Navíc mzdy ve čtvrtém čtvrtletí byly tak vysoké mimo jiné kvůli odstupným, která dostali lidé, s nimiž jejich zaměstnavatelé již od nového roku nepočítali. Dalším faktorem je skutečnost, že propouštění se dotklo většinou lidí s podprůměrnými mzdami. Navíc část zaměstnanců přešla z plného úvazku na různé formy částečných úvazků, což ovšem ve statistikách není zohledněno. V přepočtu na odpracovanou hodinu by proto mzda zřejmě nerostla takovým tempem. O tom svědčí i fakt, že mzdové náklady firem na jihu Moravy loni dosáhly 111,6 miliard korun, což je stejně jako o rok dříve.
Pro letošní rok lze podle ekonomů očekávat méně příznivý vývoj. Většina podniků totiž hodlá držet mzdy přinejlepším na stejných úrovních, nebo je zvyšovat jen o stokoruny.
A rovněž stát bude kvůli rozpočtovým problémům šetřit více než loni.
Jihomoravané pobírali loni hrubou měsíční mzdu v průměru 22 013 korun. V mezikrajském srovnání je to čtvrtá nejvyšší průměrná hrubá mzda, částka je ale o 1 585 korun nižší než celostátní průměr. Nezaměstnanost v kraji je nyní 11,4 procenta, předloni byla 6,8 procenta.
   

Strana 140 z 154