V úterý 4. května byly vyhlášeny výsledky národního kola studentské soutěže Imagine Cup 2010, kterou celosvětově pořádá firma Microsoft. První místa s přehledem ovládly projekty studentů z Brna – GINA, GTD a 3D ImageViewer. Vítěznému týmu pomohla k úspěchu i účast v projektu MIC Akcelerátor, jehož jsou součástí. Tým pod vedením Zbyňka Poulíčka, studenta VUT Brno, chce po tomto úspěchu požádat o vstup do inkubačního programu Jihomoravského inovačního centra.
Všechna letošní ocenění, která byla v národním finále soutěže Imagine Cup udělena, připadla studentům z moravských vysokých škol podporovaných Microsoft inovačním centrem Brno. Úspěch brněnských studentů není náhodný. Podpora studentů z oblasti informačních technologií má na jižní Moravě silnou a dlouholetou tradici.
Mnoho oceněných studentů je zároveň zapojeno do programu MIC Akcelerátor, jehož cílem je vychovávat budoucí podnikatele v oblasti informačních technologií a vést je k realizaci jejich vlastních nápadů tak, aby po ukončení programu měli v rukách základ své vlastní firmy s inovativním potenciálem. Projekt organizuje Microsoft inovační centrum Brno, které se studenty spolupracuje od listopadu 2009. Účast v programu je zdarma.

Do konce roku by ve Šlapanicích měl vzniknout nový supermarket Lidl. Stát bude v blízkosti křižovatky ulic Tuřanka a Brněnská. O vybudování dalšího obchodního centra uvažovali zastupitelé již delší dobu, ale původní projekt se zdržel kvůli dopravnímu řešení. V okolí vznikne i malý park. Investor se bude finančně podílet na stavbě cesty a zaplatí i úpravu okolí plánovaného supermarketu, kde vznikne parčík s lavičkami. Až za ním bude parkoviště a samotná prodejna. Kromě toho Lidl poskytne peníze i na revitalizaci Starého sídliště, kde vzniknou dvě nová hřiště. Původně měl totiž řetězec zaplatit výsadbu zeleně v místě stavby, na ni ale město dostalo dotaci od ministerstva pro místní rozvoj, takže slíbené peníze půjdou nakonec právě na sídliště. O zákazníky nebude mít zřejmě obchodní centrum nouzi. V jeho blízkosti se totiž staví městská část Brněnská Pole, kde po dokončení vznikne okolo čtyř stovek bytů.

Dotaci na péči o všestranný rozvoj území města Brna a na péči o potřeby občanů města ve výši osmdesát milionů korun z rozpočtu Jihomoravského kraje schválilo zastupitelstvo Jihomoravského kraje. Dotace městu Brnu uvolní finanční prostředky vázané ke spolufinancování vybraných akcí, na nichž se výraznou měrou podílejí svými zdroji fondy Evropské unie. Uvolněné prostředky hodlá město použít ke spolufinancování desítek menších akcí především v městských částech. Půjde například o projekty rekonstrukcí škol a školských zařízení, sportovních areálů a center volného času. Jihomoravský kraj bude o realizaci těchto projektů průběžně informován.
Hejtman Michal Hašek označil udělení dotací Brnu za krok ke spravedlivější dotační politice kraje. Zatímco v loňském roce vycházela na jednoho občana žijícího mimo Brno dotace ve výši tři sta korun, na obyvatele kraje žijícího v Brně to bylo jen deset korun. „Výsledkem našich jednání s primátorem je dohoda, podle které uvolňujeme částku osmdesát milionů korun jako dotaci pro město Brno na kofinancování akcí, financovaných z evropských fondů. Naší podmínkou je, aby finanční prostředky, které se tím městu uvolní, byly využity zejména na revitalizaci škol a školských zařízení v městských částech,“ řekl hejtman. „Chtěl bych ocenit, že se nám také podařilo odblokovat jednání o vzájemných majetkových vypořádáních, protože kraj má z minulosti ještě mnoho nevypořádaných pozemků pod našimi školami, ale i na brněnském letišti, naopak město Brno má pod svými silnicemi krajské pozemky. Doufám, že jsme na dobré cestě i tuto věc vyřešit,“ dodal předseda finančního výboru Zdeněk Dufek.
Primátor Roman Onderka, který se tiskové konference po zasedání krajského zastupitelstva zúčastnil, ocenil, že kraj a město Brno našly konečně společnou řeč. „Město Brno má jistě jiný rozpočet než ostatní města kraje. Má ale také jiné náklady. Jsem rád, že to vedení kraje dokázalo zohlednit. Město má k dnešnímu dni rozpracováno 43 nových projektů s celkovými náklady 1,8 miliardy korun, z toho 1,1 miliardy získá z fondů Evropské unie. Zbývá zhruba sedm set milionů, které musíme doplatit. Chtěl bych poděkovat hejtmanu Michalu Haškovi a krajskému zastupitelstvu, protože jejich dnešní rozhodnutí lze označit za milník ve vztazích města a kraje,“ řekl Roman Onderka.

Dotaci ve výši 860 tisíc korun na obnovu značení pěších a turistických tras Jihomoravského kraje získá Klub českých turistů (KČT). O udělení dotace rozhodli krajští zastupitelé. Cílem akce je obnovit během letošního roku většinu vyznačených tras v Jihomoravském kraji. Celková délka pěších značených tras v kraji činí 3200 kilometrů, z toho je 70,5 kilometrů lyžařských tras a 156,8 kilometrů pásově značených cykloturistických tras. Značené trasy jsou vybaveny 4262 kusy směrovek a tabulek, 465 nosnými prvky (ocelové a dřevěné stojany na vývěsní mapy a směrovníky) a 140 vývěsními mapami.
Celá síť značených cest se udržuje tak, že každoročně se přeznačkuje třetina značených cest a obnoví nátěry pětiny nosných prvků. Směrovky a tabulky se vyměňují podle potřeby, ale ročně je třeba nahradit přibližně deset procent jejich počtu. Výměnu vývěsních map je nutné provádět během čtyř až sedmi let, pokud nedojde k jejich násilnému poškození či zničení.
V Jihomoravském kraji je v současné době 2100 km cyklotras vyznačených silničním značením. Na žádost jejich zřizovatelů (obcí, mikroregionů atd.) zajišťuje již osmým rokem jejich údržbu KČT svými vyškolenými cykloznačkaři, kteří každý rok projedou většinu značených cyklotras v kraji.
V roce 2010 značkaři KČT zajistí kontrolu značení přibližně 1600 km cyklotras v kraji a instalují na nesilničních úsecích cyklotras nové cykloznačky za chybějící nebo poškozené. Pomocí odborných firem klub zajistí výrobu chybějících cykloznaček a instalačního materiálu a instalaci cykloznaček na silničních úsecích.

Brněnští vědci pořádají ve čtvrtek 6. května v jihomoravské metropoli setkání předních týmů z České republiky bádajících v oblasti nanotechnologií a nanověd. Chtějí se dohodnout na dalším směřování výzkumu v této oblasti, zjistit, v čem jsou jednotlivé projekty unikátní, jak by mohly spolupracovat, případně co by mohly společně nabídnout firmám. Je to cesta k dalšímu využití miliard získaných ze strukturálních fondů Evropské unie. Právě výzkum financovaný z těchto zdrojů nyní hýbe Českou republikou. Některé projekty už běží, jiné jsou schválené nebo na schválení čekají. Cílem setkání je tedy zkoordinovat výzkumné aktivity současných i budoucích projektů tak, aby navazovaly a spolupracovaly.

Brněnská vila Tugendhat, která už od začátku roku prochází rozsáhlou rekonstrukcí, získala dotaci z Evropské unie. Brno tak bude mít na opravy až 156 milionů korun, přičemž 85 procent z částky zaplatí Evropská unie, 15 procent české ministerstvo kultury.
V rámci rekonstrukce se provádí například i laboratorní zkoušky původních materiálů. Po zrestaurování nebude mít vila bílou barvu jako nyní, ale světle okrovou. Odborníci tuto původní barvu zjistili při mezinárodním průzkumu v letech 2003 až 2006. Součástí obnovy vily je i revitalizace zahrady. Měly by odtud zmizet dřeviny vysázené v posledních desetiletích bez ohledu na původní záměry architekta i ty, které vyrostly samovolně. Správci vily uvažují i o rozšíření zahrady. Propojila by se se zahradou kolem Löw-Beerovy vily, kterou nyní vlastní kraj a kde kdysi žili rodiče Grety Tugendhatové, kteří jí pro stavbu jejího domu poskytli horní část pozemku. Dnes obě zahrady odděluje plot.

Úspěšný brněnský projekt na podporu spolupráce vědy a průmyslu pokračuje. Mezi podnikatele budou rozděleny inovační vouchery v celkové hodnotě 7,2 milionu korun.
Po úspěchu pilotní výzvy projektu vyčlení i v letošním roce město Brno finanční prostředky na vznik a rozvoj partnerství firem s vědecko-výzkumnými institucemi. „Pro inovační vouchery jsme uvolnili více peněz než vloni. Podpora propojování brněnského výzkumu s praxí je naší klíčovou prioritou,“ uvedl primátor města Brna Roman Onderka.
Firmy z celé České republiky mohou o dotaci v maximální výši 150 tisíc korun požádat až do 17. června na stránce www.inovacnivouchery.cz. Ke spolupráci si mohou vybrat kromě čtyř brněnských univerzit i některý z participujících ústavů Akademie věd ČR. Plánovanou zakázku podnikatel nejprve předjedná s výzkumníkem a získanou nabídku vloží přímo do on-line žádosti.
Výběr proběhne stejným způsobem jako při pilotní výzvě, tedy losováním. Jasno o tom, kdo voucher získá, bude do konce června tohoto roku. V rámci snahy o zkvalitnění projektových záměrů byl zaveden systém kofinancování, kdy 25 procent hodnoty zakázky bude hradit firma ze svého. Organizátoři si však přesto slibují podobnou účast jako vloni. Tehdy požádalo o voucher téměř dvě stě podnikatelů.

Letošní třetí ročník celorepublikového srovnávacího výzkumu Město pro byznys, který pravidelně hodnotí podmínky pro podnikání v regionech České republiky, přinesl výsledky za Jihomoravský kraj. Z jednadvaceti hodnocených měst v tomto regionu nabízí stejně jako loni nejlepší podnikatelské podmínky Slavkov u Brna.

Slavkov u Brna obhajobou loňského prvenství znovu dokázal své kvality v přístupu
k podnikatelům. I z toho důvodu zde dynamika růstu počtu ekonomických subjektů předbíhá krajský průměr o pětinu. Nejlepší výsledky v jednotlivých kritériích dosáhl Slavkov v oblasti pracovního trhu zejména díky dlouhodobě nízké nezaměstnanosti. Podnikatelé jsou rovněž spokojeni s úrovní cen. „Naší výhodou je zdravý ekonomický základ, který stojí na firmách střední velikosti. Tyto firmy vznikly v 90. letech a čtyři ze šesti významných zaměstnavatelů jsou dokonce v rodinném vlastnictví,“ sdělil slavkovský starosta Ivan Charvát.
Na druhém místě se ve výzkumu umístil Vyškov, kde podnikatelé nejvíce oceňují samotnou úroveň lokality. Vyškov se vyznačuje minimálně znečištěným ovzduším a nízkou kriminalitou. Třetím nejlepším místem pro podnikání v Jihomoravském kraji se staly Bučovice. Zde ocenili podnikatelé hlavně nižší cenové podmínky, např. poplatky za energii. S kladným ohlasem se setkalo také podnikatelské prostředí a fungování městského úřadu.
V rámci vyhlášení výsledků letos udělila speciální cenu také společnost Eurovia CS, která je již třetím rokem partnerem výzkumu. „Udělujeme ocenění městu Brno za poskytování inovačních voucherů. Podnikatel může získat od brněnských vědecko-technických institucí, jako jsou univerzity či vědecké ústavy, například služby v podobě vývoje produktu, testování či vytvoření byznys plánu k inovativnímu produktu,“ sdělila Marcela Solařová, obchodní ředitelka Eurovia Brno.
Cílem celorepublikového srovnávacího výzkumu Město pro byznys, jehož vyhlašovatelem je týdeník Ekonom, je každoročně nalézt místo s nejlepšími podmínkami pro podnikání. Dle padesáti kritérií, které jsou rozděleny do šesti základních oblastí – podnikatelské prostředí, kvalita lokality, přístup veřejné správy, situace na pracovním trhu, cenové podmínky a telefonický průzkum mezi podnikateli – je hodnoceno 205 obcí s rozšířenou působností a 22 pražských správních obvodů. Celorepublikové pořadí českých a moravských měst bude vyhlášeno v září. V loňském roce se celkovým vítězem stalo město Klatovy.

Přípravu projektu vědeckého parku CEITEC Science Park, který by měl v budoucnu navázat na infrastrukturu stejnojmenného Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v lokalitě kampusu Vysokého učení technického Brno-sever pod Palackého vrchem, schválila ve čtvrtek 22. dubna rada Jihomoravského kraje. Rada uložila odboru regionálního rozvoje krajského úřadu zpracování a podání registrační žádosti do operačního programu Podnikání a inovace. Z toho by mělo být kryto až 75 procent z nákladů na realizaci projektu, jež dosáhnou zhruba čtyři sta milionů korun. Zbývajících 25 procent půjde z rozpočtu kraje.
Jihomoravský kraj pokračuje ve svém programu budování infrastruktury pro podporu podnikání v oblasti nových technologií a materiálů a naplňuje svoji regionální inovační strategii. „Plně se hlásíme k tomu, že jsme nejinovativnější region České republiky mimo hlavní město. Vybudování nového vědeckého parku by toto postavení našeho kraje mělo ještě posílit. Projekt dá vzniknout novým pracovním místům s vysokou přidanou hodnotou, vytvoří podmínky pro úzkou spolupráci, přenos technologií a znalostí mezi výzkumnou sférou a firmami.V neposlední řadě se bude podílet na rozvoji podnikání a vytvoření prostředí pro kvalitní investice zahraničních firem,“ řekl hejtman a připomněl již existující podnikatelský inkubátor na Palackého vrchu v Brně a biotechnologický inkubátor INBIT v areálu bohunického kampusu Masarykovy univerzity. Připravovaný CEITEC Science Park je podle něj koncipován jako mnohaoborově zaměřený projekt, ale zaměření firem by mělo korespondovat s oborovou orientací Středoevropského technologického institutu. Půjde tedy o obory pokročilých nano a mikrotechnologií, nových materiálů, komunikačních a řídicích technologií.