Hrady.cz

Lužánky fungují již 65 let

Brno, 13. února 2014 - Lužánky jsou bezesporu jedním z nejhezčích brněnských parků. A zároveň synonymem pro středisko volného času nejen pro děti a mládež, které zde funguje již od roku 1949. Stovkami zájmových kroužků jeho poboček týdně projdou tisíce dětí a přátelství navázaná mezi nimi trvají mnohdy celý život.

Více o fungování a smyslu střediska prozrazuje jeho ředitel Milan „Mikin" Appel.

Středisko volného času Lužánky je nejstarším a zároveň největším zařízením svého druhu u nás a funguje již 65. sezónu. Co to pro vás jako pro ředitele znamená?

Radost z „narozenin" a zároveň závazek ke všem předchůdcům i současníkům, s Lužánkami spojeným, to dobré jméno nepokazit.

Mají děti ve dnešní zrychlené době stejně volného času jako například před dvaceti lety?

Objektivně mají, doba školního vyučování je zhruba stejná jako před dvaceti lety i jako v době mého dětství. Nesporně mají dnešní děti mnohem pestřejší možnosti, jak s tím svým volným časem naložit, a ty možnosti se navíc každým rokem zvětšují. Doba se nám možná zdá rychlejší, ale vzdálenosti se zkracují v každém slova smyslu už téměř století, a tak se toho dá také mnohem více stihnout.

luzanky02

Jaké typy kroužků v celkem jedenácti pobočkách Lužánek nabízíte? Najde si u vás každý opravdu „to své"?

Možná ne každý. Možná dokonce ani každý nepotřebuje nebo nechce hledat v naší nabídce, protože si se svým volným časem ví rady sám. V Brně je takových možností, jak trávit volný čas – organizovaně i individuálně! Přesto každý týden projde některými z lužáneckých vrátek přes jedenáct tisíc našich klientů, především dětí a mladých lidí, kteří „to své" našli.

V čem je pro děti zejména přínosné chodit pravidelně do zájmových kroužků nebo do turistického oddílu?

Na první pohled se může zdát, že jde o smysluplné trávení volného času. Popřípadě o různé znalosti a dovednosti, které se dítě v oddíle, souboru, kroužku či klubu dozví či si osvojí. Někde jde třeba i o výkony, kterých díky aktivnímu členství dosáhne ve sportu či umění (v jednom sportu máme i mistryni světa). Určitě jde také o zážitky, o nezapomenutelné příhody a příběhy, mnohdy spoluutvářející jejich další život.

Především jde ale o to, přijít na chuť životní aktivitě, pozitivnímu přístupu k řešení problémů. Jsme rádi, když si naši odchovanci umí v životě poradit i s tím, s čím se v Lužánkách nesetkali. Prostě proto, že se tu naučili nebýt součástí problému, ale jeho řešením. Samozřejmě se nám to daří tu s většími, tu s menšími úspěchy. Ale ten největší přínos vidím právě zde.

luzanky03Kdo vlastně dělá vedoucí a lektory v jednotlivých kroužcích? A dá se taková práce dělat jen pro peníze?

V Lužánkách najdete přes 700 kroužků a třeba loni v létě 196 táborů. To bychom nebyli schopni nabídnout pouze díky desítkám zaměstnanců. Obrovskou spoustu práce tu odvádí naši externí spolupracovníci a dobrovolníci, kterých jsou opravdu stovky. Najít tedy odpověď na otázku „kdo jsou a proč to dělají" jednoduše nelze. Snad jedinou – zpravidla mají velké srdce.

Nepřehánějí to někdy rodiče, pokud se snaží pro dítě vybrat co největší počet aktivit od hokeje přes jazykovou školu až po keramiku, klidně i několik kroužků na každý den v týdnu?

To by bylo skutečně nedobré a spíš by to možná svědčilo o nějakých nenaplněných ambicích těch rodičů. Normální dítě potřebuje mít svůj čas, který je opravdu jeho. Nechci soudit, nikoho takového neznám. Ani bych si netroufl říct, co je přiměřené množství aktivit a co už je kontraproduktivní. Zcela jistě je to ale individuální.

Kde se vzala vaše přezdívka „Mikin"?

Pochází z mého trampského dávnověku a provází mne celým mým životem. Kromě maminky mi téměř nikdo neřekne křestním jménem. Občas i někteří úředníci včetně ministerských mají problém při oficiální příležitosti tu přezdívku odložit a rychle vydolovat z paměti občanské jméno. V naší branži to naštěstí takto funguje. I když „Mikine" mi říkali vlastně i kolegové inseminátoři, když jsem kdysi začínal jako zootechnik na jižní Moravě.

Nebojíte se, že díky stále se zpřísňující legislativě v budoucnu zaniknou dětské tábory, které u nás mají mnohaletou tradici? Dělat dobrovolného táborového či oddílového vedoucího je občas o kriminál...

Nebojím. Různé předpisy náš život sešněrovávají asi ve všech oblastech a i já to vnímám velmi negativně. Mnohé z toho krásného, co jsem s dětmi prožil ve svých dobrovolnických pedagogických začátcích třeba v mém oddíle, bych si dnes z tohoto důvodu nedovolil. Nad některými opatřeními opravdu občas kroutíme s kolegy hlavou. Ani tady bych ale nerad generalizoval. Třeba často kritizované hygienické předpisy vnímám jako dobré preventivní opatření pro to, abychom se my vedoucí vyhnuli případnému průšvihu. I tak lze pořád ještě pořádat nádherné romantické tábory.

Troufám si říct, že v mnoha případech lze poznat, kdo v mládí prošel dobrým táborem a komu tato životní zkušenost chybí. Ne v tom, jestli umí nařezat dřevo, topit v kamnech či postavit stan. Ale v tom, jak se umí postavit k životu či k řešení problémů. To je podle mne tak cenné, že z bývalých táborových dětí se pokaždé znovu a znovu najdou další vedoucí, kterým bude stát za to předat kus sebe další generaci. Na táborech, protože nikde jinde to nejde tak krásně a efektivně zároveň. Proto – nebojím.

Jak je vaše středisko financováno?

Asi z šedesáti procent ze státního rozpočtu prostřednictvím našeho zřizovatele, jímž je Jihomoravský kraj. Jsme školské zařízení, ten finanční tok je stejný jako třeba u státních středních škol. Máme radost z toho, že nám náš zřizovatel na konkrétní věci najde i další peníze. Tucet lužáneckých pracovišť leží na území devíti městských částí Brna a jedné mimobrněnské obce. Jsou i takové radnice, s nimiž je při organizování volného času pro děti jejich obce radost spolupracovat. Zbývajících zhruba čtyřicet procent tvoří peníze, které vybereme od účastníků naší činnosti či z dalších našich aktivit. Jsme úspěšní i v evropských projektech. Po ekonomické stránce jsou Lužánky zdravou organizací. Prostor pro solidního partnera z byznysu tu však nesporně je.

luzanky04

Jakou největší radost a naopak starost vám v posledním roce Lužánky přinesly?

Aspoň malou radost mi život v Lužánkách přináší každý den a většinou souvisí s mými lidmi. Koneckonců to vlastně platí i o té starosti. Z hmotných statků pak mám velkou radost z naší nové cirkusové manéže v Kohoutovicích.

Dožijí se Lužánky „stovky", a jak případně v té době budou vypadat?

Věřím, že i v roce 2049 budou ostrůvkem pozitivní energie a radosti ze života.

Kryštof Turek
Foto: archív SVČ Lužánky

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit