Brno, 20. února 2013 - Ve stráni nad pisáreckým údolím s výhledem na půvabný areál brněnských veletrhů se v rozlehlé zahradě ukrývá další z významných architektonických perel Brna, modernistická vila Stiassni. Mnozí z Brňanů ji ani pod tímto názvem neznají. Po druhé světové válce se pro ni totiž vžil spíše název vládní vila, poněvadž v ní byly ubytovávány významné státní návštěvy po dobu svého brněnského pobytu. I proto je zejména interiér vily pro běžného Brňana prakticky neznámý.

Vilu si nechal vyprojektovat a postavit brněnský židovský textilní průmyslník Alfred Stiassni. Pozemky na výstavbu své vily skupoval velmi opatrně a po částech. Z třiceti devíti dílčích nákupů pak ale vytvořil jedinou parcelu o výměře více než 32 tisíc m². Projekt stavby vznikl v roce 1927 a majitelé se do vily nastěhovali v roce 1929. Výstavba vily Stiassni stála téměř šest miliónů prvorepublikových korun, což bylo o milión více, než utratila rodina Tugendhatova za svou slavnou vilu v Černých Polích. Stiassní si však stejně jako Tugendhatovi svoji vilu příliš dlouho neužili. V pohnutém předválečném roce 1938 uprchli před nacisty do USA. Zbytek života Alfred a Hermine Stiassní dožili v kalifornském Hollywoodu, kde zemřeli v šedesátých letech minulého století. A také jejich dcera Susanne, která prožila v brněnské vile první roky svého života, již v USA zemřela.

Ilustrační fotografie z rekonstrukce vily Stiassni

Projektantem vily Stiassni byl Ernst Wiesner, jehož život a dílo představila v letošním druhém čísle Brno Business Lenka Kudělková ve svém seriálu Osobnosti brněnské moderní architektury. Ten vilu vyprojektoval jako patrovou v půdorysu písmena L. Stavbu umístil do středu velké zahrady, která se podobá rozsáhlému zámeckému parku. Čelní výhled směřuje do již zmíněného svrateckého údolí, kam jsou orientovány jak salóny, knihovna a hostinské pokoje v přízemí, tak soukromé pokoje členů rodiny v patře. Dům byl velmi účelně propojen i se zahradou, ať již vchodem ze salónu, nebo velkou otevřenou lodžií ze sousední jídelny. V menším křídle proponovaného L půdorysu se nacházely kuchyně a pokoje pro služebnictvo. Celý komplex vily pak v zahradě doplnil bazén a tenisový kurt a trakt garáží, domek zahradníka a stáje.

V lodžii vily Susanne Stiassni oslavila své osmé narozeniny

Alfred Stiassni s dcerou Susanne

Rodinné pokoje v patře mají charakter apartmánů se šatnou a vlastní koupelnou a většina z nich má i přímý vstup na terasu. Ve vile je zachována celá řada původního vybavení, jak jej navrhl Ernst Wiesner. Dodnes slouží svému účelu původní okna a dveře včetně kování a funkční je i větrací systém oken. Markýzy na oknech mají původní barevné řešení a původní odstín má i zelenkavá omítka vily. V ní zůstal částečně zachován i původní mobiliář, vestavěné skříně nebo křesla s originálním čalouněním. Zvláštní je ale fakt, že zatímco zvenčí působí vila jednoduše, modernisticky a nenápadně, její vnitřní vybavení rozhodně moderní nebylo. Přízemí vily zdobí tradiční mramorový krb, stěny jsou konvenčně obloženy ušlechtilým dřevem a celé vnitřní vybavení je sice zhotoveno na zakázku, ale bez nápadu a uměleckého rozletu, kterým dokázal architekt Mies van der Rohe vtisknout punc jedinečnosti vile Tugendhat.

Po útěku rodiny Stiassných v roce 1938 ve vile nakrátko sídlil Generální štáb Československé armády a během okupace vila sloužila jako německé důstojnické kasino. Po osvobození ve vile několik dnů bydlel a úřadoval prezident Edvard Beneš a od roku 1952 ji tehdejší krajský národní výbor používal k reprezentačním účelům. Ve zcela utajeném objektu, z jehož interiéru z let 1948–1989 neexistuje jediná fotografie, nocovali například Fidel Castro, Nikita Chruščov nebo egyptský prezident Násir. Po revoluci si vilu pronajala společnost Fair Trade Brno, která tu ubytovávala významné účastníky veletrhů. Nájemníci ovšem do vily nijak zásadně neinvestovali a i pouhá režie byla příliš nákladná. Vilu nechtělo převzít do svého majetku ani město Brno, a tak byla nakonec v roce 2007 předána do správy Národního památkového ústavu. V současnosti již ve vile začala rekonstrukce, která ji má uvést díky pomoci Integrovaného operačního programu do původní podoby. Po dokončení oprav ve vile vznikne badatelské centrum, zaměřené na obnovu významných architektonických památek dvacátého století.

Alena Štěpánková s přispěním Zdeňka Musila
z Národního památkového ústavu Brno

Foto: Soukromý archív Marie Strakové a NPÚ Brno