Brno, 22. února 2012 (MEDIAFAX) - Ústavní soud přijal tři ústavní stížnosti ohledně případu ivanovického hobby marketu Bauhaus. V nich autorizovaný inspektor Milan Teigiser a firma Heršpická – správa nemovitostí brojí proti odkladnému účinku vydaném pražským soudem, řekl dnes mluvčí ÚS Vlastimil Göttinger. Ústavní soud přijal dvě stížnosti od Teigisera a jednu stížnost od stavebníka Heršpické – správy nemovitostí v pondělí. "Budeme se zabývat tím, zda postupem soudu nebyla porušena ústavní práva stěžovatelů. Nelze však stanovit přesné datum, kdy věc projednáme. Obvykle Ústavní soud rozhoduje v řádu měsíců do jednoho roku, ale každý případ je individuální," říká Göttinger.

"Nyní je možné říct pouze to, že pro každou stížnost byl určený soudce zpravodaj. Jsou jimi Jan Musil, Pavel Holländer a Vojen Güttler," dodává Göttinger ke stížnosti. Stavbu ivanovického Bauhausu provázejí od počátku protesty části místních obyvatel. Těm zejména vadí, že je nikdo nepřizval při povolování stavby hobbymarketu jako účastníky stavebního řízení. Loni pak Městský soud v Praze přiznal zástupcům části obyvatel Ivanovic spolu s ekologickou organizací Nesehnutí, kteří označují obchod za černou stavbu, odkladný účinek žaloby, čímž znemožnil další nakládání se stavbou.

Teisiger, který vydal certifikát o provedení stavby objektu, usnesení napadl, ale jeho návrh byl zamítnutý. Právě proto autorizovaný inspektor podal na Ústavní soud stížnosti dvě. "Jedna je vedená proti odkladnému účinku a druhá proti zamítnutí návrhu proti tomuto usnesení," vysvětluje Göttinger.

Podle zástupkyně veřejného ochránce práv Jitky Seitlové se stavba ocitla v právním vakuu kvůli zákonnému neukotvení pozice autorizovaného stavebního inspektora, který má zjednodušit celé stavební řízení. "Bauhaus je typickým příkladem nedostatečné právní úpravy a zneužití institutu autorizovaného inspektora. Prostřednictvím těchto inspektorů, jmenovaných ministerstvem pro místní rozvoj, totiž stavebníci a developeři v Česku stále častěji obcházejí zákony," sdělila již dříve Seitlová.

V ivanovickém případu Bauhaus původně žádal o vydání stavebního povolení ve stavebním řízení, v němž je zákonem jasně vymezen okruh účastníků řízení, jimiž jsou zejména vlastníci sousedních pozemků. Následně se však v souladu se zákonem rozhodl pro takzvané zkrácené stavební řízení, což znamenalo využití autorizovaného inspektora. Ten však okruh účastníků řízení výrazně omezil, takže ani vlastníci sousedních pozemků nebyli osloveni.

"Tito sousedé pak spolu s občanskými aktivisty u soudu úspěšně namítali nedodržení zákona ze strany autorizovaného inspektora a dovozovali tak, že Bauhaus je černou stavbou. Původně bohulibý institut autorizovaného inspektora, který měl podle zákonodárců zjednodušit v Česku stavební zřízení, byl tak zneužit," dodala Seitlová.

Evropská obchodní skupina Bauhas přitom už v prosinci upozornila, že v případě zmaření své investice v Brně-Ivanovicích bude hájit své zájmy prostřednictvím mezinárodní arbitráže a bude po státu požadovat náhradu v přepočtu za 2,2 miliardy korun.