Projděte si Brno ve svém obýváku

Modelová situace: Dům v městečku Hranice v Ašském výběžku na česko-německém pomezí. On a ona sedí v obývacím pokoji a každý se věnuje nějaké své činnosti. On: „Miláčku, co kdybychom se po obědě prošli po Brně? Víš, tam, co jsme se poprvé potkali.“ Ona: „Co blázníš, vždyť jsme asi 400 kilometrů daleko. A nevšimla jsem si, že bychom vlastnili tryskové letadlo nebo se dokázali přemisťovat jako ve Star Treku.“ On: „Neboj se, zůstaneme tady v obýváku a jen se připojíme k internetu.“

   

Rekonstrukci ulic předchází archeologický průzkum

Součástí oprav v historickém jádru města Brna je i rekonstrukce inženýrských sítí. Nejdřív ale musel být proveden archeologický průzkum, který trval do konce března. Odhalil, co Moravské náměstí, Joštova a Běhounská ulice dlouhá staletí skrývaly v podzemí. Na světlo světa se dostal hřbitov u kostela sv. Tomáše s devadesáti odkrytými hroby. Pozůstatky středověkého opevnění a původních dřevohliněných staveb. Fragmenty keramických nádob a zvířecí kosti, zlomky předmětů ze železa, středověké mince a další cenné předměty.

   

Brněnskou dominantu čeká oprava

Významná brněnská památka hrad Špilberk, který je současně i pevností, je u turistů velmi oblíbený. Každým rokem sem zavítá přes sto tisíc návštěvníků. Na Špilberku ještě letos začne rekonstrukce, díky níž dojde k rehabilitaci dosud neopravených, veřejnosti nepřístupných částí hradu a k výraznému rozšíření a zkvalitnění nabídky a služeb. Po opravě, která by měla skončit asi za dva roky, přibudou na Špilberku výstavní plochy a vyroste tu i nová kavárna a restaurace.

   

Brněnské podzemí má vlastní logo

Projekt Zpřístupnění brněnského podzemí úspěšně pokračuje. Brněnské podzemí nyní získalo také vlastní logo. Jeho podobu, která je v souladu s prvky jednotného vizuálního stylu města Brna, schválila 10. srpna rada města Brna. Logo se stane součástí informačního systému a Brněnské kulturní centrum jako provozovatel prostor brněnského podzemí ho využije zejména pro propagační materiály a na propagační předměty. Logo vytvořila společnost R-ateliér, která realizuje zakázku na návrh vybavení a expozic brněnského podzemí.
   

Špilberk čekají opravy

Výměna střechy, nová fasáda i další opravy celkem za 150 milionů korun čekají jižní křídlo brněnského hradu Špilberk. Dělníci opraví nejen střechu, ale i jižní terasu, hradní vinárnu nebo východní baštu a bastion. Na nádvoří vznikne zázemí pro letní sezonu, ve středním křídle nové expozice a výstavní prostory a u východního bastionu komorní letní scéna se zázemím. Při vstupu do hradu návštěvníci naleznou také informační stánek a vzdělávací centrum pro děti. První opravy by měly začít koncem října a potrvají přibližně tři roky.
   

Na náměstí Svobody vyrůstají nové hodiny

Nové hodiny uprostřed náměstí Svobody v Brně poprvé odbijí čas 18. září o půl jedenácté dopoledne. Dělníci již usadili poslední žulový díl. Ke slavnostnímu odhalení dojde za účasti primátora města Brna Romana Onderky, autorů hodinového stroje Oldřicha Rujbra, Petra Kameníka a dalších hostů.
Hodiny jsou v nadzemní části vysoké šest metrů, podzemní část sahá do hloubky více jak dvou metrů. Váží několik tun a skládají se z devíti částí, přičemž sedmá a osmá budou pohyblivé. Průměr v nejširší části hodin dosahuje 170 cm. Vyrobeny jsou z černé ušlechtilé žuly, která je vyleštěná tak dokonale, že se v hodinách bude zrcadlit život náměstí.
Hodiny budou každý den v 11 hodin připomínat Brňanům, že Brno bylo vždy hrdé a silné město, které díky odvaze a statečnosti svých obyvatel nebylo nikdy dobyto. Dle pověsti se postavilo v roce 1645 jako jediné na odpor švédským vojskům a díky tomu, že věžní hodiny odbily poledne o hodinu dřív, vydrželo město dlouhé obléhání a donutilo neúspěšné Švédy odtáhnout. Vzhledem k tomu, že mohla švédského generála Torstensona zabít jen koule odlitá za magického rituálu ze skla, budou útroby brněnských hodin ve tvaru obelisku skrývat skleněné kuličky v brněnských barvách – červené a bílé – vyrobené ve sklárně v Karlově na Žďársku. Kdo si na kuličku počká, odnese si z Brna suvenýr. Když kuličku nikdo nechytí, zahřmí a zmizí v propadlišti dějin.

   

Kvalita vody na přehradě je stále dobrá

Také další měření kvality vody v Brněnské údolní nádrži, které pravidelně každých čtrnáct dní provádějí pracovníci Krajské hygienické stanice, potvrdilo stávající hodnoty a přehrada je i nadále vhodná ke koupání. „Poslední výsledky jsou k 9. srpnu. Na všech čtyřech měřených místech, tedy v Rokli, na Kozí horce, Rakovci a Sokolském koupališti, jsme oproti předcházejícímu měření z konce července nezaznamenali zhoršení. Z pětistupňové škály, stejně jako u známkování ve škole, dosahuje Brněnská údolní nádrž prvního, tedy nejvyššího stupně kvality vody,“ sdělil vedoucí oddělení obecné a komunální hygieny Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje v Brně Miroslav Staněk. O kvalitě vody se můžete průběžně informovat na webových stránkách města Brna v sekci Turista / Volný čas pod titulkem Brněnská přehrada.
Vedle koupání a rekreace nabízí zázemí Brněnské přehrady i řadu kulturních a sportovních akcí. Tou nejbližší je 20. a 21. srpna na hradě Veveří hudební festival Moravské hrady, na kterém vystoupí například Aneta Langerová, bratři Ebenové, skupina Kryštof a další. O týden později v pátek 27. srpna zakončí na Veveří svoje prázdninové turné putovní hudební festival po hradech a zámcích jižní Moravy Hradologie. Následující víkend 4. a 5. září se přehrada stane dějištěm Evropského juniorského festivalu v triatlonu za účasti tří set sportovců z dvaceti zemí.
   

Doprava po městě může být levná i ekologická

Realitou dneška jsou města přeplněná auty, nedostatek parkovacích míst. Se zvyšujícím se počtem aut v ulicích roste i znečištění ovzduší. Přitom podle průzkumů průměrné auto denně jezdí jen jednu hodinu, zbývající čas někde stojí. Využívat auto, aniž byste ho museli nutně vlastnit nebo se o něj starat, umožňuje sdílení aut, tzv. carsharing.

   

Moravská zemská knihovna prochází modernizací

Moravská zemská knihovna v Brně chystá rozsáhlé změny, a proto od 1. srpna do 5. září zavřela své prostory pro veřejnost. Během této doby dojde především k přestěhování zahraničních knihoven z pobočky na Solniční ulici do hlavní budovy v Kounicově ulici. Dále se změní systém výpůjček a zmodernizuje se vybavení. Chystané změny zaplatí knihovna ze svého rozpočtu, náklady by se měly vyšplhat do řádu sta tisíců.
   

Strana 262 z 273