Dvanáct a půl metru vysoký kříž, který Brnu zůstal jako jedna z památek na loňskou návštěvu papeže Benedikta XVI., bude pravděpodobně umístěn v kapucínských zahradách. O umístění kříže jednali zástupci Brna a brněnského biskupství a rozhodovalo se mezi několika místy. Odborníci se nakonec shodli, že kříž se bude lépe vyjímat v kapucínských zahradách. Jejich doporučení musí ještě začátkem března schválit městská rada. Podle návrhu odborníků bude kříž natočen tak, aby jeho přední strana směřovala k Vatikánu, kde sídlí papež. Druhou památkou, která bude v Brně připomínat papeže, bude bílá kotva. Ta také stála vedle podia při papežově mši na tuřanském letišti a v příštích letech se stane dominantou nově opraveného přístaviště na Brněnské přehradě.

Vila Tugendhat má nové webové stránky www.tugendhat.eu. Muzeum města Brna je spustilo společně se zahájením rekonstrukce a nyní je rozšířilo i o anglickou verzi. Zatímco na původních stránkách našli návštěvníci jen základní údaje, nový web nabízí větší množství fotografií i přehledné informace o historii vily včetně materiálů ze studijního a dokumentačního centra vily Tugendhat.

Od 18. února nabízí Urban centrum na Staré radnici novou výstavu nazvanou JOŠTěd. Jejím prostřednictvím se do Brna znovu vrací téma jezdecké sochy moravského markraběte Jošta, tentokrát v návrzích studentů Ateliéru environmentálního designu Technické univerzity v Liberci. Soutěž na jezdeckou sochu vypsalo město Brno v roce 2009. Sešlo se v ní téměř padesát návrhů pomníku. Rada města Brna ale žádný ze soutěžních návrhů nevybrala a rozhodla instalaci jezdecké sochy zatím odložit a vypsat soutěž znovu. Nezávisle na výsledcích loňské soutěže se zajímavého tématu na ztvárnění Joštova pomníku chopili studenti Ateliéru environmentálního designu Technické univerzity v Liberci pod vedením Bořka Šípka a Leony Matějkové. V Urban centru představují třináct návrhů jezdecké sochy. Výstava v Urban centru trvá do poloviny března.

Úsměvy na velkoformátových fotografiích shlížejí na pacienty i návštěvníky brněnské Nemocnice Milosrdných bratří. Ve foyer nemocnice v Polní ulici probíhá výstava fotografa a dokumentaristy Davida Spáčila Zapomenutí krajané v rumunské Gemelčičce.
„Do Rumunska jsem se vypravil poprvé v roce 2006 a od té doby tam jezdím pravidelně. Na výstavě jsou k vidění fotografie z oblasti kolem Borodu, Serani a Salajka (Gemelčička), kde se zhruba po dobu 200 let udržela slovenská komunita, dodržující původní zvyky a stále hovořící svým rodným jazykem. Je to svět, který působí jako z vyprávění našich babiček. Gemelčička je méně ,profláknutá´ a zachovává si více původní autenticitu než známější Banát, ale vypadá to, že odchod mladých do měst a modernizace se ani jí nevyhne,“ popsal Spáčil. Mimo fotografií se snaží zachytit pomalé mizení starého světa také ve sběrném dokumentárním filmu. „Vybírám různá témata, nejvíc mě zajímají lidské příběhy. Tady je to ještě umocněné tím, že jsou to vlastně lidi, kteří k nám mají hrozně blízko, akorát se ,zasekli´ v jiném čase a teď se to kvůli globalizaci strašně rychle mění. Na výstavě ve foyer nemocnice jsou k vidění portrétní fotografie lidí z oblasti. Jsou zachyceni tak, jak žijí nyní, protože to je to, co za chvíli zmizí. Nesnažím se proto zachycovat místní zvyky a tradice, ale spíš každodenní život. Kromě portrétů fotím i jiné věci – krajinu, scenérie z domácnosti. Nechtěl jsem ale výstavu tématicky tříštit, takže jsem vybral z toho velkého množství jen detailní portréty smějících se lidí,“ uvedl Spáčil.
Ve foyer brněnské Nemocnice Milosrdných bratří potrvá výstava o rumunských krajanech do 15. dubna. Poté se zřejmě přesune do galerií BKC.

V galerii Českého centra v Bruselu byla 26. ledna zahájena výstava fotografií Petra Francána „Fotoodlesky z akcí českého předsednictví v Jihomoravském kraji“. Návštěvníci výstavy mohou spatřit fotografický soubor dokumentárních fotografií, který vznikl u příležitosti několika krátkých neformálních setkání představitelů Evropské unie na Jižní Moravě během Českého předsednictví v Radě Evropské unie. Na fotografiích tak jsou k vidění například momentky z neformálního zasedání ministrů zemědělství EU. Výstava organizovaná Jihomoravským krajem pod záštitou velvyslankyně ČR při EU Mileny Vicenové byla zahájena za účasti delegace z Jihomoravského kraje radním Jiřím Altmanem, předsedou Výboru Zastupitelstva JMK pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Markem Juhou a krajským zastupitelem Danielem Boreckým. Nechybělo ani úvodní slovo jihomoravské europoslankyně Zuzany Brzobohaté. Během vernisáže se představila také Místní akční skupina Moravský kras, která je podporována evropskými fondy, a dále se prezentovaly možnosti kongresové turistiky na jižní Moravě. Vystavené fotografie lze v Bruselu shlédnout do 10. února. Více na www.southern-moravia.eu.

Analogové vysílání druhého programu České televize v Brně na kanálu 35 k 31. lednu skončilo. Brněnský městský vysílač Barvičova tak vysílá už jen první program České televize a Novu. Ty opustí analogové vysílání v Brně až posledního září, stejně jako Prima z vysílače Hády. Druhý program České televize tak od února chytí už jen lidé, kteří si pořídili set-top box nebo televizi s vystavěným digitálním přijímačem.

Brněnská Nemocnice Milosrdných bratří dostala darem třináct monitorů dechu Babysense od Nadace Křižovatka. Spolu s předchozím darem od nadace v roce 2006 má nemocnice na tři desítky těchto monitorů dechu novorozenců i batolat do jednoho roku věku, zabraňujících syndromu náhlého úmrtí novorozenců (SIDS). Předchozí darovaná zařízení sloužila hlavně ke kontrole dětí na novorozeneckém oddělení, nyní pomohou ke klidnému spánku i maminkám, které si miminka sebou berou na pokoj na oddělení šestinedělí. „Nové monitory umožní sledování všech novorozenců a zvýší tak pocit bezpečnosti maminek při pobytu v nemocnici,“ uvedla primářka novorozeneckého oddělení NMB Ludmila Brázdová. Loni se v nemocnici narodilo 1910 dětí. Nemocnice získala mezinárodní titul „Baby friendly hospital – nemocnice přátelská dětem“.

Kameny, drahé kameny a polodrahokamy, označované jako gemy a kameje, v pátek 29. ledna poprvé veřejnosti představí Moravská galerie v Brně (Respirium Uměleckoprůmyslového muzea MG, Husova 14). Na výstavě Krása antických gem bude k vidění přes sedmdesát exponátů ze sbírek muzejních a galerijních institucí celého území Moravy, které byly získány nákupy či archeologickými výzkumy. Návštěvníci se tak mohou seznámit s kameny, jejichž nevšední krása přetrvala celá staletí a které ve své době sloužily jako pečetidla či šperky a ochranné talismany, jimž byla připisována zvláštní moc.
Cílem výstavy je poprvé souhrnně představit sbírku Moravské galerie v Brně, jejíž základ a největší část tvoří předměty ze sbírky Odoarda III. knížete Collalto (1747–1833). Štědrý mecenáš a významný sběratel antik věnoval tehdy nově zakládanému Františkově muzeu několik desítek gem a kamejí, které v roce 1929 přešly do Moravské galerie v Brně. I další kameny zastoupené v kolekci Moravské galerie pocházejí ze soukromých sbírek – například dvě gemy a jedna kamej z Paříže, kovová čelenka zdobená dvěma kruhovými gemami z brněnské soukromé sbírky či směsice kamenů z Dalmácie, zapsaná do přírůstkové knihy v roce 1964. Výstava je doplněna předměty z dalších moravských sbírek - například z kolekce antik Muzea Kroměřížska, sbírky Oddělení klasické archeologie Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity v Brně, Historického muzea Slavkov, Moravského zemského muzea v Brně a dalších. Výstava potrvá do 16. května.

Představitelé Králova Pole chtějí přestavět vlakové nádraží. Královopolští zveřejnili studii nové podoby nádraží i jeho okolí. Hotová je studie řešení přestupního terminálu. Stála milion korun, celá stavba přijde na necelých sedm set milionů. Návrh zpracoval architekt Petr Parolek, který je také autorem odbavovací haly na letišti v brněnských Tuřanech. Šestipatrová nádražní budova připomíná obří vážku. Její pomyslná hlava, tedy odbavovací hala s obchody a službami, má stát vedle současné konečné zastávky tramvaje. Od ní se vysoko nad zemí táhne ocas, tedy lávka přes Hradeckou ulici a kolejiště s eskalátory na jednotlivé perony. Kdy a zda vůbec terminál pro vlaky, tramvaje i autobusy v Králově Poli vyroste, zatím není jasné. Studie navrhuje šest variant, jak nádraží zaplatit. Jednou z nich je i ta, že stavbu zaplatí město Brno. Původní výpravní budova by pak sloužila jiným, zřejmě komerčním účelům.