InzerceKRÁLOVSTVÍ POSLEDNÍHO SOUDU, KAPITOLA II. - APOKALYPSA BRATRSTVA (1100-1187)

Na hvězdárně připomenou 60. výročí vypuštění Sputniku

vesmirna raketa sputnikBrno, 4. října 2017 - V pátek 6. října proběhne na Hvězdárně a planetáriu Brno již tradiční Noc vědců. A protože to bude dva dny po šedesátém výročí startu první umělé družice Země, je téma více než zřejmé. „Je bez diskuze, že se jednalo o výjimečný počin. Tehdejší Sovětský svaz vypustil Sputnik 1 – první umělou družici naší planety, 4. října 1957. Sputnik 1 oběhnul celou planetu za pouhých 90 minut. A ve sluchátkách i jednoduchých radiopřijímačích bylo slyšitelné jeho vysílání,“ popisuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Noc vědců začíná v pátek 6. října v 17 hodin a končí o půlnoci. Vstup na všechny aktivity je zdarma, je však nezbytné připravit se na různě dlouhá čekání. Středobodem veškerých aktivit bude představení Úsvit kosmického věku, které diváky provede nejúžasnějším dobrodružstvím, do kterého se kdy lidstvo pustilo. Vydají se ve šlépějích konstruktérů prvních umělých družic Země, zažijí výpravu prvního člověka do vesmíru, pocity prvního hrdiny, který se vznášel ve skafandru mimo mateřskou loď, prvních pozemšťanů, co se procházeli po Měsíci.

Nahlédnou také na Mars, Venuši či periferii Sluneční soustavy. Co pohánělo kola kosmického průmyslu? Byla to touha po poznání? Závod velmocí? A kam se kosmický výzkum vydá v nejbližší budoucnosti? Na to všechno – a mnohé další – odpovídá představení Úsvit kosmického věku. Pořad o historii pozemské kosmonautiky a odvěké touze člověka vznést se mezi hvězdy.

Na Sputnik si lidé pamatují dodnes
Řada lidí si dodnes vzpomíná, jak Sputnik 1 sledovali letět noční oblohou. Ve většině případů to ale nebyla první družice, nýbrž první vesmírné smetí. Spolu se Sputnikem 1 se totiž na oběžnou dráhu dostal i poslední stupeň jeho kosmické rakety. Sputnik 1 byl sotva viditelný, ale raketu jste viděli i z Brna.

První lov nebyl v Brně úspěšný, ale už 10. října 1957 prolétl Sputnik 1 zorným polem dalekohledu, u kterého seděl Jiří Sedláček. Tehdy žák 11. třídy Jedenáctileté střední školy na třídě kapitána Jaroše, jinak též aktivní pozorovatel meteorů, později student matematiky a fyziky na brněnské univerzitě, který nakonec vyrostl v docenta Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

Už v listopadu 1957 se přitom na oběžné dráze se objevil další Sputnik. Nejen, že byl šestkrát těžší, ale dokonce měl na palubě i živého pasažéra: Lajku! Na palubě Sputniku 2 přežila jen několik málo hodin a pak bohužel uhynula na stres a vyčerpání. I tak se ale stala hrdinkou. Obětovala život za všechny další kosmonauty.

Nehledě na romantickou symboliku, vyslání prvních umělých družic znepokojilo především vojáky. Bylo zřejmé, že Sovětský svaz dokáže postavit rakety, které nemusí létat jen do vesmíru, ale s jadernou hlavicí zasáhnou libovolné místo na naší planetě. Začalo tak další kolo závodů ve zbrojení. Ostatně raketa R-7, která vynesla Sputnik-1, byla mezikontinentální balistická střela s vodíkovou bombou ráže tři megatuny TNT, kterou mohla donést na vzdálenost až devět tisíc kilometrů s odchylkou nanejvýš pět kilometrů.


Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Vinařství Tichý

upoutavka-restaurace3-FIN

prehled_vinotek_v_Brne3-FIN

Sluníčko Montessori - poslední volná místa