Brno, 20. března 2013 - Na začátku letošního roku byl v souvislosti s hloubením stavební jámy pro podzemní garáže před Janáčkovým divadlem v Brně zahájen záchranný archeologický výzkum. Dotčený prostor byl ve středověku součástí tzv. III. předměstské čtvrti, nazývané česky „Na Hrázi".

Vzhledem ke skutečnosti, že v minulosti zde proběhlo jen několik rozsahem menších výzkumů a struktura osídlení v těchto místech nebyla známá, je pro archeology plošně poměrně rozsáhlý odkryv části brněnského historického předměstí o to důležitější.

Při výstavbě bastionového opevnění města, která započala v 50. letech 17. století, došlo v tomto prostoru k rozsáhlým zemním pracím, které zasáhly téměř polovinu zkoumané plochy, v níž zničily doklady starších aktivit. V severovýchodní polovině stavební jámy byly ale středověké a raně novověké relikty zástavby zakonzervovány pod násypy valového opevnění předsunutého před barokním příkopem.

Schodiště do jednoho z několika odkrytých sklepů (lochů)

Doposud se podařilo zachytit pozůstatky několika nadzemních středověkých staveb reprezentovaných především sloupovými jámami a základovými žlaby, zahloubený suterén, několik lochů (podzemní sklípky) z 15. století a několik stejně starých zásobních jam na obilí.

Jedním z nejvýznamnějších počinů archeologického výzkumu je odkryv suterénu dřevohliněného domu, který zanikl požárem kolem poloviny 14. století. Za pomoci dendrochronologie se z letokruhů dřevěných prvků konstrukce sklepa podařilo zjistit, že dům byl vystavěn někdy těsně po roce 1320. Nález je důležitý zejména proto, že se stavbu podařilo odkrýt téměř v úplnosti, včetně vstupu, konstrukce stěn a podlahy, souvisejícího podzemního sklípku i keramické zásobnice zanechané na podlaze sklepa po jeho požáru, což není v rámci archeologických odkryvů v hustě zastavěných městských parcelách časté.

Velmi dobře dochovaný suterén dřevohliněného domu zaniklý požárem

Zatím nejstarším odkrytým objektem je vápenka vybudovaná kolem poloviny 13. století. Jedná se o pec menších rozměrů, která sloužila k výrobě vápna potřebného při výstavbě zděných staveb v rámci vlastního města. V našem případě mohla dodávat materiál na výstavbu městského opevnění, případně nejbližších sakrálních staveb (Sv. Jakub, herburský klášter – dnes kostel Nanebevzetí Panny Marie na Jezuitské ulici).

Zásobní nádoba na podlaze shořelého sklepa

V severní části staveniště výzkum odhalil dosud neznámý středověký příkop včetně pozůstatků dřevěné brány. Jeho účel zatím nemůžeme s jistotou určit, není však vyloučeno, že se jedná o součást ohrazení jinak nechráněného předměstí.

Vápenická pec z poloviny 13. století

Z novověkých objektů prozkoumaných při stavbě podzemních garáží je jistě nejdůležitější odkryv asi dvacetimetrového úseku zákopu, který zde vyhloubili švédští vojáci při obléhání Brna v roce 1645. Pomocí něj se dostávali blíže k městským hradbám, které tak mohli účinněji ohrožovat. Na podlaze zákopu se podařilo objevit zlomky dýmek, jenž jsou jedním z nejstarších hmotných dokladů kouření tabáku na území Brna, dále několik olověných kulek z pušek obléhatelů nebo dvojici železných motyk, které zajisté posloužily obléhatelům při výkopech.

Plocha archeologického výzkumu v severní části stavební jámy – po začištění –
vlevo světlá linie představuje průběh švédského zákopu z roku 1645

Identický pohled po dokončení exkavace archeologických objektů

Archeologický výzkum probíhá přes nepřízeň počasí i v únorových dnech a bude ukončen pravděpodobně počátkem března. Již nyní je zřejmé, že po zpracování všech dosud získaných informací se významně rozšíří znalosti brněnské archeologie o podobě předměstského osídlení, které především v těchto částech města byly až doposud nepatrné.

Václav Kolařík, David Merta
Archaia Brno, o. p. s.