Brno, 17. srpna 2026 – Na nádvoří brněnské Staré radnice je volně přístupná výstava Historie, která se právě píše. Prostřednictvím fotografií ze sbírek Národního památkového ústavu (NPÚ) přibližuje návštěvníkům stavební a památkovou proměnu jedné z nejvýznamnějších brněnských památek během celého 20. století. Výstava je přístupná všem návštěvníkům radničního nádvoří do konce září.

Nejstarší světská stavba ve městě
„Stará radnice není jen architektonickou památkou, ale živým svědkem celé historie Brna. Zápis na seznam národních kulturních památek v roce 2024 jen potvrzuje, že jde o poklad, o který je potřeba pečovat s maximální citlivostí – a zároveň ho co nejvíc otevírat lidem, kteří v Brně žijí nebo ho přijíždějí poznávat,“ říká Jana Tichá Janulíková, ředitelka TIC BRNO.

Stará radnice patří k nejstarším a nejvýznamnějším světským stavbám v Brně. Vznikla nedlouho po založení města a od té doby prošla složitým stavebním vývojem, do něhož se otiskly hned čtyři století architektonických slohů. V interiérech se dodnes dochovaly raně gotické klenby ze čtyřicátých let 13. století, návštěvníky láká proslulý portál s křivou fiálou z pozdní gotiky, nádvoří zdobí renesanční arkáda, z období baroka pochází většina okolních staveb a vytříbený vkus rokoka na Moravě dokládá freska Josefa Winterhaldera. Přelom 19. a 20. století uzavřel vývoj vnější podoby a objemu budovy – radnice tehdy získala svůj definitivní tvar i výšku radniční věže, jež od středověku patří k výrazným dominantám městského panoramatu.

I poté ale radnice prošla dalšími výraznými proměnami – tentokrát nikoli stavebními přístavbami, ale rozsáhlou památkovou obnovou. Dnešní vzhled budovy je výsledkem opravy z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století podle projektu architekta Kamila Fuchse, který do historické stavby citlivě vložil i prvky soudobé postmoderní architektury. Zásahy se netýkaly jen fasád a exteriéru – interiéry radnice tehdy doplnilo několik uměleckých děl soudobých brněnských výtvarníků a v roce 1983 se na své místo vrátily i dva nejvýznamnější symboly radnice: brněnské kolo a drak.

Nepublikované fotografie z archivu NPÚ
Proměny radnice ve 20. století probíhaly pod dohledem tehdejšího československého památkového úřadu, jehož nástupnickou organizací je dnešní Národní památkový ústav, územní památková zóna v Brně. V jeho sbírkách se dochovala řada dosud nepublikovaných fotografií, které zachycují stavební a památkové zásahy, jednotlivé fáze oprav i jejich konečné výsledky. Tyto dokumentární snímky jsou cenným svědectvím stavebního i umělecko-historického vývoje památky a ukazují, jak výrazně se její podoba jen během jednoho století proměňovala.

Právě tyto fotografie tvoří základ výstavy, kterou pro nádvoří radnice připravil kurátor Michal Konečný společně s grafikem Jakubem Poláchem a mladými architekty Štěpánem Smolkou, Ondřejem Bradávkou, Tomášem Lovětinským, Martinem Voldánem a Eliškou Homolou. Instalace svou estetikou vědomě navazuje na kontext právě opravované radnice.

„Chtěli jsme ukázat, že radnice, kterou dnes vnímáme jako danou a neměnnou, je ve skutečnosti výsledkem neustálých proměn a rozhodnutí několika generací. Fotografie z archivu NPÚ jsme z velké části vytahovali poprvé na světlo – a je fascinující sledovat, jak se stavba měnila i v tak nedávné době, jako jsou sedmdesátá a osmdesátá léta,“ uzavírá historik Michal Konečný, kurátor výstavy.

Zdroj a foto: TIC BRNO/Jitka Drápalová