Brno, 27. srpna 2021 - Tři akce v jednom odpoledni nabídne poslední srpnový den návštěvníkům Divadlo Bolka Polívky. V jeho foyer se uskuteční slavnostní zahájení 28. sezóny divadla spojené s přípitkem, ale také vernisáž výstavy Inspirováno divadlem (plakáty, ilustrace, typografie) malíře, ilustrátora a sochaře Borise Jirků a výtvarníka, nakladatele a historika lokomotiv Bohumíra Goldy doplněná o křest knihy Sorry, jako česká justice Milana Hulíka.

Nejde přitom o spojení náhodné. Knihu ilustroval právě Boris Jirků a o její typografickou podobu se postaral Bohumír Golda. Vernisáž výstavy, křest knihy a slavnostní přípitek se uskuteční v úterý 31. srpna 2021 v 16 hodin ve foyer Divadla Bolka Polívky. Kmotrem knihy bude Bolek Polívka, o hudební doprovod se postará David Rotter a promluví Libor Gronský. Výstava potrvá do 29. září.

Klíště. To je zřejmě divákům nejvíce známý plakát z autorské dílny Borise Jirků a Bohumíra Goldy ke stejnojmenné inscenaci Divadla Bolka Polívky. Na výstavě se však návštěvníci mohou seznámit i s dalšími díly, například plakátem pro Srnky, Horskou dráhu, Šest tanečních hodin v šesti týdnech... Ne všechny ale visely na oficiálních plakátovacích plochách. Některé zůstaly obrazy, k nimž výtvarníka inspiroval divadelní titul.

„Poprvé nás vzala naše milovaná učitelka češtiny na UMPRUM v Uherském Hradišti tuším v roce 72 jako zájezd studentů na představení Am a Ea do Divadla na provázku. Formovalo mě divadlo i výtvarná podoba plakátů a kresby Dušana Ždímala. Bylo to v úžasné jednotě. Když jsme zhlédli se ženou Zdeňkou v Podolí Šaška a královnu, nechtěla potom jít dva roky do divadla s tím, že už Divadlo viděla. Teď jsem rád, že jsem zván na premiéry, jako byly DNA či Šašek a syn, a můžu být zase při tom, kdy vznikají tyto moudré klauniády,“ shrnuje Boris Jirků svůj vztah k divadelní tvorbě Bolka Polívky v drobném ohlédnutí.

Rukopis své knihy Sorry, jako česká justice, dokončil Milan Hulík (nar. 1946) už na jaře 2019, kvůli pandemii se však svého křtu dočkala až nyní. Hulíkovy příběhy a úvahy o české justici jsou inspirovány jeho bohatou praxí a zkušenostmi. Už jako koncipient poskytoval právní pomoc disidentům a po zapsání do seznamu advokátů se ujal obhajoby řady z nich: hudebníků ze skupiny The Plastic People of the Universe, Petra Uhla, Františka Stárka a řady dalších, kteří podepsali Prohlášení Charty 77, petici Několik vět, či postižených demonstrantů z Václavského náměstí. Po roce 1989 se stal se ředitelem odboru inspekce v nově založeném Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie (nyní Bezpečnostní a informační službu BIS) a později se stal prvním náměstkem generálního ředitele dnešní Vězeňské služby, sám rád připomíná, že tento název pro původní Sbor nápravné výchovy vymyslel právě on.