V sobotu 17. října byly ve Freskovém sále Staré radnice slavnostně vyhlášeny vítězné filmy jubilejního 50. ročníku mezinárodní soutěžní přehlídky krátkých hraných filmů Brněnská šestnáctka. O něco dříve v kině Scala proběhlo vyhlášení výsledků soutěžní sekce Děti a mládež, která je součástí festivalu již po čtvrté. Ve večerních hodinách pak v sále Břetislava Bakaly následovala oslava kulatých narozenin B16. Pro diváky byly připraveny ukázky filmů z každého desetiletí trvání festivalu, letošních vítězných filmů i koncert skupiny Čankišou. V neděli dopoledne měli diváci příležitost shlédnout v sále B. Bakaly vybrané soutěžní i nesoutěžní filmy letošního ročníku.
Soutěžilo se ve třech kategoriích: Amatér, Student a Nezávislý profesionál. Mimo tyto kategorie byla tradičně udělována hlavní cena festivalu „Hlava plná filmů“ - drátěný objekt výtvarnice Blanky Šperkové. Tu získala Zuzana Kirchnerová za film Bába.

U příležitosti 91. výročí vzniku Československa se ve středu 28. října v 18.00 hodin uskuteční v areálu Památníku Mohyla míru u obce Prace již tradiční komponovaný program s ohňostrojem pod názvem „Cesta k samostatnosti“. Akci pořádá Jihomoravský kraj a Muzeum Brněnska. Po celý sváteční den je vstup do památníku zdarma. Volný vstup je 28. října také do poboček Muzea Brněnska (Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě, Podhorácké muzeum v Předklášteří, Muzem ve Šlapanicích a Památník Mohyla míru).

V Červeném kostele na Komenského náměstí v Brně se ve čtvrtek 15. října v 19 hodin uskuteční benefiční koncert pro zlepšení pohodlí pacientů Nemocnice Milosrdných bratří v Brně. Celý výtěžek z koncertu, který pořádá Brněnské kulturní centrum ve spolupráci s uměleckou agenturou Globart, bude věnován Léčebně dlouhodobě nemocných této nemocnice. Na koncertě vystoupí více než šedesátičlenný sbor St. Johannis Altona z německého Hamburku. Pod taktovkou dirigenta Mike Steurenthalera zazní skladby A. Dvořáka, J. Brahmse, G. Verdiho a F. Mendelssohna-Bartholdyho. Vstupné na koncert je dobrovolné.

Koprodukční dokumentární film režiséra Petera Kerekese Jak se vaří dějiny získal nominaci na cenu Evropské filmové akademie Prix Arte za nejlepší dokument. Snímek vyrobený v koprodukci Televizního studia Brno České televize již získal například letos v květnu zvláštní cenu poroty na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Hot Docs v kanadském Torontu.
Film vypráví o vojenských kuchařích – o tom, jak každodenní potřeby tisíců ozbrojených a hladových žaludků ovlivňovaly vítězství a prohry státníků. Peter Kerekes prostřednictvím všedních i dramatických příběhů vojenských kuchařů, kteří vařili pro vojáky v průběhu mnoha krvavých válečných konfliktů, provází diváky různými zeměmi, dějinnými epochami a událostmi, které změnily historii i mapu Evropy. Film vypráví o tom, jak kuchaři prožívali a třeba i svým dílem ovlivňovali průběh druhé světové války, konflikt na Balkáně, boje o Alžír, sovětskou okupaci Maďarska a Československa a mnohé další válečné operace. Ukazuje válečné konflikty a klíčové dějinné události z neobvyklého, až překvapivého úhlu pohledu.
Snímek Jak se vaří dějiny vznikl v mezinárodní koprodukci, do které se zapojilo i Centrum publicistiky a dokumentu Televizního studia Brno České televize. Samotná nominace na cenu Evropské filmové akademie Prix Arte za nejlepší dokument je významným oceněním. Vítězové evropských Oscarů budou vyhlášeni na slavnostním ceremoniálu 12. prosince v Bochumi.

Hlavní cenu v nejprestižnější kategorii festivalu Prix Bohemia Radio 2009 získala rozhlasová hra Radio Ivo: Život nedoceníš aneb Měl byste dvacet minut? natočená v brněnském rozhlasové studiu. Radio Ivo je fenoménem divadelní alternativní scény. „Viditelný rozhlas“ znají především mladí návštěvníci klubů a festivalů. Jejich inscenace Život nedoceníš aneb… mají pokaždé jiný podtitul a jsou vždy o něčem jiném. Vyprávějí normální příběhy ze života. Každá hra je improvizací na téma, které si určí její tři účinkující – autoři Johana Švarcová, Petr Marek a Marián Moštík. A navíc se tato improvizace odehrává na divadelních prknech ve formě rozhlasové hry se všemi rekvizitami, které do rozhlasového studia patří. Protagonisté celou hru odehrají v sedě u tří mikrofonů. „Dramaturg Marek Horoščák přišel s tím, že by chtěl vyzkoušet, zda tato improvizace bude fungovat jako skutečná rozhlasová hra vytvořená v opravdovém rozhlasovém studiu,“ říká k experimentálnímu záměru vedoucí Literárně-dramatické redakce Českého rozhlasu Brno Tomáš Sedláček.
Brněnská podpora mladému alternativnímu projektu přinesla své ovoce. Odborná porota v kategorii Rozhlasová hra rozhodla mezi třiceti čtyřmi přihlášenými hrami udělit nejvyšší ocenění právě této hře. Záznam hry měl premiéru v červenci loňského roku na stanici Český rozhlas 3 – Vltava v pořadu Čajovna. Tento magazín uvádí mimo jiné jedenkrát měsíčně pořady z řady Hry a dokumenty nové generace, což jsou dramatické nebo dokumentární počiny mladých českých autorů.

Od čtvrtka 1. října až do konce října je v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně otevřena malá výstava připomínající historickou návštěvu Svatého otce Benedikta XVI. v brněnské diecézi. K vidění jsou především předměty úzce související s liturgií, kterou papež v Brně-Tuřanech slavil. Konkrétně jde o papežův liturgický oděv, který brněnskému biskupství zanechal na památku. Dále je vystaven ornát, který měli na sobě všichni přítomní biskupové, je zde kalich a patena, které Svatý otec při liturgii používal, svícny z obětního stolu, konvičky, kalichy pro koncelebrující kněze, oltářní kříž, kadidelnice a další. Vystavena je rovněž pamětní vatikánská medaile, na jejímž líci je podobizna Svatého otce Benedikta XVI., na rubu reliéf svatého Václava. Návštěvníci mohou vidět i osobní dary, které si vyměnil papež s brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem. Ten věnoval Svatému otci mikulčický kříž, nejstarší nález na území brněnské diecéze. Papež daroval brněnskému biskupovi na památku kalich a patenu.

Od 31. května do 30. srpna probíhala v Brně ojedinělá výstava Sochy v ulicích / Brno Art Open 2009 pořádaná Domem umění města Brna. Při této příležitosti město Brno uspořádalo anketu na webových stránkách http://www.brno.cz , v níž mohli lidé do 6. září hlasovat o nejoblíbenější vystavené dílo. Nejoblíbenější sochou v ulicích města Brna se v anketě staly figury Hráči autora Michala Gabriela, umístěné na Moravském náměstí a ve dvoře Uměleckoprůmyslového muzea v Husově 14. Ankety se zúčastnilo 346 hlasujících.

Moravská galerie v Brně připravila podzimní variantu úspěšné květnové muzejní noci. V pátek 18. září se zájemcům zdarma po setmění otevřou brány všech tří výstavních budov Moravské galerie – Pražákův palác, Uměleckoprůmyslové muzeum a Místodržitelský palác. Pro návštěvníky v nich bude od 19 hodin připraven bohatý kulturní program, doplněný tentokrát, díky komornější atmosféře akce, dokonce o možnost nahlédnout do zákulisí galerie. Odtud si zájemci odnesou například cenné rady restaurátorů galerie, jak doma postupovat při péči o své umělecké předměty. Výstavy a stálé expozice nabídnou širokou škálu umění od starého po nejsoučasnější, restaurátoři ukážou, jak o obrazy, sochy a užité umění pečovat, připraveny jsou oblíbené výtvarné dílny a knihkupectví Moravské galerie nabídnou slevy na vybrané publikace. Vyvrcholením večera bude vystoupení legendární kapely Tony Ducháček & Garage na nádvoří Místodržitelského paláce, kde bude pro příchozí připraveno také občerstvení.
Podobnou akci pořádá Moravská galerie již počtvrté. V roce 2006 se konala první Brněnská bienálová noc, kterou v letech, kdy v Moravské galerii neprobíhá Mezinárodní přehlídka grafického designu, střídá právě Noc v galerii. Akce je součástí Dnů evropského dědictví.
Více na www.moravska-galerie.cz/cs/tiskovy-servis/noc-v-galerii.

Milovníci architektury si budou moci v pátek a sobotu 18. a 19. září prohlédnout slavnou funkcionalistickou vilu Stiassny v Pisárkách. Nedávno ji převzal od státu Národní památkový ústav. Když objekt, který kdysi sloužil i jako vládní vila, na týden zpřístupnil, byl o něj mimořádný zájem, navštívilo jej deset tisíc lidí. Nyní bude zpřístupněn v rámci Dnů evropského dědictví. Památkáři připravují nejen komentované prohlídky budovy, ale také přednášky o stavebních úpravách objektu a jeho vzácném mobiliáři.
Budova vznikla za první republiky podle projektu architekta Arnošta Wiesnera. Nechal si ji postavit textilní průmyslník Alfréd Stiassny. Stát získal vilu po druhé světové válce. Nyní patří památkářům. Vila bude sloužit k pořádání výstav, k reprezentačním účelům a vznikne v ní také centrum pro dokumentaci památek 20. století.