Výstava Vladimíra Houdka ukazuje, že štětce a barvy nejsou mrtvým médiem
Vladimír Houdek (1984), přestože je doposud studentem pražské AVU (ateliér Vladimíra Skrepla, stáž u Jana Merty), má již za sebou několik skupinových a samostatných výstav.
V loňském roce se stal laureátem Ceny kritiky pro mladou malbu, po níž následovala samostatná výstava Dokola a do ticha (Galerie kritiků, Palác Adria, Praha). Svůj zatím poslední dokončený cyklus abstraktních obrazů označovaných jako Anagramy vystavuje v současné době na výstavě Magion v Galerii města Blanska.
Výstava s názvem Melancholie představuje poprvé v ucelené formě stejnojmenný cyklus rozměrných pláten, které autor vytvořil během uplynulého roku. Bezprostřední inspirací k podnázvu série obrazů se autorovi stal dvojdílný román norského spisovatele Jona Fosseho, Melancholie I, Melancholie II.
Spojujícím motivem Houdkových pláten se staly osamocené figury zasazené do jakoby neproniknutelných metafyzických prostor. Obrazy jsou na první pohled charakteristické vzájemným protikladem mezi expresivně pojednanou plochou, která může v náznacích evokovat různorodé formy abstraktní malby minulých období, a náhodnými gesty průvodců neznámým dějem vnášejícími do obrazů iracionální měřítko.
foto: archiv MG
|
