VUT- nakladatelství Vutium

Průmyslové zóny na jihu Moravy obtížně shání investory

Velké i menší areály s halami na jižní Moravě bojují s nezájmem o své plochy. Ekonomická krize stále více nahrává developerským projektům. Investoři nekupují kvůli vysoké ceně průmyslové pozemky, a využívají proto developerů, kteří nabízejí připravené haly k pronájmu.

O plusech a minusech průmyslových zón na jižní Moravě i důsledcích současné ekonomické krize hovoříme s Mgr. Jan Hladíkem z Regionální rozvojové agentury jižní Moravy (RRA JM), která poskytuje potenciálním investorům informace o regionu včetně rozsáhlých poradenských služeb a věnuje se i následné péči o investory.

Jak si v současné době vedou průmyslové zóny na jižní Moravě?

Největší objem investic směřuje do Prahy, kde investoři budují centrály firem pro celou Českou republiku. Brno je logicky v pořadí jako číslo 2, protože nabízí zázemí připravených průmyslových zón, administrativních center a podnikatelských parků. Nové podniky v průmyslových zónách menších měst a obcí na jižní Moravě jsou zakládány z velké většiny tam, kde je dobrá dostupnost klíčových dopravních tahů (dálnice, rychlostní silnice). Dobrá dostupnost je kritérium číslo 1. Těží z toho například ve Vyškově, kde mají investory již obsazeno hned několik průmyslových zón, nebo v Pohořelicích, kde buduje průmyslové a logistické centrum společnost CTP Invest.

Jaký vliv má na zájem investorů ekonomická krize?

Krize obecně urychluje rozhodovací proces investorů, kteří plánují odchod z regionu. Logicky je také několikanásobně nižší poptávka po průmyslových zónách a po komerčních nemovitostech vůbec. Podle aktuálních údajů ČNB bude celkový objem investic za rok 2009 asi poloviční ve srovnání s rokem 2008 a třetinový ve srovnání s rokem 2007.

Plánuje se tedy ještě vznik dalších průmyslových zón v Brně a jeho okolí?

V roce 2006 byla zpracována studie využití lokality o rozloze přibližně 300 hektarů v prostoru městských částí Tuřany, Chrlice, Dvorska (strategická průmyslová zóna). Vlastní realizaci naštěstí zřejmě brání celá řada faktorů – od majetkoprávní vztahů (značná část pozemků je v majetku fyzických osob) a s tím souvisejících vysokých nákladů na výkup pozemků, přes nutné změny v územním plánu, až po klesající a do budoucna nejistou poptávku ze strany investorů. Otázkou také zůstává, kdo by byl případným provozovatelem takové zóny, osobně nikoho schopného neznám. V posledních letech navíc poptávka investorů nahrává spíše developerským projektům – zájem je o spekulativně stavěné objekty (na zakázku), pronájmy budov, přesně jak to má v nabídce společnost CTP Invest.

Co brání většímu přílivu investic?

Řadě tzv. venkovských průmyslových zón se nedaří lákat investory mimo jiné proto, že nemají zajištěnu dostatečnou inženýrskou infrastrukturu a pro záměry investorů zkrátka nejsou zajímavé, přestože ceny pozemků jsou více než desetinásobně nižší než například v brněnské aglomeraci. Těmto venkovským zónám se v nejlepším případě podaří realizovat investice některých méně náročných českých firem (nejčastěji v napojení na již existující společnost etablovanou v regionu), případně expandujících místních podnikatelů.

Klíčovým faktorem pro vznik úspěšné průmyslové zóny je především už výše zmíněná dopravní dostupnost. Mezi další rozhodovací faktory investorů patří samozřejmě kvalifikovaná a pokud možno levná pracovní síla, současně však již investoři znají míru vyspělosti ekonomického prostředí v Jihomoravském kraji a velmi často se zajímají také například o zázemí vzdělávacích institucí s výukou v cizím jazyce, možnosti volnočasových aktivit a podobně.

Průmyslová zóna by měla „sloužit“ obyvatelům, co když ale nesouhlasí s její výstavbou? Mám teď na mysli plánovanou průmyslovou zónu ve Šlapanicích.

Je tomu skutečně tak, průmyslová zóna, respektive výhody z její realizace plynoucí, by měla sloužit obyvatelům, kteří žijí v území, ve kterém má být vystavěna. Proto by také realizaci mamutích projektů měla předcházet dlouhodobá rozprava se zapojením nejen dotčených institucí, ale především samotné veřejnosti, což bohužel není vždy samozřejmostí.

Svalování odpovědnosti za chybné rozhodnutí na předchozí zastupitelstva zcela určitě k nalezení řešení nepovede (teď nemám na mysli vůbec žádnou konkrétní průmyslovou zónu). Obec má v tomto ohledu k dispozici nástroje územního plánování, pokud však již v minulosti při uzavírání smluv nedošlo k jejich využití právě ve prospěch investora. Možným řešením může být opět konstruktivně vedená rozprava všech stran, která bude směřovat k nějakému oboustranně prospěšnému kompromisu.

Jaké služby potenciálním investorům poskytuje RRA JM?

RRA JM poskytuje potenciálním investorům – ať domácím, nebo zahraničním – zdarma informace o regionu, poradenství k výběru vhodných nemovitostí, případně dodavatelů a možných investičních pobídek. Zajišťuje rovněž kontakt s orgány státní správy a samosprávy (obecní úřady, úřady práce, cizinecká policie apod.), vzdělávacími institucemi a poradenskými společnostmi (HR agentury, konzultantské společnosti, realitní agentury).

RRA JM se zároveň intenzívně věnuje komunikaci s investory, kteří se v uplynulých letech usadili v regionu. Jde o tzv. systém následné péče o investory (after-care), jenž spočívá v průběžné komunikaci s nimi a poskytuje jim rovněž asistenci při řešení aktuálních problémů, s nimiž se potýkají. Cílem těchto aktivit je zvýšit objem reinvestic stávajících zahraničních firem a usnadnit přístup místním podnikům do odběratelských sítí nadnárodních společností. V neposlední řadě mají after-care aktivity za cíl také omezovat riziko odchodu investorů jinam.

Průmyslové zóny a administrativní centra v Brně a na Brněnsku

Černovická terasa 179 ha
Jižní centrum 100 ha
Technologický park Královo Pole 60 ha
CTPark Modřice 43 ha
Slatina 18 ha
Tuřany 14,3 ha
Spielberk Office Center Brno-střed 8 ha
Švédské šance Slatina 5,3 ha
Brno Business Park Brno-střed 4,8 ha
LEIS Technology Center Tuřany 4 ha
Axis Office Park Brno-jih 2,2 ha

Zdroj: Regionální rozvojová agentura jižní Moravy


Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit