Michlovský

Viktor Růžička: Nestačí dělat věci správně, je třeba dělat správné věci

Brno, 17. března 2016 - Společnost EY ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem vyhlásila vítěze soutěže EY Podnikatel roku 2015 Jihomoravského kraje. Tento titul obdržel MUDr. Viktor Růžička, zakladatel a majitel firmy BioVendor – Laboratorní medicína a.s. se sídlem v Brně-Řečkovicích. Tato firma je dnes největším nezávislým dodavatelem diagnosticko-laboratorních produktů na českém trhu.

S podnikáním v rodné zemi začal MUDr. Růžička na přelomu let 1992/1993, kdy ještě pracoval v Německu ve fakultní nemocnici a zároveň působil na univerzitě v USA. Díky těmto zkušenostem a kontaktům mohl v Česku vybudovat silnou firmu, distribuující množství produktů in vitro diagnostiky a dalšího specializovaného sortimentu klinických produktů. Firma BioVendor se na trhu velmi rychle etablovala a dosahovala obratu v řádu stovek miliónů korun. Proto v další etapě svého rozvoje mohla investovat do vlastního výzkumu, vývoje, rozšíření výroby i obchodní sítě. Dalšími milníky ve vývoji firmy byly akvizice firem TestLine, Immunolab nebo Oxford Biosystems, které umožnily významně rozšířit pole působnosti BioVendoru. Ten nyní úzce spolupracuje i se společností Siemens a roční obrat BioVendoru se tak pohybuje v řádu jedné miliardy korun.

MUDr. Růžička má nyní v plánu rozšířit působení BioVendoru do dalších zemí. Firma už zahájila činnost v Německu, Rakousku, USA a Velké Británii a chystá se expandovat i do Číny a dalších zemí. Sází přitom zejména na stálou inovaci a vysokou kvalitu zaměstnanců. Podnikatelským krédem MUDr. Růžičky je: „Nestačí dělat věci správně, je třeba dělat správné věci.“

Ve svém volném čase se Viktor Růžička nejraději věnuje svým pěti psům, rybaření a třeba výstavbě domu na ostrově Efate na Vanuatu v Oceánii. Přestože je nyní držitelem prestižního titulu Podnikatel roku, je širší veřejnosti málo známý. Proto jsem ho požádala o odpovědi na několik otázek.

viktor ruzicka biovendor brno

  • Odkud pocházíte, kde jste studoval, co vás profesně a emocionálně poutá k našemu regionu?

Narodil jsem se ve Zlíně (jako Baťa), vyrostl jsem ve Valmezu (jako Berdych) a konec základní školy a gymnázium jsem absolvoval v Rýmařově (jako nikdo). Z Brna a Slovácka pochází moje rodina z máminy strany, žila nebo žije tady spousta příbuzných a blízkých a bylo to vždycky takové naše prapůvodní zázemí.

  • Co vás vedlo k emigraci a co důležitého, a to nemyslím materiálně, jste si s sebou do ciziny odnesl?

Na prvním místě to byl omyl (možná jednou napíšu velmi útlou knížku „Jak jsem se mýlil v politice II“), spočívající v závěru, že příchod mladého a inteligentního Michaila Gorbačova na post generálního tajemníka ÚV KSSS znamená konec nadějného televizního seriálu od kremelské zdi, reformu komunistického systému a jeho upevnění na dalších sedmdesát let. Do devadesáti se mi nechtělo čekat, tak jsem raději šel. Byl jsem ten dnes tak slavný „mladý muž bez rodiny“ a „ekonomický migrant“. A odnesl jsem si tři důležité věci – ochotu a připravenost snést a vydržet naprosto cokoli, vědomí, že není cesty zpátky, a velmi slušnou úroveň znalostí, danou mimořádně vysokou úrovní tehdejšího československého školství, které bylo násobně kvalitnější než německé (sic!).

  • Co vám naopak pobyt v cizině dal a co jste si z něj přinesl do začátku podnikání v Česku?

Jazyky, přehled a pocit, že jsem všude doma.

  • Jaké byly začátky podnikání v Česku v devadesátých letech? Co pozitivního se změnilo a co by se podle vás hlavně mělo změnit do budoucna?

Začátky byly spíš snadné, dnes by se tak začínat už nedalo. Problémy a otravnosti, jako byly celnice, neexistence internetu a podobně, překonala Evropská unie a čas. V devadesátých letech jsme se potýkali s daleko vyšší měrou insolvence a druhotné platební neschopnosti našich zákazníků a odběratelů, než je tomu dnes. Já považuji podnikatelské prostředí u nás za velmi dobré až vynikající a napadá mě třicet let starý vtip, jak po odchodu do USA potká Matuška Gotta a říká: „Ahoj Karle, jak se máš?“ „Nemůžu si stěžovat,“ říká Gott a Matuška na to: „Já můžu, ale nestěžuju si.“

  • Můžete laikům jednoduše vysvětlit, v čem spočívá podstata vašeho nynějšího podnikání a v čem jste lepší než zahraniční konkurence?

My máme s trochou zjednodušení dvě podnikatelské oblasti. Jednou je importní činnost a odbyt dovezeného zboží v České republice, kde je naší největší výhodou flexibilita a přímočarost rozhodovacích procesů. Nejsme koncern, kde musí všechno na nějaký board a kde se většina firmy zabývá přednostně sama sebou. Čím jsme výjimeční, je šíře nabídky, protože takovou u nás nemá nikdo.

Naše druhá část je vývojově-produkční a exportní a v ní se uplatňujeme převážně v zahraničí. Naší předností a distinkcí od konkurence je inovativita a dynamika nabídky – zavádění nových věcí i s rizikem, že se nechytnou.

biovendor logo stroj

  • Čím jste vy sám více – lékařem, vývojářem, manažerem, nebo obchodníkem? Která z těchto profesí vás osobně nejvíc naplňuje?

Lékařem jsem, přísně vzato, vlastně nikdy nebyl. Zajímaly mě vždycky spíš paramedicínské teoretické obory. Pro mě byl vždycky zelený strom teorie. Určitě bych byl nejraději vývojářem, to bych dělal i zadarmo (ale trvale bych si stěžoval). Obchodníkem jsem určitě taky, nezapomenu na ten pocit tepla někde v hrudi, když jsem v autobuse cestou ze školního výletu do Tuzexu v Gottwaldově spolužákům prodával žvýkačky Wrigley Spearmint za korunu, přičemž jsem je nakoupil za 75 halířů. Jak krásné… A to mi bylo teprve sedm. Co mě dosud mrzí, je jen to, že jsem tehdy neměl registračním pokladnu. Měl bych dodneška doklad – památku.

  • Co ve svém dosavadním podnikání považujete za vrcholný úspěch a jaké máte další plány?

Všechny úspěchy teprve přijdou, žiju celý život budoucností a odmítám si přiznat, že budoucnost už nastala. Mám několik a řekl bych nemálo lidí, kteří jsou můj úspěch, a já doufám, že jsem a budu úspěchem jejich.

Plánů je mnoho a má to tak být. Má jich být nadbytek jako jiker, protože většina to až do konce nedá. Máme několik závratných projektů v naší dceřiné firmě BioVendor Instruments. Jedná se o robotiku, zpracování obrazu, umělou inteligenci podle Baťova hesla naruby „Myšlení strojům, dřinu lidem“ a takové věci. Chceme se víc věnovat molekulární biologii, hlavně v oblasti onkologie a genetiky, začali jsme se věnovat izolaci a vyšetřování nádorových buněk z periferní krve, pouštíme se do nové diagnostické domény zvané exosomy a takzvané tekuté biopsie. Máme velké plány ve spojení imunoanalýzy a hmotnostní spektroskopie, a tak dále a tak podobně.

Připravila Alena Štěpánková

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit