Hladinu Brněnské přehrady brázdí unikátní vor

Unikátní vor, který od počátku června kotví na Brněnské přehradě, nechala vybudovat společnost Lesy města Brna u příležitosti oslav 550. výročí svého založení. Vor je vyroben takřka doslovně podle původních postupů starých plavců – často nesprávně nazývaných voraři. Navíc jsou jen dva motory a kovové šrouby pro zpevnění kvůli bezpečnosti budoucích pasažérů.

I když to totiž je pro mnohé překvapením, „plavecký mariáš" se nehrál jen na Vltavě či dalších českých tocích, ale i na Moravě. Dřevo se plavilo jak po Svratce, tak po Svitavě. Kromě toho, že šlo o nejlevnější a nejekologičtější způsob dopravy, plavené dřevo mělo proti neplavenému i některé praktické výhody. „Bylo díky delšímu pobytu ve vodě pevnější v tahu i tlaku, odolnější proti škůdcům a po použití méně ,pracovalo'," poučil nás ředitel společnosti Lesy města Brna Jiří Neshyba.

Vorový pramen na Brněnské přehradě, který je dílem skupiny mužů v čele s lesním inženýrem Jiřím Trávníčkem a památkovým tesařem Jiřím Jankovským, je složený ze čtyř tabulí a měří bezmála sedmdesát metrů (pro srovnání – vory na Vltavě měřívaly klidně i třikrát tolik). Na jednu tabuli je houžvemi svázáno kolem dvaceti smrkových kmenů. Pro bezpečnost návštěvníků, kteří se mohou povozit, byly použity i zmíněné šrouby a na voru jsou navíc položeny podlážky pro jistější pohyb po „palubě".

Kmeny smrků pro vor pocházejí ze zimní těžby v brněnských městských lesích a ani poté, co plavby vorem na přehradě skončí, pochopitelně nepřijdou nazmar. „Plánujeme z nich vyrobit třeba altán nebo lavičky do našich lesů," doplnil Neshyba.

Vor na Brněnské přehradě

Projížďky na voru pro veřejnost se konají za příznivého počasí (nesmí foukat, pršet, být snížená viditelnost či vlny) se konají od čtvrtka do neděle od 13.30 do 19.30. Vor vyplouvá od „Sirky" z Rakovecké zátoky hned vedle oploceného areálu lodní dopravy. Bližší informace najdete na www.lesymb.cz.

Vor na Brněnské přehradě

Voroplavba v Brně

Kvůli dlouhotrvajícím napoleonským válkám se Brno dostalo do svízelné situace v zásobování palivovým dřevem. Všechny koně a povozy, které až dosud zajišťovaly dopravu dříví z městských lesních majetků, byly zabaveny pro válečné účely. A tak správa tehdejšího kuřimského panství zřídila v roce 1802 v polesí Lažánky (dnešní lesní správa Deblín) na potoce protékajícím od Pejškova kamennou hráz k zadržování vody. Ta byla opatřena vraty na vypouštění zadržené vody, která pak sloužila k plavení palivového dříví do řeky Svratky a po ní do Brna. Před brněnskými hradbami na levém břehu Svratky byla zřízena tzv. náplavka, tedy soubor technických zařízení sloužících k zachycení volně plaveného dříví a jeho uskladnění.

Vor na přehradě

Vor na přehradě

Po zrušení poddanství bylo plavení dříví pro přemrštěné nároky majitelů vodních děl i obcí ležících při Svratce v roce 1850 zastaveno. Voroplavbu dnes připomíná jen název uličky Náplavka v místech, kde skutečně před dvěma staletími fungovala... V Moravském zemském archivu byla nalezena mapa, pořízená okolo roku 1800, která dokládá i plavení dříví do Brna po řece Svitavě.

(jih)

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit