Brno, 14. února 2013 - Městská část Brno-Bohunice je rozmístěna na jihozápadním okraji města Brna a zástavbou téměř přiléhá k říčce Leskava, železniční trati Brno–Střelice a dálnici D1. Na severním konci pak katastrální hranice zakrojují část Červeného kopce.

To znamená, že značná část moderního vysokoškolského kampusu Masarykovy univerzity s rozsáhlým vědeckým zázemím, obchodní a nákupní centrum a fakultní nemocnice přináleží územně Bohunicím. Východní hranice katastru se dotýká areálu ústředního hřbitova a západní je tvořena ulicí Osová, která rozděluje sídlištní zástavbu na bohunickou a starolískoveckou část. V dnešní době mají Bohunice povětšině charakter panelového sídliště částečně vetknutého do původní vesnické zástavby.

První písemná zmínka o obci pochází ze září 1237 v bule papeže Řehoře IX. Do konce 19. století byly Bohunice typicky zemědělskou obcí. Od té doby ale postupně rostl počet obyvatel, kteří nacházeli uplatnění ve vznikajícím a rozrůstajícím se brněnském průmyslu. Přímo ve vsi se rozvinula výroba hliněného zboží a roku 1881 pak byla v blízkosti obce založena cihelna. V roce 1919 byly Bohunice připojeny k městu Brnu, od roku 1990 jsou jednou z městských částí s vlastní zastupitelskou samosprávou.

Pohled na Bohunice od jihu

V roce 1904 byl postaven jihovýchodně od vsi areál Pomologického ústavu, kde až do roku 2010 probíhala výuka střední zemědělské školy. V roce 1934 byl na opačném konci Bohunic postaven funkcionalistický areál sociálního ústavu, chorobince. Ten byl v 70. letech dvacátého století po etapách rozšířen do komplexu dnešní fakultní nemocnice. V roce 1956 pak byly v sousedství nemocnice vystavěny budovy věznice, která je dnes profilována jako věznice vazební.

Do počátku sedmdesátých let byly Bohunice poklidnou okrajovou částí Brna s necelou dvoutisícovkou obyvatel. Spolu se sousedními obcemi byly začleněny do většího městského obvodu pod správou obvodního národního výboru. Koncem šedesátých let bylo rozhodnuto, aby byl stavebně využit volný prostor mezi Bohunicemi a Starým Lískovcem. Tehdy se začalo stavět na 12 000 bytů pro 30 000 lidí. Na ploše velké něco přes 3 kilometry čtvereční dnes stojí nepřehledné amorfní sídliště, jemuž muselo nakonec ustoupit i historické náměstí a část původní obce. Jen shodou dobrých okolností zůstala stát mezi paneláky budova kaple. Tento necitlivý zásah, při němž bylo vyvlastněno a zbouráno na 68 statků a domů, je v myslích mnohých starousedlíků doposud živý.

Radnice MČ Bohunice

Při severním okraji katastru Bohunic byl v roce 2010 otevřen Univerzitní kampus Masarykovy univerzity. Na ploše 42 hektarů postupně vyrostlo moderní vzdělávací, ubytovací a výzkumné a vývojové centrum pro více než pět tisíc studentů a přibližně tisíc zaměstnanců. Areál kampusu těsně sousedí také s nově vybudovanými nákupními a obchodními centry a moderní budovou Moravského zemského archívu.

Přes území městské části vede několik linek tramvají, autobusů i trolejbusů MHD, které zajišťují spojení s centrem města i ostatními městskými částmi. Právě snadná dostupnost do centra města je jeden z dobrých důvodů pro bydlení v Bohunicích.

Zarážení bohunického vinohradu

Od roku 1990 jsou Bohunice samostatnou městskou částí města Brna. Koncem devadesátých let byly zprivatizovány všechny městem vlastněné panelové domy a byty. Úsilí samosprávy je tedy především zaměřeno na regeneraci prostor panelového sídliště, a to v každoroční hodnotě 6–8 miliónů korun. Aktuálně již připravujeme devátou etapu tohoto projektu. Rozsah prací zahrnuje nejen údržbu a dosadbu zeleně, ale i rekonstrukce hřišť, sportovišť, chodníků a také v mezích možností budování nových parkovacích míst a zkulturňování veřejných prostranství. Městská část je zřizovatelem dvou základních škol a pěti školek. Díky tomu všechny bohunické děti, jejichž rodiče mají zájem o jejich docházku do MŠ, jsou do školky přijímány. V Bohunicích za podpory MČ působí i soukromá škola střední a vysoká. Dlouhodobě podporujeme také oblast pečovatelské služby a samozřejmě místní volnočasové, sportovní a kulturní organizace. Jen díky nim se v Bohunicích pořádají pravidelné akce jako krojované hody, sportovní utkání, masopustní průvod, společenské zábavy, soutěže, výstavy, ochutnávky zabijačkových, pivních i vinných specialit a další množství aktivit nejen pro vlastní členské základny, ale i širokou veřejnost. A jako obecní vinohradník nesmím zapomenout na setkávání se kmoter a kmotrů vinných hlav a jejich přátel v symbolickém obecním vinohradu, jehož hrozny nám již pátým rokem dozrávají přímo mezi panelovými domy. Zkrátka i jako starosta jsem přesvědčen, že Bohunice jsou a nadále zůstanou dobrým místem i dobrou adresou na celý život!

Miloš Vrážel
starosta MČ Bohunice