Brno, 4. ledna 2012 (MEDIAFAX) - Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti společnosti Bazcom, která protestovala proti rozhodnutím Okresního soudu v Ústí nad Labem, jenž jí přestal přiznávat náhradu nákladů právního zastoupení v řízeních o jejích žalobách na zaplacení pokut z neuhrazeného jízdného.

Vymahačská společnost Bazcom se na Ústavní soud obrátila se 163 ústavními stížnostmi proti jednotlivým rozsudkům Okresního soudu v Ústí nad Labem. Před samotným okresním soudem tato společnost podala na 16 tisíc obdobných žalob cestou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, povětšinou proti černým pasažérům kvůli neuhrazenému jízdnému v městské hromadné dopravě. Neuhrazené pohledávky předtím odkoupila od dopravního podniku. Ústavní soud všechny stížnosti spojil ke společnému projednání a všechny pro zjevnou neopodstatněnost odmítl, zjistila ve středu agentura Mediafax.

Okresní soud v Ústí nad Labem žalobám Bazcomu na zaplacení neuhrazeného jízdného (8, 14, příp. 14 korun plus přirážka k jízdnému 1000 korun) sice plně vyhověl, uložil též žalovaným zaplatit náhradu za soudní poplatek, avšak paušální náklady 6000 korun na zastoupení advokátem v těchto věcech vymahačské společnosti nepřiznal. "Ústecký soud totiž dospěl k závěru, že nešlo o náklad účelně vynaložený," řekla mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.

Okresní soud zároveň zdůraznil, že vymáhání pohledávek je předmětem podnikání Bazcomu, jež tak musí disponovat příslušným aparátem a znalostmi pro výkon této své a pro ni běžné agendy, že jde o velmi jednoduché typizované úkony podle vzorové žaloby. "Ty jsou generovány automatizovaně, nadto v orgánech společnosti se vyskytovala osoba s právním vzděláním a oprávněním k výkonu advokacie, takže nebylo účelné najímat k podávání žalob jiného advokáta," zdůvodnil ústecký soud své rozhodnutí.

Ústavní soud ve shodě s ústeckými soudci konstatoval, že neplatí teze, že "odměna za zastupování advokátem v civilním řízení je sama o sobě a vždy nákladem potřebným k účelnému uplatňování nebo bránění práva". Je tomu tak zpravidla, nikoli však vždy ve všech případech. Ústavní soud uvedl, že je v kompetenci obecných soudů, aby účelnost vynaložených nákladů posuzovaly. "Odůvodnění ústeckého soudu je zcela dostatečné a přesvědčivé, a nelze je proto označit za svévolné, nepřiměřené, a tudíž ani protiústavní," prohlásil soudce zpravodaj Miloslav Výborný.

Podle soudců je nutné zdůraznit, že ústavní stížnosti Bazcomu se týkají bagatelních částek. Občanský soudní řád v takovém případě ani nepřipouští odvolání. Proto ani ústavní stížnost zpravidla – nezjistí-li Ústavní soud zřetelný a intenzívní porušení základního práva – nemůže být důvodná, protože "jinak by se na Ústavní soud přenášela běžná agenda přezkumu nákladových výroků, jako by byl ‚nejvyšším nákladovým soudem," vysvětlil generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

O spojených ústavních stížnostech Bazcomu rozhodl Ústavní soud usnesením. Nejde sice o nález, jenž je všeobecně závazný pro všechny orgány a osoby, lze však předpokládat, že jej budou respektovat při svém rozhodování všechny soudy v Česku. "Doufáme, že i společnost Bazcom upustí od podávání obdobných stížností a nezahltí Ústavní soud několika tisíci dalších podání, když nelze předpokládat, že by mohly být posouzeny jinak," uzavřel Tomáš Langášek.