Brno, 26. července 2022 - Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další osudy jsou podobně spletité jako cesty Mendelova rukopisu. Zatímco na Starém Brně už vinice dávno nejsou, Mendelův odkaz v tomto směru přežil díky japonským nadšencům.

Japonci jsou známí jako národ, který rozpoznal Mendelův odkaz jako jeden z prvních. Asijští botanici dokonce přispěli na Mendelovu sochu, která je od roku 1910 na Mendlově náměstí. Profesor Miyoshi, který klášter o tři roky později navštívil, pak řízky z vinice dostal jako projev díků a odvezl si je do Tokia, kde byla réva z Brna zasazena v botanické zahradě místní univerzity.

Po druhé světové válce vinice na Starém Brně zanikla a trvalo ještě několik dekád, než se zrodila myšlenka do Brna „Mendelu révu“ po sametové revoluci vrátit. „Ačkoli první řízky nepřežily, ty druhé se podařilo poslat do Brna,“ vzpomíná rostlinný genetik Toshiuki Nagata. Když Nagata přednášel v roce 1998 v České republice, kolegové jej požádali, aby zjistil, jak se Mendelově révě daří.

Réva v té době už rostla v areálu botanické zahrady Mendelovy univerzity v Brně, kam se dostala díky vztahům doc. Chmelaře z lesnické fakulty s tokijskou botanickou zahradou. „Tato návštěva vzbudila můj zájem studovat život a Mendelův vědecký odkaz a v Brně jsem pak byl několikrát,“ uvedl v souvislosti s Mendelovou konferencí Nagata, který spolu s kolegy plánuje letos speciální výstavu ke kulatému výročí od Mendelova narození v Japonsku.

A jak dnes Mendelova réva v Brně vypadá? Tři keře neznámé odrůdy popínají bílé zdi za hlavním pavilonem botanické zahrady, a právě na nich raší první hrozny. „Ještě si pamatuji, kdy k nám odřezky révy z Japonska dorazily. Dostali jsme řízky zabalené v papíře a museli je nechat zakořenit, což se nakonec podařilo,“ říká vedoucí Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity v Brně Michal Pavlík.

Podobný příběh jako ten s Mendelovou révou sám nezná. „Budují se většinou kontinuální sbírky jako u orchidejí, ale že by po světě putovaly kousky révy navíc s odkazem na tak slavnou osobnost je opravdu unikátní,“ říká Pavlík. Mendel se podle něj zapsal do dějin nejen jako zakladatel genetiky. Jde navíc o osobnost, která se výrazně promítla i do celého zahradnictví a zemědělství. „Jeho osobnost vnímáme velmi intenzivně. Příběh révy vinné spojený s Mendelem je velice silný. Tím, že v názvu univerzity neseme hrdě jeho jméno, je pro nás o to zajímavější,“ dodal Pavlík, který spolu s kolegy o Mendelovu révu pečuje.

Zdroj a foto: MENDELU