Brno, 4. září 2012 (MEDIAFAX) - Brněnské zastupitelstvo v úterý schválilo výhled rozpočtu města Brna na příští rok. I po velkém proškrtání investic a výdajů v něm k ideálnímu stavu chybí devět set milionů až miliarda korun, prohlásil primátor Roman Onderka (ČSSD).

Magistrát počítá, že v příštím roce bude hospodařit s částkou pohybující se okolo 10,3 miliardy korun. Na ekonomiku města bude mít přitom vliv výkonnost českého hospodářství i výběr sdílených daní. Předkladatelé rozpočtového výhledu pro příští rok zdůraznili, že v něm zohlednili předpokládaný negativní dopad novely zákona o rozpočtovém určení daní, která v příštím roce Brno připraví nejméně o 249 milionů korun. Daňové výnosy Brna se totiž po novele zákona sníží ve prospěch menších měst a obcí přibližně o 200 milionů korun, současně stát zruší takzvanou dotaci na žáka. Brno a jeho městské části tak přijdou o 49 milionů korun, které každoročně inkasovaly v rámci takzvaného souhrnného dotačního vztahu ke státnímu rozpočtu.

Příznivým faktorem pro ekonomiku Brna naopak může být skutečnost, že poslední čtyři roky klesá přímá zadluženost města. Na konci letošního roku bude podle Onderky přibližně 5,8 miliardy korun, v roce 2008 byla přitom bezmála osm miliard. Vývoj ukazatele dluhové služby, který je definován jako podíl placených úroků a uhrazených splátek cizích dluhopisů a půjčených peněz k celkovým příjmům, by se přitom měl pohybovat v rozmezí od 5,1 do šesti procent.

Primátor Onderka v rozpravě připustil, že magistrát bude muset připravovaný rozpočet Brna nejspíše i nadále redukovat. "Město Brno si bude muset jasně říci, na co do budoucna bude mít a na co ne. Projíst peníze na provozních výdajích a zadlužit se kvůli tomu je ale cesta do pekel a tou se nevydáme," prohlásil Onderka.

Stěžejní část příjmů Brna tvoří daňové výnosy, které však město prakticky nemůže ovlivnit. Vývoj daňových výnosů od roku 2009 přitom nepříznivě ovlivňuje celkovou výši disponibilních zdrojů města. V příštím roce očekávají radniční ekonomové pokles daňových výnosů na základě změn ve zmíněném systému rozpočtového určení daní. "Prohloubí se tak disproporce mezi objemem disponibilních zdrojů a požadavky na financování obnovy základní infrastruktury," konstatoval primátor Roman Onderka (ČSSD). Brno přitom připravuje například velké rekonstrukce kanalizace a veřejného osvětlení. Generální opravy se mají dočkat hlavní ulice - Minská, Horova a Milady Horákové.

Peníze k řešení potřeb v oblasti kapitálových výdajů základního rozpočtu může Brno získat zejména navýšením příjmů, které může samo ovlivnit - typicky se jedná o daň z nemovitostí, poplatek za komunální odpad nebo prodej majetku. Magistrátní pokladně mohou pomoci i strukturální změny v provozních výdajích, využívání zdrojů z jiných veřejných rozpočtů a zapojení vlastních peněz, které jsou dosud vázané v účelových fondech města.

Opoziční zastupitelka a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová (SZ) pak navrhla zpoplatnit odpad i lidem, kteří v Brně nemají trvalá bydliště - typicky by se jednalo například o desítky tisíc studentů vysokých škol. Komunisté pak navrhli "nevrhat se do dalších velkých investičních akcí". Opoziční lidovci by zase rádi zefektivnili výběr peněz od energetických společností s majetkovou účastí města.