Polárka uvede pravěké představení o konci lovců mamutů

Brno, 10. prosince 2018 – V druhé premiéře sezóny v sobotu 15. prosince vezme Polárka své diváky na výlet do pravěku - ovšem tak jednoduché to nebude. Inscenace Homo zabijens: Konec lovců mamutů v režii J. A. Pitínského se inspiruje románem Dědicové Williama Goldinga.

Příběh o střetu dvou vývojových stádií člověka rozumného zde ovšem v obrazových metaforách přerůstá v zásadní otázku pro nás, kteří se považujeme za vyspělou kulturu: už jsme se poučili? Jsme skutečně civilizovaní lidé?

Inscenace Homo zabijens: Konec lovců mamutů je určena divákům od devíti let. Ačkoliv se Goldingovy romány (Pán much, Dědicové a další) obecně řadí mezi “náročnější” literaturu, podle dramaturgyně Karolíny Ondrové vzniká na jeho půdorysu příběh starším dětem srozumitelný a atraktivní. „O pravěku navzdory všem vědeckým poznatkům ve skutečnosti mnoho nevíme. Tušíme, jak naši předkové vypadali, jak se pohybovali nebo co jedli, ale jejich skutečný život se může stát prostorem pro naši fantazii - a hlavně pro příběhy, které mohou vypovídat o nás tady a teď,” vysvětluje Ondrová.

Příběh nejspíš poslední neandrtálské tlupy, která se setkává s právě nastupujícím a “vítězným” Homo sapiens, člověkem našeho druhu, tak dostává další vrstvy a významy. V závěru představení tak již nejde o dva druhy pralidí. Hraje se o setkání nás samotných, lidí civilizace, s někým, koho považujeme za divocha, ač bychom se od něj mohli možná inspirovat v lidskosti a ohleduplnosti k lidem i přírodě.

Režisér Jan Antonín Pitínský patří k nejvýraznějším osobnostem českého divadla od devadesátých let, kdy zakládal brněnský Ochotnický kroužek, Kabinet múz a podílel se např. na činnosti HaDivadla. Jeho tvorba čerpá mj. z magického realismu a surrealismu - fantaskní, fakty a souvislostmi nezatížený svět obrazů tak opět nahrává dětskému divákovi. Navzdory tomu se jedná o Pitínského vůbec první inscenaci pro děti.

Scénickou hudbu složil přímo nejpovolanější odborník - paleontolog a skladatel Miroslav Černý. V nahrávkách kombinuje simulované “pravěké” zvuky jako troubení mamutů nebo echa působení přírodních sil se symfonickým orchestrem. Pod výpravou je pak podepsán David Janošek, který tvoří pro Divadlo Polárka opakovaně (naposledy Siddhártha v režii Hany Mikoláškové) a profesorka scénografie na brněnské JAMU Jana Preková.


Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit