Helios

Po stopách brněnského bigbítu V. - OLDŘICH VESELÝ a SYNKOPY

Brno, 27. března 2013 - Návrat zpěváka, skladatele a hráče na klávesové nástroje Oldřicha Veselého z pražského působení ve skupině Modrý Efekt (Blue Effect) do Brna byl zapříčiněn nejen uměleckými důvody, ale i bytostnou potřebou vrátit se do rodného města a žít v pohodlném bytě, což život v Praze po podnájmech neumožňoval.

Po „tiché dohodě" s kamarádem, bubeníkem Synkop 61 Jiřím Rybářem, která byla ostatně učiněna již před odchodem do Prahy, se Veselý vrátil do skupiny. S jeho příchodem byla nastartována řada změn.

Brněnská hudební legenda měla projít proměnou vocal rocku směrem k artrockové orientaci, jejíž úspěšný recept si Veselý potvrdil v Praze. Podporován Rybářem a konzervatoristou Lukášem prosadil řadu změn. Skupina se mimo jiné zbavila limitující číslovky v názvu, což mělo skupinu odříznout od minulosti.

V červnu 1980 odešel baskytarista Jan Čarvaš, který hodlal dostudovat veterinární obor a poté se věnovat občanskému povolání. Baskytarový post zůstal neobsazen a Synkopy měly vytvářet basové linky na Micromoog a clavinet. Veselý napříště hodlal v rámci Synkop vystupovat jako samostatná umělecká persona. Vybaven řadou zkušeností a profesionálním posílením v rámci komponování a aranžování měl připravenu řadu nových skladeb, které se po podepsaném kontraktu s PANTONEM v produkci Vladimíra Mertlíka začaly natáčet v tehdy nejmodernějším studiu v Československu v Pezinku během července a srpna 1981. Pro posílení na kytarovém postu byl přijat do Synkop mladý talentovaný hráč Emil Kopřiva. Na základě rozdílných uměleckých postojů v létě 1981 odešel ze skupiny kapelník a zakladatel, kytarista Petr Směja, nahrávacího procesu se ale ještě účastnil.

Nové seskupení nyní tvořila sestava Oldřich Veselý (Micromoog, ARP Omni, clavinet Hohner D6, elektrické piano Fender-Rhodes, varhany Crumar, klavír, sólový zpěv), Vratislav Lukáš (akustické kytary Ovation, Micromoog, clavinet Hohner D6, violoncello, zpěv), Pavel Pokorný (Micromoog, ARP Omni, varhany Crumar, elektrické piano Fender-Rhodes, housle, zpěv), Emil Kopřiva (elektrická kytara, zpěv) a Jiří Rybář (bicí nástroje, percussion, Micromoog, zpěv).

Bigbit1 Kopriva Lukas Vesely Rybar PokornyKopřiva, Lukáš, Veselý, Rybář, Pokorný

Koncem roku 1981 vyšlo Synkopám album Sluneční hodiny. Veselého kompozice a básnivé texty jeho přítele Pavla Vrby znamenaly novou kvalitu v artrockových dimenzích, což kladně posoudila odborná kritika, mnoho příznivců i velmi slušné prodeje. Albu vévodily zpívané i instrumentální skladby, zejména Toulka je oblá, Jsi nádherně pravěká, ale především nádherná balada Černý racek. Podobně jako Progres 2 i nové Synkopy pojednávaly svoje pódiové prezentace jako audiovizuální představení s vypilovaným soundem, světelným parkem a zadní projekcí.

Na sklonku roku 1982 odešel z kapely Kopřiva a Veselý nabídl kytarový post mladému Miloši Makovskému z Velkého Meziříčí, který působil v brněnské skupině Electriss. Makovský byl mimořádný kytarový talent, který brzy získal díky špičkovým kytarovým technikám a nesmírné pracovitosti velké uznání i v Praze.

V roce 1983 vydal PANTON skupině další album Křídlení, které navázalo na úspěšný koncept předešlého alba. Nosnou skladbou byla Modřinná soustava, ale byly zde i další zajímavé písně Srdce, Homo sapiens, Kytarové extempore i samotné Křídlení. I tento koncertní program měl velký ohlas napříč tehdejší republikou. Bohužel se artrockovým Synkopám nepodařilo vycestovat do Polska, kde byly v šedesátých a sedmdesátých letech žádány.

Bigbit 07Pokorný, Rybář, Veselý, Lukáš, Makovský (1983)

Po dohodě odešel ze Synkop multiinstrumentalista Lukáš a po několika letech se vrátila do kapely klasická baskytara. Novým hráčem, ale též výrazným zpěvákem se stal Vilém Majtner, známý rockový matador, který opustil občanské povolání zeměměřického inženýra. Po druhém albu ale bylo jasné, že artrocková platforma bude už i v Československu v osmdesátých letech archaismem a že bude třeba reagovat na nové hudební trendy, zejména rozvoj elektronických technologií a zapojení počítače. Veselý zakoupil počítač Atari a jako jeden z prvních hudebníků v Československu aplikoval novou technologii do soundu skupiny.

Nový jevištní útvar pro skupinu vymyslel divadelní režisér Arnošt Goldflam. Představoval složitou montovanou konstrukci, v níž měla být skupina „uvězněna". Pořad dostal název Zrcadla a PANTON jej vydal na albu v roce 1985. Veselý ve snaze popřát autorský prostor i dalším členům Synkop, umožnil Makovskému a Majtnerovi zařadit jejich skladby vedle svých, což mělo přinést i nové pojetí. Za zajímavé je možné označit Blues pro můj den, ale i Hru s pamětí, artrockovou „minulost" připomínají Ztráty a nálezy a poměrně komplikovanou kompozici Průměrný. Ohlas na album ale nebyl jednoznačný. Kritika mu vyčítala hodně styčných ploch s britskými U. K. nebo kanadskými Rush. Bylo zjevné, že i přes profesionální nasazení budou Synkopy hledat nějaký čas novou tvář.

V roce 1986 ARTIA, vývozní značka české hudby, projevila zájem o natočení alba Křídlení pro export, což bylo realizováno přezpíváním pěveckých partů do angličtiny pod názvem Flying Time, v jazykovém překladu Ondřeje Hejmy. V témže roce Synkopy oslavily 25 let svého působení na hudební scéně a jejich megakoncert v Brně na Stadionu přitáhl velkou pozornost posluchačů. Na koncertech vedle bývalých členů kapely účinkoval varhaník Marián Varga. Také kytarista Radim Hladík a zpěvák a klávesový hráč Lešek Semelka, se kterými už byl Veselý opět v přátelské shodě.
Celkem proto nepřekvapilo, že odešel Pokorný. Pravděpodobně mu nebyla blízká zesilující se elektronizace soundu. Na jaře 1987 ve snaze realizovat vlastní skladby založil Makovský skupinu Taxi. Paralelně pak vystupoval ve dvou skupinách. Znechucen vývojem směrem k synthipopu, otupováním rockového ostří nedošel porozumění a na podzim 1987 odešel. To byla pro kapelu citelná ztráta, protože Makovský byl instrumentálním pilířem kapely.

Bigbit 09Veselý, Pokorný, Rybář, Majtner, Makovský (1985)

Synkopy nyní tvořili Veselý, Rybář a Majtner, který střídal baskytaru s kytarou. Sound výrazně poznamenala elektronika a také Rybářovy elektrické bicí nástroje. Intrikování PANTONU vůči Synkopám znamenalo natočení singlu Loutka na setrvačník/V příštím století, ale plánované celistvé album Synkopy 2000 nebylo bohužel realizováno. Po asi půlročním experimentu s kubánskou tanečnicí Carmen bylo v roce 1988 uprázdněné místo nabídnuto zkušenému kytaristovi Miloši Morávkovi (Progres 2, Futurum a Kern), který měl Synkopám vrátit zpět rockovější identitu. Kromě toho byl technicky mimořádně nadaný Morávek velkou elektrotechnickou a elektronickou devízou kapely.

Koncem osmdesátých let ale Veselého zájem o koncertní prezentaci zvolna vyprchával. V té době už často spolupracoval jako hudební skladatel s různými divadelními scénami, s televizí a s řadou vznikajících videostudií, pro která komponoval instrumentální skladby.

Přesto vznikl projekt Dlouhá noc, podepsaný pouze jmény Veselý a Vrba, což Rybáře mrzelo, protože se z obalu vytratil název Synkopy. Poměrně náročný hudební útvar za přítomnosti dechové sekce Divoké větry, ale i členů skupiny Avocado byl spojením rocku a hutné orchestrace s řadou hostů jako tematický útvar lidské odcizenosti v mezilidských vztazích. Vydání alba (1990) bylo ovšem nešťastně nasměrováno do období významných politických změn v naší zemi, kdy zájem o hudbu byl minimální. Veselý a Synkopy, jak sami často zdůrazňují, se nerozpadli jako řada jiných skupin, ale po prosincovém vystoupení v roce 1989 v Brně U Kozáka bylo dohodnuto, že jakmile bude na obzoru další koncert, kapela se sejde. K tomu už ale v dané sestavě nedošlo, a tak nastalo nenápadné utlumení bez obnovení koncertní činnosti.

Veselý založil nahrávací studio BM a nadále se věnoval skladatelské práci. Rybář se stal úspěšným obchodníkem s výtvarným uměním, Majtner začal provozovat činnost hudebních klubů a Morávek založil firmu M-servis na opravy aparatur a elektrotechnických a elektronických zařízení.

V roce 2011 vydal Veselý u firmy DISK Systems (spolu s €-bandem a opět s hostujícím Avocadem) album Restart. Na rozdíl od většiny předešlých projektů se na této desce podílelo více textařů. Životní a umělecké osudy Oldřicha Veselého líčí kniha Černý racek (Vakát 2009).

Petr Gratias

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:
Aimtec

Kulturní akce v Brně

<<  Říjen 2020  >>
 Po  Út  St  Čt  Pá  So  Ne 
     1  2  3  4
  5  6  71011
121314161718
192021232425
262728293031 
Nejbližší akce

Žádné události

Tiskárna Brno (CCB)
Šalina 300x250