Tajemství studny na Dominikánském náměstí

Brno, 1. března 2017 - Je nesporné, že otázka zásobování obyvatelstva vodou, ať již pitnou, nebo užitkovou, byla po staletí zcela zásadní. Voda musela pokrýt každodenní potřebu obyvatel, lázní, sladoven, pivovarů, mlýnů a různých provozoven a byla velmi důležitá i z důvodů požární bezpečnosti. Nejstarším zdrojem vody ve městech byly studny. Zřizovaly se v ulicích, na náměstích i v domech a byly nejen soukromé, ale i veřejné.

První zmínka o studnařském povolání je z roku 1419, avšak toto řemeslo existovalo mnohem dříve, pravděpodobně již při vzniku města. Neustále se zvyšující počet obyvatelstva a potřeba dalších zdrojů pitné vody vedla ke zřizování studní i v domovních dvorech.

V mnoha případech byly studny kopány na rozhraní sousedních parcel a jejich majitelé se o pořizovací náklady rovnoměrně dělili. První studna se připomíná již v roce 1358 na křížení ulic Běhounské a Široké (dnešní Jezuitské). Byla nazývaná „Zlatou studnou“ a dnes je na Jakubském náměstí obnovena před oblíbenou cukrárnou Aida. Další byly na Horním i Dolním trhu, u minoritského kláštera a na Špilberku, přičemž hradní studna je zároveň se svými 112 m hloubky nejhlubší studnou českých zemí (pro srovnání: Pražský hrad 60 m, Karlštejn 65 m, Jíloviště 80 m).

Nejstarší doložené soukromé studny se nacházely v areálu Staré radnice, na Rybném trhu (Dominikánské nám. č. 5) a v Orlí ulici. Studna v domě č. 16 na Orlí ulici je dodnes známá legendou o “kamenné panně”, která z nešťastné lásky do této studny skočila.

Většina studní dodnes dochovaných v historickém jádru pochází z let 1350–1544. V tomto období bylo v Brně tolik domácích studní, že se název města začal mylně odvozovat od německého slova “Brunnen” (studna). Obec Staré Brno měla studnu s okovem dokonce v pečetním znaku.

Studna, která podle dochovaných rytin a několika historických map a plánů stála uprostřed Rybného trhu, byla zřízena pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století a sloužila zřejmě až do roku 1820, kdy byla zasypána. Měla kamenné roubení s dekorem a jeden až dva vyrovnávací stupně. Původně neměla kovanou mříž, která ji zdobila až od 17. století. Vyznačení studny na několika plánech pomohlo celkem přesně odhadnout místo, kde se asi původně nacházela.

V létě roku 1999 začaly průzkumné práce uprostřed náměstí. Po zahájení výkopu průzkumné šachty byl v hloubce dvou metrů pod dlažbou nalezen fragment cihelné klenby, kterou byla studna po zasypání zaklenuta. Klenba měla zabránit dalšímu propadání zeminy pod dlažbou náměstí a svůj úkol splnila dokonale. Pod ní se objevila zachovalá kamenná studna o průměru 1,4 m, zcela zasypaná hlínou a navážkou. Zásyp byl postupně vybírán až na úroveň dna do hloubky 14,5 m. Při této činnosti bylo také zaznamenáno množství archeologických nálezů, které jsou dnes součástí expozice Mincmistrovského sklepa. Po vyčištění byla studna přespárována a chybějící kameny doplněny.

Zajímavé zjištění nás čekalo v hloubce 11 m. V této úrovni je ve vyzdívce zazděn osmiboký studniční věnec z dubového dřeva, což znamená, že studna byla dodatečně prohloubena o 3,5 m, zřejmě z důvodu poklesu hladiny spodní vody. Potvrzuje to i povrch kamenů, který je nad tímto věncem ohlazený od vytahování okovů mnohem více než pod ním. Od okamžiku, kdy bylo po dokončení oprav zastaveno čerpání vody, nastoupal vodní sloupec studny do výšky 3 m.

Nyní je studna dočasně zastropena a ukryta pod kamerou dlažbou. Naděje pro její znovuobnovení se snad blíží se záměrem nového architektonického ztvárnění náměstí. Po jeho úpravě by se opět mohla stát součástí bývalého Rybného trhu, jak se dnešnímu Dominikánskému náměstí v minulosti říkalo.

Aleš Svoboda

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit