Brněnský architektonický manuál: Výlety

Brno, 29. května 2013 - Projekt Brněnský architektonický manuál (BAM) – Průvodce architekturou 1918–1945 vznikl ve spolupráci Domu umění města Brna se statutárním městem Brnem a za finanční podpory Evropské unie. Jeho výsledkem jsou internetové stránky www.bam.brno.cz s volně přístupnou databází více než 400 brněnských meziválečných staveb a interaktivní mapou.

 

Okolnosti vzniku jednotlivých domů, osudy jejich majitelů a životopisy architektů doplňuje bohatá fotografická a plánová dokumentace. Ke stažení jsou zde i zvukové nahrávky namluvené brněnskými herci a dalšími významnými osobnostmi brněnského kulturního života.

05 Jaroslav Grunt-Radove rodinne domy 1922-23Jaroslav Grunt, Řadové rodinné domy, 1922–23

Koncem minulého roku byl dokončen také obsáhlý tištěný průvodce, se kterým lze podniknout několik architektonických procházek po předem navržených trasách nebo si naplánovat vlastní tematicky zaměřený výlet. Pro lepší orientaci jsou stavby značeny i na komunikaci před uliční fasádou a opatřeny pořadovým číslem. Jako ochutnávku architektonických zajímavostí meziválečného Brna vám přinášíme tento seriál. Seznámí vás s příběhy vybraných objektů nejen v centru města, ale tentokrát i v jeho širším okolí v podobě několika výletů.

Černovice

Převážně průmyslová část Brna, která se rozvíjela jihovýchodním směrem od městského centra, patří nepochybně k architektonicky zajímavým lokalitám. V okolí řeky Svitavy jsou dodnes dochovány části původních průmyslových areálů z přelomu 19. a 20. století. Jedním z nich je i areál bývalých jatek v ulici Porážka, v jejichž sousedství, v ulici Masné, realizoval architekt Bohuslav Fuchs v letech 1924–1926 obchodní a administrativní budovu Masné burzy, kde si soukromí uzenáři mohli nakupovat čerstvé syrové maso. Samostatně stojící objekt odkazuje užitím režného zdiva a členitostí elementárních objemů k tvorbě holandského architekta Willema Marinuse Dudoka a Američana Franka Lloyda Wrighta. Jádrem křížové dispozice je vestibul, jemuž dominuje monumentální schodiště a který dělí objekt na jednotlivé provozní části. V podélné lodi se nachází bazilikálně osvětlená dvoupatrová obchodní síň s přilehlými kancelářemi komisionářů, které byly v patře přístupné z galerie. Příčná loď obsahovala v přízemí restauraci a takzvanou masnou pokladnu, v patře zasedací síň a ředitelnu. Obslužné prostory, šatny a kuchyně, byly umístěny v suterénu. Nosnou konstrukci budovy burzy tvoří kombinace zděných stěn a železobetonového skeletu, jehož konstrukce je v puristických interiérech přiznaná.

BAM-vylety02Bohuslav Fuchs, Masná Burza, 1924

V hlavním symetricky koncipovaném průčelí dominuje vstupní rizalit, jehož rovná stříška byla později nahrazena segmentovou, a dále výrazná atika příčné lodi a bílé nadokenní překlady. Fasády odkrývají různorodost vnitřních prostor střídáním bílé omítky (vstupní vestibul, obchodní síň, zaoblená hmota vedlejšího schodiště) a režného zdiva (příčná loď a prostory kanceláří). Během komunistického režimu se v Masné burze nacházelo sídlo ředitelství masokombinátu. Budova utrpěla četnými neodbornými rekonstrukcemi, zcela zničena byla například galerie nad hlavním burzovním sálem. Dnes je bývalá budova Masné burzy sídlem několika firem a soukromé střední školy.

02 Josef Kranz Kino AVIA 1927-29Josef Kranz, Kino AVIA, 1927–29

Na protějším břehu Svitavy, na rohu ulic Štolcovy a Olomoucké, patří k architektonicky cenným meziválečným budovám bývalé kino Avia architekta Josefa Kranze z let 1927–1929. Kino mělo být původně součástí většího sokolského areálu s tělocvičnou a kulturním centrem, který však nakonec nebyl realizován. Postavena byla pouze část plánovaného komplexu se zmíněným kinem, bytem správce, sportovním zázemím a venkovním hřištěm. Nízké uliční průčelí objektu je stejně jako u Kranzovy kavárny Era graficky členěno elementárními tvary různých typů otvorů. Tvoří jej prosklený ustupující hlavní vchod nalevo, jehož zaoblená stěna se opakuje v oblé hmotě převýšeného schodiště pro promítače vpravo. Úzká linie oken v přízemí se projevuje i v prvním patře, kterému však dominuje pásové okno sjednocující navenek různorodý vnitřní provoz. Důležitým výtvarným prvkem byl výrazný nápis KINO AVIA nad vchodem. Ze vstupní haly se šatnami byl přístupný kinosál a také schodiště do prvního patra, které vedlo k divácké galerii. V patře se nacházela i kancelář, další šatna a byt správce umístěný v zadní části parcely. V dnešní době se prostory bývalého kina využívají jako sportovní areál, což si vyžádalo značné úpravy. Vnější podoba budovy však zůstala do velké míry zachována.

03 Josef Polasek-Vilem Kuba Najemni domy pro chude mesta Brna 1937-38Josef Polášek-Vilém Kuba, Nájemní domy pro chudé města Brna, 1937–38

Svitavské nábřeží poskytovalo prostor i objektům sociálního bydlení. V letech 1937–1938 byly v ulici Zvěřinově vystavěny čtyři domy s minimálními byty, jejichž návrh společně vypracovali architekti Josef Polášek a Vilém Kuba. Jednalo se o stavební akci „1 000 bytů pro chudé" vyhlášenou městem Brnem na základě novely zákona o stavebním ruchu z roku 1936, který umožňoval čerpání státní dotace na stavbu bytů do 34 m2. Domy svými čtyřmi patry výškově i urbanisticky navazují na starší historizující zástavbu této ulice. Průčelí jednotlivých domovních sekcí jsou symetricky členěna vykrojenými lodžiemi a různě velkými okny obytných a provozních místností. Na jednotlivých patrech je umístěna vždy jedna svobodárna a čtyři byty tvořené předsíní, obytnou kuchyní s lůžky rodičů, kabinet pro spaní dětí s balkónem a koupelnou se sprchou a toaletou. Ke každému z bytů náležela také sklepní kóje.

Bystrc

Odlišnou zakázku realizoval architekt Josef Polášek v obci Bystrc, dnes již brněnské městské části. V letech 1936–1937 zde postavil víkendový dům pro advokáta a politika JUDr. Vojtěcha Kyjovského. Stavba je v rámci Poláškovy tvorby ojedinělá nejen svým charakterem, ale i zakřivenými formami, které navazují na organický funkcionalismus. Dvoupodlažní kubické hmotě domu dominuje křivka zahradní terasy a točité schodiště, které propojuje zvýšené obytné přízemí domu se zahradou s bazénem. Do suterénu architekt umístil garáž, byt domovníka a úložné prostory, zvýšené přízemí sloužilo rodině Kyjovských a hostům.

Vstupní hala v horní části domu je osvětlena kruhovými luxfery a navazuje na ni obývací pokoj orientovaný jižně k zahradní terase. Na sever vedou okna kuchyně, koupelny a pokoje služebné. Úzká chodba ústí na terasu a odděluje obytné místnosti a klidovou zónu čtyř ložnic orientovaných na východ. Autory návrhu dodnes částečně dochovaného interiéru jsou Josef Polášek a architekt Jindřich Halabala, provedení bylo svěřeno Spojeným UP závodům a firmě Thonet Mundus. V 60. letech byla rodina Kyjovských nucena dům prodat. Noví majitelé postupně zastavěli volný prostor pod terasou, který se původně využíval pro venkovní posezení u bazénu. Plánovaná rekonstrukce má však uvést podobu domu do původního stavu.

04 Josef Polasek Vikendovy dum Vojtecha Kyjovskeho 1936-37Josef Polášek, Víkendový dům Vojtěcha Kyjovského, 1936–37

Židenice

V době stavební stagnace po první světové válce byl rodinný dům jednou z mála finančně dostupných stavitelských aktivit. Jeho nové pojetí se odpoutalo od tradiční venkovské podoby a pod vlivem idejí anglických zahradních měst se stal plnohodnotnou součástí městské stavební produkce. Levné řadové domky na úzkých parcelách vznikaly v nákladu do 100 000 Kč, díky úsporám při použití společných základů, bočních stěn a krovů.

V ulicích Barvičově a Roubalově v dnešní Masarykově čtvrti a také v ulici Vojanově v brněnských Židenicích vznikly podle návrhu Jaroslava Grunta typové jednopatrové řadové domy, které byly vybudovány na náklady města a určeny převážně pro zaměstnance veřejné správy. Jejich dispozice již odpovídala soudobým nárokům městské střední třídy. V přízemí se nacházel obývací pokoj a kuchyně s pokojem pro služku, v patře byly umístěny dvě ložnice a lázeň, technické zázemí s obslužnými místnostmi bylo situováno do suterénu. Progresívně byla pojata i fasáda, která je na prvních návrzích ještě členěna horizontálními dekorativními liniemi. Její výsledná podoba však odpovídá rozvržení vnitřních prostor a přestává plnit funkci bohatě zdobené kulisy. Hladká plocha průčelí je členěna jen okenními otvory a vstupním závětřím v režné cihle. Gruntovy rodinné domy vznikly v městské stavební kanceláři a předznamenaly nové účelné pojetí individuálního bydlení, které se v pozdějších letech dále rozvíjelo.

Další tipy na výlety po brněnské meziválečné architektuře naleznete na stránkách www.bam.brno.cz nebo v nově vydané publikaci Brněnský architektonický manuál (BAM). Průvodce architekturou 1918–1945, kterou lze zakoupit v Domě umění města Brna a Turistickém informačním centrum Brno (TIC).

Petra Hlaváčková, Šárka Svobodová, Lucie Valdhansová
www.bam.brno.cz

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články: