InzerceKRÁLOVSTVÍ POSLEDNÍHO SOUDU, KAPITOLA II. - APOKALYPSA BRATRSTVA (1100-1187)

Osobnosti brněnské moderní architektury VI.: Josef Polášek

OBA Polasek-vila250Brno, 29. dubna 2013 - Jedním z faktorů, který zásadně ovlivnil pozdější směřování brněnské meziválečné architektury, byla skutečnost, že mnozí její protagonisté získali hned v prvních letech po vzniku samostatné republiky důležité a vlivné pozice ve zdejších městských, případně zemských stavebních úřadech a plně toho využili k prosazování svých architektonických představ.

Díky jejich iniciativě tak v Brně podněty k nové výstavbě vzcházely nezřídka přímo ze stavebních úřadů. Právě z tohoto důvodu lze velký podíl na meziválečném stavebním rozvoji moravské metropole právem připsat dlouholetému zaměstnanci městského stavebního úřadu Josefu Poláškovi.

Ten dokázal pozitivního klimatu, nakloněného budování Brna jako moderního velkoměsta, využít ve prospěch i těch sociálně nejslabších obyvatel. Také proto bývá často charakterizován jako „architekt chudých", přestože ve výčtu jeho díla se objevují i práce pro bohatší privátní klientelu, pro různé úřady, peněžní ústavy a další instituce.

02Soubor nájemných domů, 1930–31, Brno, Vranovská, Trávníčkova,
ulice Jana Svobody, Zubatého ulice

Josef Polášek se narodil 27. března 1899 v Boršově u Kyjova. Vysokoškolská studia na speciální škole architektury Uměleckoprůmyslové školy v Praze ukončil v roce 1924 a brzy poté přijal místo v projekční kanceláři Stavebního úřadu města Brna. Důležitým mezníkem v jeho profesním životě se stal rok 1928, kdy obdržel stipendium Uměleckoprůmyslové školy v Praze a odcestoval na půlroční studijní pobyt do Holandska. Výsledkem tohoto pobytu pak byla mimo jiné i kniha Holandské stavebnictví, vydaná v roce 1931, a několik článků v odborných časopisech. V Holandsku se seznámil s konstrukčními a typologickými novinkami tam už běžně užívanými, například s místní tradiční konstrukcí domu s příčnými nosnými zdmi. Osvojil si zde rovněž systém „otevřené" školy s učebnami propojitelnými s chodbou a se zahradou, jehož přednosti pak využil u dvou brněnských školních budov, které koncem 20. let navrhl společně s Bohuslavem Fuchsem ve školách na náměstí Míru (1928–29) a ve Vesně na Lipové ulici (1929–31). Ze studijního pobytu si přivezl i koncept do té doby u nás vzácně užívaného typu přízemního rodinného domu s horizontálním propojením obytných funkcí.

OBA Polasek-SkacelovaSoubor nájemných domů, 1931–32, Brno, Skácelova, Purkyňova, Vodova

V Holandsku však Poláškovo sociální smýšlení oslovil především propracovaný sociální program místního stavebnictví, jehož hluboce humánní principy mohl uplatnit nedlouho poté i ve své vlastní tvorbě. V roce 1930 totiž schválil parlament Československé republiky novelu zákona, která zvýhodňovala výstavbu obytných domů s levnými malými byty. Od té doby začaly také v Brně vyrůstat celé bloky a skupiny domů s takzvanými minimálními byty, na nichž se velkou měrou podílel i J. Polášek. Hned na začátku 30. let projektoval pro Brno dva obytné soubory domů s levnými byty: sídliště v Husovicích u Vranovské ulice (1930-31) a městské malobytové domy v Králově Poli při dnešní Skácelově ulici (1931–32). Zatímco u staršího souboru musel ustoupit nátlaku městské správy a uspořádat domy do tradičního polouzavřeného čtvercového bloku, sídliště v Králově Poli v rozsahu bylo už založeno na funkcionalistické zástavbě v řádcích, které na boční straně spojovalo patrové křídlo s obchody a službami v jeden celek. Pravidelný řádkový systém zastavění s dostatečným osvětlením a větráním domů umožnil vybavit sídlištní areál také zelení s hřišti a bazénky i vnitřní komunikací.

OBA Polasek 4 vlastni RDVlastní rodinný dům, 1932–33, Brno, Barvičova ulice

Druhým polem Poláškových sociálních aktivit byly opět pod vlivem holandských „škol na volném vzduchu", které viděl například v Utrechtu nebo v Leidenu, školní budovy. Ty si architekt zpočátku představoval jako „továrny na výrobu moudrosti", členěné a řazené podle jednotlivých funkcí na sekce učební, komunikační, kuchyňské a tělocvičné. Nicméně v praxi si byl vědom, že moderní škola by sice měla bezchybně fungovat podobně jako stroj, ale že proto nemusí také jako stroj vypadat. A tak i v této oblasti architektury postupně dochází v jeho tvorbě k jisté poetizaci, která se projevila u menších škol v Obřanech (1931–33) a Slatině (asi 1932).

OBA Polasek 5 UdolniNájemný dům MUDr. K. Pura, 1936–37, Brno, Údolní ulice

Začátkem 30. let si přes své mládí už dobře zavedený a zkušený architekt zřídil samostatnou projekční kancelář a vedle prací pro stavební úřad rozšířil své působení i o další díla, vytvořená ve vlastním ateliéru, a to jak soutěžní návrhy, tak také zakázky pro soukromé stavebníky. Přes všechny negativní dopady tehdejší nepříznivé ekonomické situace lze následující období vymezené hospodářskou krizí a II. světovou válkou pokládat za vrchol Poláškovy tvorby jak z hlediska kvalitativního, tak i kvantitativního. Sem totiž spadá víc než desítka rodinných domů a menších vil v Kyjově a v dalších moravských městech, dům pro bratra Jana v Přerově (1931) s elegantní terasou navozující svou lehkostí dojem kapitánského můstku, nebo dům J. Jackerleho v Kyjově (1933–34) s jinými nautickými prvky v podobě kulatých „kajutových" okének. V téže době si Polášek postavil rovněž vlastní rodinný dům v Brně na Barvičově ulici (1932–33), v němž pod jednou střechou soustředil svůj třípokojový byt, architektonický ateliér a menší nájemný byt. V seznamu Poláškova díla z té doby nechybí ani jiné nájemné domy, například luxusní dům známého brněnského lékaře MUDr. K. Pura na Údolní ulici (1936–37) s nápadnou vertikálou z luxfer na hlavní fasádě, ani veřejné stavby, z nichž jmenujme alespoň dnes už neexistující administrativní budovu sklárny v Kyjově (1930), penzión Alfa v Novém Smokovci (1932), Městskou spořitelnu ve Velkém Meziříčí (1934–35) nebo filiálku Moravské banky v Boskovicích (1936–37). Stěžejní prací z této kategorie, projektovanou společně s Heinrichem Blumem a Otakarem Oplatkem, je ovšem komplex administrativních a obytných budov První moravské spořitelny na Jánské ulici v Brně (1937-39), nejhodnotnější stavba brněnského pozdního funkcionalismu, dodnes přitahující pozornost příčně situovaným oválným vestibulem s efektním točitým schodištěm a zejména rozlehlou obdélnou dvoranou s horním osvětlením, velkými „kajutovými" okny a dalšími křivkovými útvary. Podobný odklon od čisté ortogonality se ovšem v Poláškově tvorbě objevil v menším měřítku už dříve, a to u letního domu JUDr. V. Kyjovského v Brně- Bystrci (1937), jehož elegantní oblá terasa, svažující se v oválné linii k bazénu, zjevně odkazuje na Fuchsovo koupaliště Zelená žába v Trenčianských Teplicích.

OBA Polasek 6První moravská spořitelna, 1937–39, Brno, Jánská ulice (s H. Blumem a O. Oplatkem)

S výjimečným úkolem se Polášek setkal před polovinou 30. let, kdy byl pověřen projekční přípravou adaptace dnešní Nové radnice v Brně, do jejíchž historických sálů na Dominikánském náměstí mělo být přemístěno sídlo starosty a další reprezentativní prostory městských úřadů. Na tuto práci Polášek navázal ještě v letech 1940–1941, a to přestavbou traktu bývalého alumnátu na Dominikánské ulici a v roce 1941 také adaptací někdejšího dívčího lycea na Husově ulici, které měly být „očištěny" od pozdějších dostaveb, jejich fasády výtvarně sjednoceny, interiéry upraveny pro administrativní účely a všechny budovy propojeny s Novou radnicí. Tato rozsáhlá akce pak byla završena prolomením volného schodiště s druhotně umístěným historickým portálem nad vstupem a vznikem malého nádvoří, nazývaného tehdy Donauhof při Dominikánské ulici.

OBA Polasek 7Úpravy bývalého alumnátu pro městské úřady, 1941,
Brno, Dominikánská ulice

Okupace a 2. světová válka s sebou přinesly nejdříve výrazné omezení a od roku 1942 téměř úplný útlum stavebního ruchu. Podstatně ubylo soukromých i veřejných zakázek, a tak se Poláškova činnost omezila pouze na regulační plány menších obcí jihovýchodní Moravy a na nerealizované návrhy typových zemědělských usedlostí a venkovských obydlí. S postupující válkou se také zhoršovalo Poláškovo už dříve podlomené zdraví, přesto brzy po osvobození ještě navrhl spolu s Jaroslavem Burešem, Jiřím Krohou a Vilémem Kubou sídliště nájemných domů v Brně-Táboře. Jeho realizace se však už nedočkal, svůj dlouholetý boj s tuberkulózou prohrál 20. prosince 1946.

Lenka Kudělková
Muzeum města Brna

Vyšlo v Brno Business & Style

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit