Brno, 17. srpna 2026 - Šance na získání práce se snižují již po čtyřicítce. Jen necelá třetina mužů ve věku 40 až 55 let, kteří hledají práci prostřednictvím databáze Úřadu práce, se může dočkat pozitivní reakce zaměstnavatele. Na diskriminaci lidí ve středním věku poukazuje výzkumná zpráva zástupce ombudsmanky. Vychází přitom z korespondenčního experimentu týmu odborníků z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

„Pokud jsou lidé při hledání práce znevýhodňováni z důvodů, které nesouvisejí s jejich schopnostmi nebo kvalifikací, dochází nejen k porušení zásady rovného zacházení, ale také ke ztrátě cenného lidského potenciálu. Diskriminace na trhu práce tak představuje problém jak pro jednotlivce, který jí čelí, tak pro společnost jako celek,“ zasazuje zástupce ombudsmanky Vít Alexander Schorm závěry experimentu do širších souvislostí.

Konkrétně vyčíslená data shrnuje Štěpán Mikula, výzkumník z ECON MUNI: „Diskriminace lidí v předdůchodovém věku je známý problém, který byl potvrzen mnoha výzkumy napříč evropskými zeměmi. Experiment však ukázal, že věková diskriminace začíná mnohem dříve. Už ve středním věku snižuje každý rok věku šanci pozitivní reakce zaměstnavatele v průměru o 0,3 procentního bodu.“

Závěry o vlivu věku na trhu práce vycházejí ze „zkušeností“ 4 280 fiktivních uchazečů, mužů ve věku 40 až 55 let. Právě tolik odpovědí totiž vědci rozeslali na nabídky inzerované v databázi Úřadu práce. I když každý z odeslaných životopisů odpovídal požadavkům inzerované pozice, pozitivní odezva přišla jen v menšině případů: U lidí ve věku 40–44 let se jednalo o 28,9 % případů. Pokud životopis odpovídal muži ve věku 51–55 let, pravděpodobnost pozitivní reakce zaměstnavatele klesla o téměř 3 procentní body, a tím se snížily i jeho vyhlídky na získání práce.

Ačkoli je výběr nového zaměstnance věcí zaměstnavatele, jeho svoboda má své limity – jedním z nich je zákaz diskriminace. Zaměstnavatel by například zpravidla vůbec neměl zjišťovat věk uchazeče. Tato ochrana však v praxi příliš nefunguje, informaci o věku lze totiž obvykle z dalších údajů v životopise snadno odhadnout (například podle data ukončení studia).

Zájemce o práci se navíc většinou vůbec nedozví, že si jej zaměstnavatel nevybral právě z důvodu věku. I v případě, kdy má jasné signály, že se tak stalo, nebývá snadné diskriminaci prokázat ani se jí bránit.

Kromě diskriminačních zjištění týkajících se věku přinesl výzkum i další poznatek. Životopisy uchazečů s běžnými českými jmény získávaly výrazně méně pozitivních reakcí u pozic označených jako vhodné pro občany třetích zemí než u ostatních pozic.

Zdroj: MUNI, foto: ideogram.ai (vytvořeno pomocí AI)