Vznikne v bývalé káznici na Cejlu Kreativní centrum?

Brno, 9. září 2014 - Kolik firem a živnostníků v Brně působí v kulturních a kreativních odvětvích? A jakou hodnotu pro ekonomiku města tito lidé přináší? Podpořilo by je určité zázemí a služby v tom, aby se jim dařilo lépe? A mohla by tím zázemím být bývalá káznice na Cejlu? A pokud ano, kolik by to stálo a jak lze takové kreativní centrum provozovat?

Hledáním odpovědí na všechny tyto otázky se zabývala studie proveditelnosti Kreativního centra Brno, kterou město zadalo ke zpracování Jihomoravskému inovačnímu centru (JIC).

Vznikla tak nejen zajímavá data, ale i vůbec první metodika mapování kulturních a kreativních odvětví u nás. Výsledky studie tak přináší jak konkrétní informace, tak obecný postup, který mohou využít další města při zkoumání potenciálu své „kreativní ekonomiky“.

Kulturní a kreativní průmysly jako architektura, design, reklama, média, umění, vývoj nebo design počítačových her hrají ve vyspělých ekonomikách v posledních dvaceti letech stále větší roli. Třeba v Británii rostly mezi lety 1997 a 2006 o 4 % ročně, zatímco zbytek britské ekonomiky stěží dosáhl na 3 %. V Rakousku se za pět let počet kreativních podnikatelů zvýšil o 10 %, obraty dokonce o 25 % na víc jak 18 miliard eur. Každý desátý rakouský podnikatel dnes patří do kreativních průmyslů.

I Brno chce využít potenciálu kreativních lidí a odvětví, která tu jsou, a také udržet či přilákat talenty. Podporou kreativců se dlouhodobě zabývá platforma Kreativní Brno, v minulosti nastartovaná stejnojmennou konferencí pořádanou městem. Většina jejích aktivit nyní směřuje k projektu Kreativní centrum Brno, což je pracovní název pro budoucí centrum podpory kreativních odvětví. Projekt se stal i součástí Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje a Koncepce ekonomického rozvoje města Brna.

Město Brno proto zadalo u JIC v roce 2013 vypracování studie proveditelnosti záměru Kreativního centra Brno ve vytipovaném brownfieldu bývalé káznice na Cejlu, respektive mezi ulicemi Soudní a Bratislavská. Rok a půl trvající projekt měl zmapovat kreativní odvětví v Brně a jejich potřeby, zjistit stav káznice (stavebně technický průzkum) a navrhnout, jak konkrétně by mohlo kreativní centrum fungovat, jaké by byly náklady, kdo by se na nich mohl podílet a jaké typy prostor, služeb a aktivit by v centru měly být.

BrnoKreativni centrum LeteckeFoto

Má Brno potenciál v kreativních a kulturních průmyslech?
Prvním krokem bylo zmapování toho, kdo jsou vůbec brněnští kreativci, kolik jich ve městě působí, v jakých oborech a jaký je jejich přínos pro ekonomiku města. Mezi kreativní odvětví byla zařazena hudba, scénické umění, kulturní dědictví, film a video, televize a rozhlas, architektura, reklama, videohry, knižní trh, výtvarné umění a umělecká řemesla.

Data vyhledaná v databázích byla konfrontována s klíčovými lidmi z jednotlivých odvětví, kteří měli potvrdit, zda jsou mezi firmami a živnostníky všichni důležití hráči daného oboru. Vzniklá databáze obsahuje přes 11 tisíc aktivních subjektů, většinu tvoří živnostníci, 2 tisíce pak firmy. Kreativní subjekty, pro které pracuje kolem 20 000 lidí, celkově tvoří více než desetinu všech ekonomických subjektů v Brně a k ekonomice města přispívají ročně zhruba 24 miliardami korun. Podle počtu zaměstnanců a obratu jsou nejsilnějšími obory v Brně architektura, řemesla a reklama.

Tento stav je srovnatelný s městy jako Lipsko, Linec nebo Riga v době, kdy zde začínali s podporou kreativních odvětví. Na základě jejich zkušeností víme, že zaměstnanost v těchto oborech vzrostla díky cílenému rozvoji o 10 a více procent. V případě Brna to je až 2 000 nových míst.

kreativni centrum brno kaznice na cejlu

Jaký je stav káznice a jeho možný budoucí vývoj?
Budova vytipovaná pro kreativní centrum byla postavena na konci 18. století a až do roku 2006 sloužila postupně jako městská káznice, prostory vojenského soudu či městský archív. Objekt v majetku města Brna se nachází na pozemku o rozloze 8 tisíc metrů čtverečních se zastavěnou plochou 5 200 metrů čtverečních. Stavebně technický průzkum odhalil, že káznice je přes svůj věk relativně zachovalá a bez vážných statických poruch. Díky stabilním nosným konstrukcím lze dokonce přistavět až 2 patra. Demolice celé stavby by stála 30 miliónů, oproti tomu sanace, která by zabránila chátrání, by stála necelých 10 miliónů korun.

Navazující prostorová studie popsala typy prostor potřebných pro fungování kreativních odvětví. Ze zahraničních zkušeností i průzkumu mezi brněnskými kreativci vyplynulo, že důležité jsou prostory pro tvorbu (jako dílny, studia, ateliéry, kanceláře, zasedací místnosti), pro prodej a prezentaci (obchody, showroom, sklady, galerie, sály) a také propojující prostory typu kavárny. S těmito typy prostor a jejich tržní cenou se pracovalo v ekonomické analýze u výpočtu provozních nákladů centra. U minimální varianty provozu při využití necelých 40 % plochy by výdaje po celou dobu převyšovaly příjmy a provoz by byl ztrátový. U optimální varianty provozu na 70 % plochy by příjmy převýšily výdaje po 6 letech. U maximální varianty při využití celé plochy by příjmy překonaly výdaje již od třetího roku provozu.

Pozitivním ekonomickým dopadem by byly kromě příjmů z pronájmu i úspora výdajů za demolici, potenciální růst daňových příjmů od kreativců i úspora nákladů státu na nezaměstnané. Dalšími benefity, které nelze přímo vyčíslit, jsou obecná podpora rozvoje podnikání ve městě, rozvoj kreativních průmyslů, revitalizace lokality kolem bývalé káznice a zvýšení celkové atraktivity města.

Co se týče investice do samotné rekonstrukce objektu, studie potvrdila její návratnost. Projekt tak může zaujmout specifické soukromé investory, kteří neočekávají obvyklou dobu návratnosti a chtěli by takovým projektem budovat vlastní obraz či značku.

Je záměr kreativního centra v káznici proveditelný?
Z rozhovorů a dotazníků se zástupci kreativních oborů vyplynulo, že jim v Brně chybí finančně dostupné samostatné či sdílené kanceláře a studia. Polovina z nich navíc řekla, že by o pronájmu prostor káznice rozhodně uvažovala a ocenila možnost vzájemné inspirace a nová tvůrčí spojení napříč obory. Otevření káznice na Cejlu by navíc mohlo přispět i k lepší integraci této oblasti a vzájemnému propojení s centrem města.

Co obnáší realizace kreativního centra v káznici?
Pro spolupráci města se soukromým investorem studie navrhla několik variant. V úvahu by přicházela i spolupráce s neziskovou organizací jako partnerem města nebo zřízení vlastní organizace, která by centrum provozovala. Město již nyní prověřuje, zda je možné na investiční i provozní výdaje získat prostředky z nově připravovaných operačních programů.

Zajímá-li vás více informací, závěry studie proveditelnosti Kreativního centra a další informace najdete na kreativnibrno.cz. Novinky o podpoře kreativních odvětví v Brně můžete sledovat na Facebooku na stránce Kreativní Brno.

Kancelář strategie města MMB ve spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem
Foto: Michal Jenčo a archív


Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit