Slavnosti vína

Stavba Dobrovského tunelu stojí

Brno, 10. ledna 2011 - Dobrovského tunel, klíčová stavba v brněnských městských částech Žabovřesky a Královo Pole, která je součástí velkého městského okruhu, se rozhodnutím pražského městského soudu zastavila. V pondělí to sdělila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Martina Vápeníková.

Do nejdůležitějšího dopravního projektu Brna přitom ŘSD až dosud investovalo přibližně 5,5 miliardy korun. Vápeníková zdůraznila, že lidé ve městě se předání stavby v původním termínu v listopadu 2011 nedočkají.

Stavbaři opustili staveniště proto, že Městský soud v Praze zrušil stavební povolení na největší inženýrské dílo v Brně za poslední desetiletí.

Pražský soud tak vyhověl žalobě občanského sdružení VMO Brno a zrušil rozhodnutí o odvolání Ministerstva dopravy ČR ve věci stavebního povolení na stavbu „Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B“. Věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud dal totiž loni v říjnu za pravdu námitce občanského sdružení, že nebyly dodrženy zákonné limity v oblasti ochrany před hlukem. Občanské sdružení VMO Brno dlouhodobě proti stavbě velkého městského okruhu protestuje, nejčastěji právě ohledně hlukové zátěže. Důvodem rozhodnutí městského soudu však nebylo nedodržení zákonných hlukových limitů, ale dle názoru soudu nedostatečné zdůvodnění nedodržení těchto limitů ze strany správních orgánů.

Jádro sporu představují takzvané hygienické limity chráněného venkovního prostoru staveb po uvedení stavby do provozu. Reálné zjištění, jaký hluk bude při provozu stavby vznikat, však není ve fázi přípravy podle stavbařů možné. "Z tohoto důvodu se zpracovávají hlukové studie, které pouze modelují budoucí očekávané hlukové zatížení v okolí stavby. Teprve po zprovoznění komunikace se zaznamenají reálné údaje a následně prochází stavba případnou úpravou, aby se splnění požadovaných zákonných limitů zajistilo," řekla mluvčí ŘSD Vápeníková.

"Přesnou výši hlukového zatížení nikdy nedokážeme prokázat před zprovozněním celé stavby. V praxi, která je běžná po celém světě, se stavba připravuje tak, že je do dokumentace uvedena přibližná hodnota hlukové zátěže. Samotný provoz pak určí přesnou výši. A pokud by docházelo k hlučnosti vyšší, než bylo odpovědnými orgány povoleno, prochází stavba úpravou. V konečné podobě výše hlukové zátěže odpovídá povoleným limitům," řekl generální ředitel ŘSD Jiří Švorc.

Podobně jako ŘSD jsou rozhodnutím městského soudu zaskočeni i starostové okolních městských částí. Z průzkumu mezi některými z nich plyne především obava z toho, že záměry občanského sdružen VMO Brno jsou účelové s cílem brzdit nebo dokonce zmařit celou stavbu.

Starostové jednotně vnímají aktivity Občanského sdružení VMO Brno jako negativní, neužitečné až destruktivní. Existují podle nich oprávněné pochybnosti, zda jsou oficiální důvody tohoto sdružení vůbec skutečné. Navíc jsou v rozporu se zájmem naprosté většiny obyvatel města Brna.

Stavbu všichni oslovení starostové považují za velmi významnou nejen pro fungování města jako celku, ale i pro plynulost dopravní infrastruktury v Jihomoravském kraji. "Jedná se o nejdůležitější dopravní stavbu v Brně a naprosto klíčovou pro Žabovřesky a Královo Pole. Situace na objízdných trasách je zcela neúnosná a překračuje povolené limity," řekl již dříve primátor Brna Roman Onderka (ČSSD). Uzavření průjezdu staveništěm by pro Brno znamenalo kolaps dopravy.

Někteří starostové rozsudek soudu zpochybnili. Podle nich jde o precedentní zneužití nedokonalého právního řádu České republiky. "Ze dvou třetin realizovaná stavba za mnoho miliard korun ve veřejném zájmu mnoha tisíc obyvatel Brna je zastavena v domnělém zájmu velmi úzké skupiny lidí," tvrdí ve společném prohlášení.

Část starostů brněnských městských částí zároveň upozornilo, že zastavení stavby a zdržení zprovoznění tunelu zásadně zhorší již dávno neúnosnou dopravní situaci v Žabovřesckách, Králově Poli a přilehlých částech jihomoravské metropole. Poukazují přitom na konkrétní případy předloňských provozních havárií na přetížených Horově a Minské ulici. Odklad zprovoznění této stavby bude mít podle starostů fatální dopad na plánované rekonstrukce inženýrských sítí, které jsou již dnes v havarijním stavu.

Občané městských částí Brna si stěžují na konkrétní omezení, jako je hlučnost, otřesy, prach a zvýšené riziko při přecházení vozovek. Zejména potom na přetížení základního komunikačního skeletu a místních komunikací v souvislosti s nezprovozněním nové komunikace.

Ředitelství silnic a dálnic dosud do výstavby investovalo kolem 5,5 miliardy korun. Zastavením stavby se termín zprovoznění téměř o půl roku posune a přibližně o 60 milionů korun podraží.

"V obecném měřítku, bez ohledu, zda jde o stavbu státní či soukromou, nemá podle příkladu v Brně investor prakticky žádnou jistotu, že může svoji investici začít realizovat, aniž by věděl, že mu v půlce výstavby soud nezruší stavební povolení. Jde o významný precedens, který může řadu investorů odradit," řekl k pozastavení výstavby městského okruhu v Brně generální ředitel ŘSD Jiří Švorc.

Jiří Nováček

Související články:

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit